Dobrá praxe ze Školního poradenského pracoviště ZŠ Jirkov: Příběhy úspěchu – 1. díl

Projektová výuka. | FOTO: Archiv ZŠ Nerudova, Jirkov.

Inkluzivní vzdělávání v praxi: Základní škola Nerudova v Jirkově jako příklad integrace dětí s různým zázemím

Aktuálně dochází do školy 360 dětí, které jsou rozděleny do 23 tříd. Z toho je devět tříd speciálních založených podle § 16 odst. 9. školského zákona. Tyto třídy jsou určené pro děti s lehkým mentálním postižením, poruchami autistického spektra nebo s vadami řeči. Mnohé z těchto dětí také pocházejí z rodin se sociálním znevýhodněním, nebo žijí ve vyloučených lokalitách.

Podle výroční zprávy školy za školní rok 2022/2023 pocházelo přibližně 50 % žáků školy z romského etnika. V tomto školním roce měla škola 99 žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, kteří byli zařazeni do 1. až 4. stupně podpůrných opatření. Tyto děti byly vzdělávány jak v běžných třídách, tak i v již zmíněných speciálních třídách zřízených dle § 16 odst. 9 školského zákona.

Škola se zaměřuje na podporu inkluzivního vzdělávání a integruje žáky se speciálními vzdělávacími potřebami také do všech svých tříd. Tyto děti mají k dispozici asistenty pedagoga. Dále do školy chodí i děti z Klokánku, což je zařízení přechodné rodinné péče, a z dětských domovů, což dodává třídnímu prostředí rozmanitost. Cílem školy je poskytovat individuální péči všem žákům, kteří ji potřebují. Díky práci sociální pedagožky a terénního pracovníka se škole daří tento cíl naplňovat.

Jednou z výhod je, že terénní pracovník školy pochází ze stejného prostředí (komunity) jako některé děti, což mu umožňuje lépe porozumět jejich situaci a získat důvěru rodičů. Škola úzce spolupracuje s Orgánem sociálně-právní ochrany dětí v Chomutově (OSPOD), s neziskovými organizacemi a s Odborem sociálních věcí města Chomutov. Tato spolupráce je účinná především díky jasně definovaným pravidlům mezi všemi zapojenými stranami.

Martina Meitnerová uvádí, že zapojení sociální pedagožky a terénního pracovníka výrazně pomohlo učitelům a učitelkám tříd, jelikož se tyto osoby aktivně věnují rodinám, které s nimi dříve nespolupracovaly, a hledají pro ně řešení. Tento přístup vedl k poklesu počtu dlouhodobých neomluvených absencí a většina dětí, zejména z romských rodin, se nyní více zapojuje do školních akcí a aktivit. Pozitivní dopady této práce jsou patrné nejen ve statistikách, ale i ve vděčnosti dětí, které vyjadřují svůj dík vyučujícím a ředitelce za možnost účastnit se plaveckého výcviku nebo poznávacích výletů.

Ve stínu vyloučení: Cesta k lepšímu vzdělání pro děti z marginalizovaných komunit

Martina Meitnerová popisuje, že práce s dětmi ji vždy naplňovala a vést školu ve vyloučené lokalitě pro ni byla osobní a profesní výzva. Příběhy dětí, které to nemají v životě lehké, ji chytly za srdce, a proto se rozhodla, že se jim jejich dětství a dospívání pokusí usnadnit. Zastává názor, že je potřeba poskytnout všem dětem kvalitní základní vzdělávání bez ohledu na to, z jakých poměrů pocházejí. Pedagogičtí pracovníci se proto společně snaží o to, aby všichni žáci základní školu úspěšně dokončili.

Často se následně stává, že děti z romského etnika nezískají žádné vyšší vzdělání než základní školu, a to z různých důvodů. Jedním z nich je jejich neochota cestovat za vzděláním, což může být způsobeno rodinnými zvyky. S nižším stupněm vzdělání je také spojená menší možnost najít si práci, což vede k problémům s uplatněním na trhu práce. Tato situace představuje celospolečenský problém, který zatím nemá efektivní řešení.

Podpora a orientace: Jak školní poradenský tým otevírá dveře k budoucnosti žákům z Jirkova

Tým školního poradenského pracoviště (ŠPP) tvoří speciální pedagožka, výchovná poradkyně, školní psycholožka, školní metodička prevence a sociální pedagožka. Nedávno se k nim přidal i romský terénní pracovník, který se stal klíčovou součástí týmu. Dětem a rodičům je k dispozici plakátek, na kterém jsou uvedeny kompetence jednotlivých členů ŠPP, aby věděli, na koho se obrátit v případě potřeby.

