Dopady poruch autistického spektra na vzdělávání žáků

Ilustrační foto / FOTO: Freepik

Dopady poruch autistického spektra na vzdělávání 

Poruchy autistického spektra (PAS) (Autism Spectrum Disorders /ASD/) řadíme mezi neurovývojové poruchy. Vznikají na základě abnormálního vývoje mozku. V mezinárodní klasifikaci nemocí (MKN-11) a v americkém statistickém manuálu DSM-5 jsou tyto poruchy sloučeny pod jednotný název porucha autistického spektra. PAS je v MKN-11 charakterizována neschopností navázat a udržet reciproční sociální interakci a komunikaci a dále řadou omezených, opakujících se a neflexibilních vzorců chování a zájmů. Počátky uvedené poruchy se většinou projeví v raném dětství, avšak někdy se symptomy mohou projevit až později, ve chvíli, kdy jsou na dítě kladeny sociálně komunikační požadavky, kterým nerozumí a nedokáže na ně přiměřeně reagovat. Projevy jsou natolik výrazné, že jedince omezují v rovině osobní, rodinné, sociální a vzdělávací [1]. PAS řadíme mezi nejzávažnější poruchy dětského mentálního vývoje, které pronikají všemi oblastmi vývoje a ovlivňují širokou škálu intelektových a jazykových schopností. 

PAS jsou diagnostikovány na základě specifik v chování dítěte, které je popisováno ve vztahu k odlišnostem od vývoje stejně starých zdravých dětí. Tato specifika se mohou lišit vzájemnou kombinací a intenzitou, mohou se měnit s věkem a s postupujícím vývojem. I když se děti s PAS v některých projevech podobají, současně se také svými projevy mohou lišit. Jedinečnost každého dítěte s PAS je souhrnem jeho osobnostních vlastností, různým propojením symptomů, jejich množstvím a intenzitou [1].

Vzdělávání žáků s PAS je ovlivněno nejen řadou symptomů, ale také jejich četností, intenzitou a frekvencí. Zásadní dopad do vzdělávání má nerovnoměrný vývojový profil a nespecifické projevy chování. Dalším výrazným faktorem, který ovlivňuje vzdělávací proces, jsou přidružené poruchy a onemocnění, mezi něž například patří mentální postižení, porucha aktivity a pozornosti (ADHD), porucha pozornosti (ADD), vývojové poruchy učení, vývojové vady řeči, vývojové poruchy motorických funkcí, smyslové vady, obsedantně kompulzivní porucha (OCD), úzkostné poruchy, poruchy emoční reaktivity, depresivní poruchy, epilepsie a jiná neurologická onemocnění. Souhrn všech uvedených skutečností ovlivňuje funkční schopnosti žáka a jejich zohlednění je předpokladem efektivního vzdělávání a naplňování klíčových kompetencí žáků s PAS, které jsou dány konkrétním rámcovým vzdělávacím programem [2].

Deficity ovlivňující vzdělávání žáků s PAS 

Sociální chování 

Již v předškolním věku lze sledovat potíže dětí s PAS se zapojením do kolektivu vrstevníků, jejichž důsledkem je nepřiměřené navazování kontaktů s dětmi i s dospělými. Zdravým dětem přináší sociální interakce radost a uspokojení, dětem s PAS většinou nepochopení a odmítání, která můžou vést k omezeným možnostem zapojit se, učit se v rámci sociální interakce ovlivňovat své okolí, učit se přizpůsobit a naplnit socializační požadavky kolektivu [3].

U žáků s PAS jde o kvalitativní narušení sociální interakce s lidmi, se kterými přicházejí do kontaktu v rámci třídní skupiny, resp. školy. Úroveň sociálních dovedností ovlivňuje jejich zapojení do skupinové práce ve třídě, do spolupráce se spolužáky, jejich schopnost podřídit se zadání, přijmout roli ve skupině, zapojit se do soutěže či hry apod. Důležitou součástí aktivního využívání sociálních dovedností je i doba trávení přestávek, pobyt ve školní družině, návštěva kulturních nebo sportovních akcí. 

Jedním z důsledků potíží v oblasti sociálního chování je snížená schopnost porozumět smyslu přátelství a kamarádství, navazovat blízké vztahy ve skupině vrstevníků a podřídit se požadavkům skupiny. Žáci s PAS naopak potřebují mít situaci pod kontrolou, což může vést ke snaze ovládat dění ve skupině, prosazovat vlastní zájmy, scénáře aktivit a her. Z těchto důvodů mají děti s PAS potíže získat mezi vrstevníky kamarády a udržet si je [3].

Oblast komunikace 

Deficity v komunikaci a potíže v řečových schopnostech včetně porozumění řeči zásadně ovlivňují vzdělávání a kontakt s vrstevníky i dospělými. 

Na počátku povinné školní docházky je úroveň komunikace u většiny žáků s PAS na nižší úrovni než u vrstevníků, a to často navzdory dobré slovní zásobě. Potíže v komunikaci u některých žáků ovlivňuje opožděný vývoj řeči, případně přidružená porucha řeči. Obecně mají tito žáci problém s funkčním používáním řeči, s reciprocitou, ulpíváním na tématech bez zájmu o komunikačního partnera, s udržením tématu hovoru, s formulací vlastních myšlenek, emocí, s popisováním vlastních prožitků, s reprodukcí slyšeného nebo čteného textu, s chápáním abstraktních pojmů, s doslovným chápáním sděleného, s neporozuměním ironii, nadsázce. U některých se může projevit narušená schopnost sledovat tok řeči, vnímat a přiměřeně používat neverbální prostředky komunikace. Deficity se projevují i v neverbální komunikaci, např. navázání a udržení očního kontaktu, využívání gest a mimiky obličeje a postura těla [2].

