Dobrá praxe ze Školního poradenského pracoviště ZŠ Jirkov: Příběhy úspěchu – 2. díl

                                                  Návštěva hlavního města Prahy. | FOTO: Archiv ZŠ Nerudova, Jirkov.

Most mezi školou a světem: Jak sociální pedagožka propojuje základní školu s komunitou a rodinami

Práce sociální pedagožky v Základní škole Nerudova v Jirkově je rozmanitá a zaměřuje se na spojování školy s různými subjekty jako obec, policie, Orgán sociálně-právní ochrany dětí a sociální služby. Vystupuje rovněž jako mediátorka mezi školou, rodinami a učiteli. Z tohoto důvodu bylo klíčové definovat rozsah práce a přesné kompetence pro tuto roli. Sociální pedagožka Veronika Nestlerová si tuto agendu ujasnila s ředitelkou školy hned první den svého působení. Její pracovní náplň a pravomoci byly pak představeny všem zaměstnancům a zaměstnankyním školy, aby byla jasná její role a s jakými požadavky se na ni mohou obracet.

Veronika Nestlerová si vzala za úkol procházet jednotlivé třídy a provést vlastní sociální průzkum, aby zjistila, jak nejlépe může žákům a žákyním pomoci. Důkladně se také seznamovala s rodinami dětí, aby pochopila jejich domácí prostředí a podmínky, ve kterých žijí. Při svém šetření využila metodiku doc. PhDr. Zbyňka Němce, Ph.D., jež umožňuje identifikovat žáky a žákyně se sociálním znevýhodněním a hodnotit možné překážky ve vzdělávání. Tyto překážky zahrnují faktory jako nízkou podporu vzdělávání v rodině, nedostatečnou znalost vyučovacího jazyka, problémové chování z nezdravotních příčin, nízkou motivaci ke studiu i účast na vzdělávání, sníženou schopnost soustředění kvůli nesplněným psychickým, fyzickým nebo materiálním potřebám a nedostatečnou spolupráci rodiny se školou. [1]

Prvním krokem v práci sociální pedagožky bylo převzít kontrolu nad případy, kde žáci měli nadměrný počet omluvených absencí, což mohlo naznačovat skryté záškoláctví. Tímto přístupem pomohla výchovné poradkyni, která si ponechala agendu absencí neomluvených. Sledováním této agendy se sociální pedagožka dostala do kontaktu s rodiči dětí, neboť s nimi začala vést dialog o množství omluvených hodin.

Dalším krokem v práci sociální pedagožky bylo převzít starost o program školních obědů v rámci projektu „Obědy pro děti" od WOMEN FOR WOMEN. Tento projekt považuje za velký přínos pro děti a jejich rodiny a intenzivně se mu věnuje. Je důležité, aby rodiče byli informováni o pravidlech této služby, včetně potřeby odhlášení oběda, pokud dítě není ve škole. I když je služba zdarma, je nutné k ní přistupovat zodpovědně. Současně je nezbytné naučit děti systému čipování a pravidelnému nošení čipů nebo kartiček do školy pro získání bezplatného oběda.

Sociální pedagožka se stala důležitou podporou pro třídní učitele a učitelky, díky svému trvalému kontaktu s rodinami dětí. Úspěšně vybudovala pozitivní vztahy i s rodinami, které se dříve ke škole stavěly odmítavě, což je zásadní úspěch. V těsné spolupráci s třídními učiteli a učitelkami se věnuje řešení problémů s absencemi a organizací školních obědů, čímž efektivně sdílí a propojuje své pracovní kompetence s těmito vyučujícími.

David Kuchár, jako terénní pracovník, hraje nezastupitelnou roli tím, že navštěvuje rodiny, se kterými není možná telefonická ani elektronická komunikace a jejichž zákonní zástupci se vyhýbají návštěvám školy. Předtím probíhala komunikace pomalými a neefektivními cestami, jako byly záznamy v žákovských knížkách a notýscích. Veronika Nestlerová potvrzuje, že třídní učitelé a učitelky si na spolupráci s terénním pracovníkem a sociální pedagožkou rychle zvykli a často ji využívají. Pro zajištění přehlednosti a efektivity byl mezi vyučujícími zaveden systém formulářů, na kterých zaznamenávají své potřeby a požadavky, a tyto pak odevzdávají na školním poradenském pracovišti.

