logo
logo
Úspěšná inkluze v Krnově díky spolupráci zřizovatele a základních škol

Úspěšná inkluze v Krnově díky spolupráci zřizovatele a základních škol

14.02.2023
Petra Macková
Učitel/učitelka
Ředitel/ředitelka
Zřizovatelé škol
Město Krnov je dlouhodobě úspěšné v podpoře dětí a žáků ze sociálně znevýhodněného prostředí. O tom, jak toho dosáhlo, přinášíme rozhovor s Pavlínou Říhovou, bývalou vedoucí školského odboru městského úřadu v Krnově, a s Lenkou Kumarci, vedoucí současnou.
Obrázek článku

Ilustrační foto | FOTO: Freepik

Výchozí stav školství v Krnově se ničím nelišil od situace ve většině českých měst. Základní školy byly silně diverzifikovány, na jedné straně se vyprofilovaly „lepší“ školy s neoficiálním označením elitní a na straně druhé se z některých „běžných“ škol staly školy s horší pověstí, které nepoměrně častěji navštěvovaly děti se sociálním znevýhodněním.

Tento časem ukotvený stav může být na první pohled výhodný. Většinoví rodiče jsou spokojeni, pedagogové také a rodiče, kteří nepřikládají formálnímu vzdělání velký význam, vítají snížené nároky na učivo a vstřícný přístup. Už na pohled druhý jsou ale patrné obtíže, které z tohoto rozdělení vyplývají. Nízká sociální soudržnost v obci, nerovné šance žáků, nízká úspěšnost absolventů segregovaných škol v dalším vzdělávání, a s tím spojená jejich horší uplatnitelnost na trhu práce. Navíc financování „špatné školy“ může být velmi ekonomicky náročné... 

V Krnově se nakonec rozhodli podstoupit zkoušku v podobě uzavření „špatné“ školy a převedení jejích žáků do škol okolních. Základní předpoklad úspěšnosti zrušení segregované školy je zajištění rovnoměrného a udržitelného rozmístění žáků se sociálním znevýhodněním na ostatních školách a ochota a schopnost tyto školy podpořit jak personálně, tak finančně a metodicky. [1] Jak se to krnovským zaměstnancům z odboru školství podařilo, reflektují nejprve bývalá vedoucí školského odboru, následně i současná vedoucí.

 

Rozhovor s Pavlínou Říhovou, bývalou vedoucí školského odboru městského úřadu Krnov

Pavlína Říhová působila jako vedoucí školského odboru městského úřadu Krnov od roku 2008 do roku 2022, v současné době působí jako učitelka všeobecně vzdělávacích předmětů v základní škole Janáčkovo náměstí v Krnově. Poprosili jsme ji o reflexi krnovských systémových změn v průběhu času z pohledu zřizovatele. 

O jaké systémové změny se jednalo?

V roce 2008 byla zrušena segregovaná malotřídní základní škola pro 1. stupeň, město následně změnilo školské obvody spádových škol tak, aby žáci ze sociálně znevýhodněného prostředí byli rozmístěni rovnoměrně do všech krnovských základních škol. V tomto období systémových změn zřizovatel pravidelně svolával ředitele, aby se všichni společně domluvili na postupu a rovnoměrnosti umístění žáků. Díky několika na sebe navazujícím projektům z evropských fondů se navíc nastartovala spolupráce škol s neziskovými organizacemi, které pomáhaly s doučováním žáků.

Inkluze namísto segregace

Pavlíno, co bylo na úplném začátku? 

V roce 2008 se zrušila malotřídní segregovaná škola pro žáky ze sociálně znevýhodněného prostředí. Žáci se tam sice cítili bezpečně a dobře, vycházelo se jim tam vstříc, škola měla ale pouze první stupeň a žáci pak stejně putovali na ostatní školy, kde je čekalo nové, zcela neznámé školní prostředí. Zákonitě nastávaly konflikty mezi všemi aktéry a žáci často selhávali.  Byl to velký problém, jehož řešení předcházelo mnoho kroků. Prvním bylo právě rozhodnutí připravit zrušení této školy a přesunutí žáků do ostatních úplných škol podle školských obvodů.  

Před zrušením školy proběhl velký počet diskuzí a kulatých stolů s rodiči, zastupitelstvem, se školami, řešilo se to spoustu měsíců. Až pak došlo k realizaci a žáci se rozdělili podle obvodů. Obvody jsme museli lehce změnit a přizpůsobit tehdejšímu aktuálnímu stavu, čemuž předcházela podrobná analýza situace.

Potřebovali jsme opravdu přesná data včetně počtu sourozenců, protože obvody nejdou měnit každý rok. Změna se nakonec vydařila. Od roku 2008 jsme je pak měnili nebo přizpůsobovali jenom dvakrát. Potíž byla vždy s dětmi, které mají bydliště přímo v obci, to je velmi zkreslující číslo, tyto děti se často k zápisu ani nedostavily, migrovaly, nebo se do školy dostavilo jen malé procento.
 

Dávala některá ze zúčastněných stran najevo obavy? 

Zpočátku byly velké obavy u všech – u zastupitelů, učitelů, ale hlavně rodičů. Rodiče stávajících žáků se obávali přívalu nových žáků, rodiče ze sociálně znevýhodněného prostředí se báli, že se jejich dětem nebudou ve školách věnovat a budou mít těžkou adaptaci.

Co byste z dnešního pohledu udělala jinak? 

Kdybychom byli znovu na začátku, ověřovala bych ještě více skutečnou informovanost občanů. I přes nadstandardní komunikaci vznikaly fámy a nepřesné interpretace. Zejména se jednalo o zprávu, která prošla celým Krnovem, že všichni žáci z této zrušené školy půjdou na jednu konkrétní školu. U této školy jsme pak roky řešili problém s jejím naplněním. Čtyři, možná pět let trvalo, než se to zklidnilo a děti se začaly opět na zmiňovanou školu hlásit jako předtím.  