Oblast představivosti, hry a zájmů 

U žáků s PAS se často projevuje snížená flexibilita myšlení a konání, schopnost plánovat, přizpůsobit se změnám i požadavkům, což je důsledkem deficitů v oblasti představivosti, které současně ovlivňují volbu a zaměření zájmů a aktivit. 

Žák s narušenou představivostí si nedokáže vytvářet v mysli různorodé obrazy, pocity i smyslové vjemy, které zdravému dítěti umožňují vidět různé situace z různých pohledů a v různém čase.  Představivost ovlivňuje i trávení volného času, který je, na rozdíl od vrstevníků, u žáků s PAS naplňován jinými aktivitami, které se odlišují obsahem, vyšší mírou zaujetí, obtížnou odklonitelností, ulpívavostí a četností opakování.  

Projevy emocionality 

Emoce jsou úzce spojeny se sociálním chováním a ovlivňují úspěšnost při navazování a udržování přiměřených sociálních kontaktů. Žáci s PAS mají omezenou schopnost empatie, hůře vnímají potřeby druhých lidí, což má za důsledek sebestředné chování, často doprovázené nevhodnými komentáři, které nepříjemně dopadají na emoce lidí, se kterými jsou v kontaktu, včetně blízkých členů rodiny. Řada pedagogů uvádí, že se setkala s žáky s PAS, kteří nepřiměřeně reagovali na kladené požadavky či situace, které byly, z pohledu okolí, vyvolány banálními podněty. Nepřiměřené reakce souvisí s emoční nestabilitou, se sníženou kontrolou vlastního chování a nízkou frustrační tolerancí. 

Emoční prožívání mohou ovlivnit také úzkostné projevy (např. specifické strachy, panické reakce, sociální fobie, dlouhodobé úzkosti). Někteří žáci trpí depresemi, obsedantními projevy a paranoidními stavy, jejichž důsledkem může být pasivita, sebepodceňování, nízké sebehodnocení a někdy i sebevražedné proklamace [2].

Nespecifické projevy v chování 

Tyto projevy v chování jsou zároveň i důsledkem poruch smyslového vnímání, adaptability a motoriky a mohou mít výrazné dopady do vzdělávání.  

Poruchy smyslového vnímání 

Proces smyslového vnímání zajišťuje rovnováhu v přijímání různých podnětů a informací z vlastního těla i okolního prostředí. Funkční senzorický systém podporuje zvládání každodenních životních situací bez potíží. Je-li systém narušen, což se u žáků s PAS často projevuje, není schopen dávat přiměřené odpovědi na nově vznikající situace.  

Senzorický systém zahrnuje: propriocepci (uvědomění si vlastního těla), vestibulární systém (rovnováhu), taktilní vnímání, chuťové vnímání, čichové vnímání, zrakové vnímání a sluchové vnímání. U žáků s PAS může organismus na konkrétní podněty v uvedených oblastech smyslového vnímání reagovat nadměrně (hypersenzitivita, přecitlivělost), nebo naopak nedostatečně (hyposenzitivita, nedostatečná citlivost). V důsledku toho je realizace úprav při vzdělávání a eliminace podnětů na senzorický systém u konkrétního žáka nezbytná. Např. u žáka, který je přecitlivělý na hluk, na různé zvuky, na doteky [3].

Adaptabilita 

Schopnost adaptability ovlivňuje funkční schopnosti žáka s PAS, které jsou v důsledku potíží s představivostí omezené. Žák nedokáže přizpůsobit své chování změnám či požadavkům, pružně reagovat a rychle se rozhodovat. Jeho flexibilita myšlení je omezená, je limitovaná schopnost vyrovnat se se zátěží i průběžně řešit různé situace. Tím se snižuje žákova schopnost zvládnout vzdělávací proces bez podpory. Nezbytné je poskytnout mu podporu ve formě úpravy prostředí, vizualizace, zajistit předvídatelnost v čase i prostoru, dobu trvání dané činnosti, strukturalizaci činností a úkolů. 

Odlišnosti v motorickém vývoji 

Motorické funkce mohou být u žáků s PAS narušené, přičemž míra závažnosti může být různá, od obtíží v oblasti jemné motoriky, koordinace pohybů, až po poruchy v oblasti rovnováhy či uplatňování specifických pohybů.  

Vzhledem k tomu, že využívání motorických dovedností se prolíná celým vzdělávacím procesem, může být dopad těchto deficitů u některých žáků výrazný. Může se projevit při psaní, rýsování, ale také v tělesné výchově, pracovních činnostech, výtvarné výchově, což vyžaduje úpravy v obsahu výuky i v organizační oblasti [3].

Zdroje

[1] Thorová, K. (2012). Poruchy autistického spektra. Praha: Portál.

[2] Čadilová, V., & Žampachová, Z. (2020). Katalog podpůrných opatření. Dílčí část pro žáky s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodu poruchy autistického spektra nebo vybraných psychických onemocnění. Wolters Kluwer ČR. Praha: Wolters Kluwer.

[3] Čadilová, V., & Žampachová, Z. (2020). Metodika práce se žákem
s poruchami autistického spektra. [online]. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. ISBN 978-80-244-3309-7. [cit. 2023-09-05]. Dostupné z: https://spolecnevzdelavani.u-pol.cz/pdf-portal-vzdelavani/wp-content/uploads/2023/04/PAS_Metodika_overovani_web.pdf