Mnohé rodiny se potýkají s finančními obtížemi, které jim nedovolují poskytnout dětem ani základní svačiny vedle obědů poskytovaných školou. Cílem ředitelky školy je zabránit sociálnímu vyloučení dětí z méně zámožných rodin, protože nedostatek svačin vedl k pocitům studu u dětí a jejich neochotě chodit do školy. Proto škola spolupracuje s potravinovou bankou, aby zajistila svačiny pro tyto děti. Díky této iniciativě se podařilo zastavit tento negativní cyklus. Sociální pedagožka Veronika Nestlerová zajišťuje svačiny jako dočasnou pomoc a následně spolu s rodinami hledá dlouhodobá řešení jejich situace. Stejný postup se uplatňuje i v případech, kdy děti nemají vhodné oblečení pro dané roční období.

Inovativní přístup ke školnímu úspěchu: Jak ZŠ Nerudova transformuje hodnocení a podporuje žáky prvního stupně

Řešení školní neúspěšnosti je složitý proces vyžadující značné úsilí jak ve vztahu k dítěti, tak i jeho rodině. Žáci a žákyně prvních tříd často v minulosti dostávali čtyřky a pětky, tedy neuspokojivé známky, což má negativní dopad na jejich chuť učit se a chodit do školy. Ředitelka školy Martina Meitnerová se proto  rozhodla tuto situaci zlepšit. Po konzultaci s třídními učiteli a učitelkami bylo rozhodnuto, že pro každé dítě, které má problémy se školním výkonem, vytvoří plán pro rodiče, který jim poskytne návod, jak pomoci svým dětem. Tento plán také specifikuje, v čem budou učitelé děti podporovat a co by děti měly být schopny zvládnout samy. Všechna tato opatření byla podporována a koordinována školním poradenským pracovištěm.

V současné době má každá třída ve škole připravena a průběžně aktualizována podpůrná opatření, která reagují na pokrok žáků a žákyň. Místo tradičních známek se učitelé ve spolupráci s vedením školy rozhodli pro slovní hodnocení. To poskytuje rodičům informace o výsledcích a snaze dětí ve vzdělávání, včetně kontextu, který může ovlivnit jejich výkony. Navíc nabízí rady, jak zabránit neúspěchům a jak je řešit. Tento přístup pomáhá dětem, aby se necítily demotivované kvůli nízkým známkám a více se snažily. Jelikož někteří rodiče mohou mít potíže s interpretací slovního hodnocení, snaží se pedagogický tým školy vysvětlit význam hodnocení tak, aby jak žáci i žákyně, tak jejich rodiče měli jasno v tom, jak jsou na tom ve škole.

Důvody školní neúspěšnosti se u každého dítěte liší, a proto se k jejich řešení zapojuje jedna nebo více osob ze školního poradenského týmu, v závislosti na jejich odbornosti a kompetencích, které se problematiky týkají. Ukázalo se jako účinné, když se na situaci dítěte dívá více lidí z různých pohledů, jelikož to usnadňuje hledání vhodného řešení. Tento přístup je obzvláště efektivní na prvním stupni základních škol, kde děti mají po celý školní rok jednoho třídního učitele či učitelku. Jakmile žáci postoupí do páté třídy a začínají se připravovat na druhý stupeň, kde se vyučující střídají, začíná spolupráce mezi současnými a budoucími třídními učiteli či učitelkami. Navzájem si předávají informace o jednotlivých dětech, jejich rodinách, absencích a výsledcích ve škole, aby zajistili plynulý přechod a kontinuitu v péči o děti.

Na počátku šestého ročníku absolvují žáci a žákyně třídenní adaptační program, který organizuje škola ve spolupráci s Městskou policií Jirkov. Cílem je pomoci dětem adaptovat se na nový kolektiv a naučit se navzájem spolupracovat. Pro starší žáky a žákyně druhého stupně je k dispozici odpolední klub. Zde mohou pod dohledem vyučujících trávit čas společným domácím studiem, přípravou na výuku, půjčováním knih nebo hraním společenských her. Tyto aktivity významně přispívají k vytváření bezpečného a podpůrného prostředí pro všechny děti na škole.

Každodenní dynamika a klíčové aktivity sociální pedagožky 

Veronika Nestlerová je ve škole každý pracovní den od 7.30 dopoledne a je k dispozici všem vyučujícím pro jakékoli dotazy během dne. Jak sama říká, nejvíce zájmu o její konzultace je obvykle ráno před začátkem vyučování, což využívají vyučující k řešení aktuálních problémů. Na základě těchto požadavků si pak členové týmu školního poradenského pracoviště dělí úkoly a organizují své aktivity. Součástí jejího běžného denního režimu jsou také ranní telefonáty rodičů ohlašujících absenci dětí, následná administrativa spojená s odhlašováním a distribucí školních obědů v rámci projektu „Obědy pro děti", stejně jako schůzky výchovných komisí a setkání s rodiči. Jelikož se během dne vyskytují různé nepředvídatelné situace a požadavky, nelze přesně naplánovat, jak bude den probíhat. Veronika a její tým se snaží neodkládat akutní problémy a řešit je prioritně. Kromě své práce se také nadále vzdělává v oboru, aby mohla poskytovat efektivní podporu svým svěřencům a svěřenkyním.

