Ilustrační foto | FOTO: Freepik
Začleňování žáků s tělesným postižením (TP) a dlouhodobým onemocněním do běžného třídního prostředí je důležitým krokem k vytvoření inkluzivních vzdělávacích možností. Mnoho námětů lze nalézt v Katalogu podpůrných opatření viz. www.spolecnevzdelavani.upol.cz.
Mezi užitečné strategie práce s různorodou třídou při snaze najít v kolektivu prostor po každého (i žáka s TP) patří:
Uplatňování individuálního přístupu, ke každému žákovi (i s TP či k žákovi dlouhodobě nemocnému). Každý má odlišné (nejen vzdělávací) potřeby, je proto třeba věnovat se individuálním rozdílům a respektovat specifika každého žáka.
Nezbytné je vytváření přátelského a podpůrného prostředí, což vede k prohlubování vzájemného porozumění a spolupráce nejen mezi spolužáky navzájem, ale též mezi žáky a učiteli. Zařazujeme aktivity a cvičení zaměřené na rozvoj sociálních dovedností. Podporujeme vzájemnou pomoc a spolupráci mezi žáky [1].
Během náročných situací je důležité zachovat klid a empatii. Učitelé by měli být schopni rozpoznat příčiny náročného chování a hledat vhodné strategie pro jeho řízení. Identifikujeme společně s rodiči a dalšími odborníky příznaky, které mohou naznačovat blížící se krizovou situaci. Je vhodné vytvořit krizový plán, který by obsahoval kroky pro řešení akutních situací (kontakty na zodpovědné osoby – rodiče, školní psycholog atd.), včetně jasných postupů pro případ potřeby intervenčních opatření. Spolupracujeme s odborníky ze speciálně pedagogického centra (SPC), s ergoterapeuty, logopedy i s dalšími specialisty relevantních oborů, aby bylo možné poskytnout žákovi adekvátní podporu (tzv. ucelená rehabilitace) [2] [3].
Dále je důležité zajistit otevřenou komunikaci s rodiči a dalšími odborníky, kteří s žákem pracují. Toto předávání si informací o specifických potřebách může pomoci vytvořit efektivní strategie začleňování.
Všechny tyto kroky by měly být realizovány s ohledem na individuální potřeby žáka s TP a dlouhodobým onemocněním v duchu inkluzivního přístupu, který klade důraz na rozvoj celkového učení a společenství ve třídě.
[1] Vítková, M. (2004). Integrativní speciální pedagogika. Integrace školní a sociální. Brno: Paido.
[2] Opatřilová, D. (2005). Metody práce u jedinců s těžkým postižením a více vadami. Brno: Masarykova univerzita.
[3] Buršíková, D. (2019). Dítě s epilepsií v prostředí školy. Praha: Triton.
Do poradny na webu Zapojmevšechny.cz přichází dotazy od rodičů i pedagogů. Některé využíváme a odpovědi na ně zveřejňujeme v sekci Otázky a odpovědi, protože by se mohly hodit také dalším rodičům a pedagogům. Dnešní otázka se týká možností poskytování zdravotních služeb ve školách a související zodpovědnosti pedagogů. Odpovědi odborníků nabízejí informace o nových zákonech a smlouvách mezi školou a rodiči a poskytují praktické rady ohledně podávání léků a zajištění zdravotní péče v rámci školního prostředí.
V mnoha heterogenních třídách základní školy jsou vzděláváni žáci se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP), kteří mají nárok na poskytování podpůrných opatření při svém vzdělávání. V textu tohoto pětidílného seriálu se věnujeme oblasti podpory žáků s tělesným postižením (TP) či s dlouhodobým onemocněním. První díl seriálu definuje skupiny žáků, kteří do této kategorie žáků se SVP patří.
Druhý díl série nabízí popis konkrétních způsobů podpory žáků s tělesným postižením (TP). Popisuje, jak lze zohlednit možnosti i limity žáků, kteří potřebují podporu z důvodu svého tělesného handicapu.