Výchovná poradkyně na této škole zastává i roli kariérního poradce. Organizuje pro děti návštěvy pracovních veletrhů, kde jim představuje možnosti pro budoucí povolání po dokončení střední školy. Spolupracuje s místními středními školami a odbornými učilišti v Jirkově a okolí, což umožňuje žákům pokračovat ve vzdělávání bez nutnosti dojíždění. Tato možnost se těší oblibě mezi žáky, kteří si sami volí školy a obory nebo práci podle svých představ a schopností. V tomto procesu hraje klíčovou roli také spolupráce s rodiči, kterým je vysvětlována důležitost dalšího vzdělání jejich dětí, což se zde úspěšně daří.

Střední škola technická, gastronomická a automobilní v Chomutově, což je největší střední škola v regionu s možností spolupráce s místními firmami, nabídla spolupráci této základní škole. Žáci a žákyně z 8. a 9. tříd z Jirkova tak mají příležitost navštívit tyto firmy a zjistit, zda by je práce v nich lákala. Kromě toho mohou také navštívit tuto střední školu a prostřednictvím projektových dnů se blíže seznámit s jednotlivými studijními obory. Díky tomuto přístupu se hodně žáků a žákyň zajímá například o studium oboru zahradnictví, které je dostupné přímo v Jirkově.

Empatie, flexibilita, improvizace: Klíčové dovednosti pedagogů při práci s dětmi ze sociálně vyloučených prostředí

Děti z prostředí sociálního vyloučení často přicházejí do školy s hodnotami a chováním, které jim komplikují zapojení do školního života. Sociální pedagožka Veronika Nestlerová poukazuje kolegům na to, že děti, kterým například doma chybí základní potřeby, jako je vlastní postel nebo svačina, mohou mít problémy s plněním školních požadavků, jako je přinášení materiálů (klubko vlny apod.) do vyučování. Důležité je proto, aby si pedagogové byli vědomi situace, v níž se tyto děti nacházejí, a počítali s jejich omezenými možnostmi.

Práce výchovné poradkyně a metodičky prevence je neocenitelná díky jejich schopnosti rychle a flexibilně reagovat na vznikající problémy a snažit se jim předcházet. Mezi příklady patří rychlá reakce na šíření nevhodného obsahu přes WhatsApp nebo na případ nošení energetických nápojů do školy. V těchto situacích se snaží zvýšit informovanost mezi žáky, učiteli a rodiči prostřednictvím primární prevence, což zahrnuje pořádání přednášek a diskuzí na dané téma. Pokud se objeví závažnější problém, který vyžaduje okamžitou reakci, metodička prevence upraví svůj rozvrh, aby mohla konzultovat s rodiči nebo přímo pracovat v terénu.

Školní psycholožka je klíčovou součástí týmu školního poradenského pracoviště. Spolupracuje s jednotlivými třídami podle jejich aktuálních potřeb a provádí sociometrická šetření, aby posoudila atmosféru ve třídách. V osmých a devátých třídách se nyní soustředí na podporu well-beingu (pocitu pohody) žáků. Kromě toho je dostupná i pro zaměstnance školy, kterým nabízí psychoterapeutickou podporu v případě potřeby. Organizuje také workshopy zaměřené na psychohygienu a prevenci syndromu vyhoření, čímž podporuje své kolegy v jejich práci.

Druhý díl článku, který budeme publikovat v týdnu od 18. 3. 2024, poskytuje přehled o tom, co obnáší každodenní práce sociální pedagožky na Základní škole Nerudova v Jirkově. Čtenáři se také dozví o strategiích, které škola využívá pro boj s neúspěšností žáků ve škole, a získají náhled na úlohy a aktivity terénního pracovníka.

                                                             Žáci na návštěvě v knihovně. | FOTO: Archiv ZŠ Nerudova, Jirkov.

                                                             Výuka ve skupinách. | FOTO: Archiv ZŠ Nerudova, Jirkov.

                                                             Společná exkurze žáků. | FOTO: Archiv ZŠ Nerudova, Jirkov.

                                                             Sportovní aktivity. | FOTO: Archiv ZŠ Nerudova, Jirkov.