Pravidelná komunikace s rodiči je klíčovou součástí práce sociální pedagožky. Během roku se konají setkání pro všechny rodiče a také třídní schůzky, kde jsou rodiče informováni o školních aktivitách a věcech, které jsou podstatné pro vzdělávání jejich dětí. Na těchto setkáních se také řeší výchovná opatření a aktuální problémy školy. Rodiče jsou navíc zváni do školy i individuálně, pokud je to třeba kvůli řešení konkrétních problémů. Další formou setkání jsou tzv. tripartity, kde je přítomný třídní učitel nebo učitelka, rodiče a samotné dítě.

Během svého působení na škole se Veronice Nestlerové podařilo ve spolupráci s týmem kolegů dosáhnout významného pokroku. Počet omluvených absencí klesl o jednu třetinu. Žáci se do školy těší a cítí se zde dobře, protože se jim dostává potřebné pozornosti a pomoci. Tato úspěšná praxe se stala příkladem pro ostatní školy v okolí díky efektivně nastavené spolupráci a správnému rozdělení kompetencí mezi pedagogickými pracovníky a pracovnicemi.

Zajištění soukromí a důvěrnosti: Jak ZŠ Nerudova chrání citlivé informace svých žáků a spolupracuje s rodiči

V této škole, s ohledem na její umístění a charakteristiky žactva, platí přísná pravidla pro zacházení s důvěrnými údaji o žácích a žákyních a jejich rodinách. Všichni učitelé a pedagogičtí pracovníci a pracovnice jsou povinni zachovávat mlčenlivost, aby si udrželi důvěru rodičů. Veronika Nestlerová a její kolegové a kolegyně z poradenského týmu pečlivě a s respektem zachází s citlivými informacemi, které jim rodiče svěřují o svých dětech nebo rodinném pozadí. Vyučujícím poskytují jen ty informace, které jsou nezbytné pro vzdělávací proces nebo pro disciplinární opatření. Výjimku tvoří případy, kdy tyto údaje vyžaduje Orgán sociálně-právní ochrany dětí, neboť škola má oznamovací povinnost určité informace předat. Avšak veškerý přenos dat je prováděn bezpečně, aby se zabránilo úniku citlivých informací mimo školu.

Rodiče žáků a žákyň také podepisují informovaný souhlas se zveřejňováním fotek nebo videí svých dětí na školních nástěnkách a webových stránkách školy.

Komunikace s pedagogicko-psychologickými poradnami: role školní speciální pedagožky

Komunikace s pedagogicko-psychologickými poradnami patří mezi důležité pracovní úkoly speciální pedagožky Michaely Strakové. Ta spolupracuje s Pedagogicko-psychologickou poradnou Ústeckého kraje, jejíž pobočky se nacházejí v Chomutově, Kadani a Teplicích, a také se Speciálně pedagogickým centrem v Měcholupech u Žatce. Když je potřeba, aby děti navštívily centrum v Měcholupech, zajišťuje, aby diagnostické vyšetření proběhlo přímo ve škole, protože rodiče často nejsou ochotní cestovat tak daleko. Jejím úkolem je také zajistit, aby se rodiče s dětmi dostavili do poradny ve stanoveném termínu. V případě, že se tak nestane, může být další možný termín až za tři měsíce, což může komplikovat proces stanovení individuální podpory pro dítě ve škole.

Most mezi školou a rodinami: Jak terénní pracovník transformuje životy žáků ZŠ Nerudova

David Kuchár pracuje ve škole od března 2023 na pozici terénního pracovníka a zaměřuje se na pomoc jednotlivým dětem a jejich rodinám. Věnuje se analýze jejich situace, okamžitému řešení problémů a působí jako spojnice mezi školním poradenským pracovištěm a rodinami. Jeho cílem je motivovat rodiče k aktivní spolupráci se školou a podporovat jejich zájem o vzdělávání jejich dětí. Také asistuje třídním učitelům a učitelkám v případech častých absencí dětí, navštěvuje rodiny s tímto problémem a snaží se situaci zlepšit. Oceňuje efektivní nastavení spolupráce ve škole a kvalitní komunikaci, což eliminuje nedorozumění a všichni tak mají jasnou představu o Davidově pracovní roli a kdy se na něho mohou obrátit.

Jedním z úkolů terénního pracovníka je i zajištění doprovodu dětí do školy. Tato služba je určena pro žáky a žákyně, kteří mají problémy s pravidelnou školní docházkou, a terénní pracovník se tak stará o to, aby do školy docházeli. Zajišťuje také doprovody žáků a žákyň ze školy z různých příčin (například kvůli přítomnosti vší nebo štěnic), pokud si je rodiče z nějakého důvodu nemohou vyzvednout sami. Pro takové situace má škola jasně definovaná pravidla, která jsou všem známá a dodržovaná, což pomáhá vyhýbat se jakýmkoli napjatým situacím.

V některých situacích také doprovází rodiče do Pedagogicko-psychologické poradny Ústeckého kraje, konkrétně na pracoviště v Teplicích, Kadani či Chomutově, aby jim pomohl překonat obavy z neznámého prostředí.

David Kuchár oceňuje, že pochází ze stejného prostředí jako mnoho dětí, se kterými pracuje, a že mu proto rodiče více důvěřují. Jeho znalost místní komunity mu usnadňuje řešení komplikovaných situací, například v rodinách s problémy s alkoholem nebo drogami, protože ví, kdy je vhodné takovou rodinu navštívit. Sám sebe popisuje jako neúnavného a nebojí se čelit odporu; když se setká s odmítnutím, najde jinou cestu, jak se k rodině dostat. Tím ukazuje rodičům, že škola má upřímný zájem o vzdělávání jejich dětí a snaží se je aktivně zapojit. Podobně jako Veronika Nestlerová se David snaží rychle reagovat na vzniklé situace, což pomáhá předcházet nahromadění problémů.

Martina Meitnerová, ředitelka školy, uvádí, že čelí ve své práci výzvě spojené s tím, že se rodiny často stěhují, což znamená pohyb dětí mezi městy a okresy. Tento fenomén narušuje nastavenou spolupráci mj. i s terénním pracovníkem – každý týden se stane, že přibližně dvě děti ze školy odchází a nové přicházejí. Přestože tento jev nelze snadno ovlivnit, jelikož časté stěhování je běžné u romského etnika, škola se snaží sdílet informace o migrujících dětech s jejich novými školami. Nicméně, ani tato snaha vždy nevede k úspěšnému navázání spolupráce v novém prostředí.

Jirkovská škola vzkvétá díky nezastupitelnému školnímu poradenskému pracovišti a podpoře města

Škola v Jirkově prospívá díky dobře fungujícímu školnímu poradenskému pracovišti, což je patrné z jejích výsledků. Ředitelka Martina Meitnerová si nedovede představit, že by ve škole chyběli sociální pedagog a terénní pracovník, protože jsou pro ni klíčoví. Zároveň upozorňuje na to, že každá škola je odlišná, i když se nachází ve stejné obci nebo městě, a oceňuje proto individuální přístup svých zaměstnanců. Podporu škole vyjadřuje také zřizovatel školy, kterým je město Jirkov pod vedením starostky Dany Havlátkové Jurštakové. Starostka chápe specifické výzvy, kterým škola čelí, a je její silnou podporou.

Další informace a metodické materiály k tématu:

Wellbeing ve škole| Partnerství pro vzdělávání 2030+, z. ú.

Identifikace žáků se sociálním znevýhodněním v základní škole|EDU.CZ

K čemu je ve škole dobrý sociální pedagog?|Zapojmevšechny.cz

Zdroje:

[1] Němec, Z. (2023). Identifikace žáků se sociálním znevýhodněním v základní škole. [online]. Praha: NPI ČR. Dostupné z: https://www.edu.cz/wp-content/uploads/2023/06/NEMEC-Zbynek-Identifikace-zaku-se-SZ_web.pdf. [dat. cit. 13 .3. 2024]

[2] Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. (nedatováno). Jak pracovat s mapou? [online]. Dostupné z: https://www.esfcr.cz/mapa-svl-2015/www/index4658.html?page=2. [dat. cit. 13. 3. 2024]

[3] Odbor pro sociální začleňování MMR (Agentura). (2023). Index sociálního vyloučení. [online]. Dostupné z: https://www.socialni-zaclenovani.cz/index_socialniho_vylouceni/. [dat. cit. 13. 3. 2024]

[4] Základní škola Jirkov, Nerudova 1151. (nedatováno). Školní poradenské pracoviště. [online]. Dostupné z: https://www.3zsjirkov.cz/cz/rodice/skolni-poradenske-pracoviste#content. [dat. cit. 13. 3. 2024]

[5] WOMEN FOR WOMEN, o.p.s. (2022). O projektu. [online]. Dostupné z: https://www.obedyprodeti.cz/o-projektu/. [dat. cit. 13. 3. 2024]

[6] Česká federace potravinových bank, z. s. (2024). Potravinové banky. [online]. Dostupné z: https://www.potravinovebanky.cz/. [dat. cit. 13. 3. 2024]