V současnosti jsou zcela jiné podmínky a parametry pro přípravu a rozhodování – podpůrná opatření, úbytek dětí, krize, konflikt na Ukrajině. Kdybychom byli teď úplně na začátku, nevím přesně, jak bychom postupovali. Ten základ by byl, myslím, stejný – komunikace a zapojení všech aktérů. Jakmile někdo rozhodne pouze od stolu, působí to problémy.

Co byste zřizovatelům při zavádění podobných změn doporučila?

Nebát se hlavně komunikace s rodinami dětí na obou stranách, s učiteli, se zastupiteli, s veřejností. Prostě se všemi, kterých se to týká nebo o problematiku projeví zájem. Přesvědčení, že tak je to dobře, nestačí. Musí se to vysvětlit těm, kterých se to týká, abyste došli ke společnému řešení. Všem jde o děti a budoucnost našeho města.

 

Evropské fondy a osobní přístup

Co vám tehdy nejvíce pomáhalo? 

Jednoznačné plus bylo pochopení a vstřícnost ředitelů škol. Snažili se a komunikovali s rodinami z „jejich“ obvodů, kulatých stolů bylo v roce 2008 mnoho. Nepříjemné následky přesto nějaké byly. Není to o tom, že se jednou rozhodlo a od té chvíle bude vše fungovat. Jedná se o opakovanou každoroční práci s chystáním zápisů a neopomenutelnou komunikací.  

Významnou pomoc představovaly vzájemně navazující projekty. S prvním velkým projektem z evropských fondů jsme jako město v roli předkladatele začali už v roce 2014. Druhý velký projekt předkládala nezisková organizace, byli jsme partnerem projektu s finanční účastí. Třetí projekt, který skončil v roce 2021, předkládala jedna z místních základních škol a opět jsme byli partnerem. Co se týče financování například projektové aktivity doučování anebo pozice pracovníka pro práci s komunitou, překlenovací období mezi projekty (které je i teď) vždy město řešilo z městského rozpočtu.

Existují úřady, kde školské odbory pracují striktně úřednicky, bez osobní komunikace s vedením škol. My jsme to nikdy jen úředně nebrali, ředitelé pro nás byli partnery a odborníky na své pozici. Snažili jsme se využít vše, co zákony dovolují zřizovateli ve smyslu komunikace s řediteli, nastavení jednotných pravidel na školách třeba ohledně záškoláctví, kde jsme byli velmi úspěšní. Táhli jsme za jeden provaz, aby situace ve městě byla stabilizovaná a udržitelná a vedla k rozvoji. Zároveň jsme podpořili vznik alternativní soukromé školy Klíček s Montessori pedagogikou, to určitě do vzdělávání patří. Město v roli zřizovatele je ale povinno zajistit dostupné kvalitní „státní“ vzdělávání každému dítěti.  K tomu určitě pomáhá zajištění otevřené a bezpečné komunikace.

 

Komunikace a hodnocení a neziskovky

Prováděli jste v roli zřizovatele hodnocení (evaluaci) škol? Pokud ano, podle jakých kritérií a jak často? 

Školám jsme přispěli na evaluaci, aby v průběhu času mělo vedení škol možnost autoevaluace, tzn. aby mohlo pružně reagovat na různá zjištění a zajišťovat růst v oblasti vzdělávání a kompetencí všech aktérů.
 

Jak probíhala komunikace a spolupráce s jednotlivými školami v obci? Zavedli jste nějaký systém? 

Komunikace zřizovatele s vedením škol je nejdůležitější prvek možnosti rozvoje. Podařilo se nám vytvořit bezpečné prostředí pro řešení kritických situací a diskuze k rozvoji. Nařízeními od „zeleného stolu“ se mnoho nezmůže. 

Dohodli jsme se s řediteli na konkrétním dnu v týdnu, kdy budeme mít možnost i operativně svolat společné jednání. Každoročně jsme se setkávali k přípravě zápisů i jejich výsledků.

Obraceli se na vás rodiče jako na zřizovatele s požadavky a dotazy? O co se nejčastěji jednalo?

Po sjednocení školních řádů a dalších pravidel se snížil počet požadavků rodičů na přesuny žáků mezi školami. Žádosti samozřejmě existovaly, ale v mnohem menším počtu.

Největší počet požadavků býval od nově přistěhovaných rodičů nebo rodičů z jiných měst a obcí na umístění dětí do škol a školek.   

Podařilo se řešit/vyřešit podněty ze strany rodičů?

Ano. Jen ojediněle se nepodařilo umístit dvouleté dítě do mateřské školy.

Zprostředkovali jste školám pomoc od neziskových organizací nebo expertů? 

Ano. I tady se jedná o důležitou roli zřizovatele. Nedařilo se to na 100 %. Souvisí to také s počtem pracovníků ve školství a jejich pracovní náplní. Ale snažili jsme se o maximum. Mimo jiné se povedlo zajistit pracovní pozici asistenta prevence kriminality. Kolegyně tak měla možnost připravit a realizovat vzdělávání dětí, učitelů i rodičů v této oblasti.

 

Rozhovor s Lenkou Kumarci, současnou vedoucí oddělení školství a zdravotnictví Městského úřadu v Krnově

Rovný přístup ke vzdělávání pro všechny

Jak vnímáte současné klima i situaci ve školách v Krnově z pohledu zřizovatele?

Co vnímám, že se osvědčuje, je kontinuita práce, která byla započata v roce 2008 uzavřením malotřídní základní školy, která čítala v té době 99 % žáků ze sociálně znevýhodněného prostředí. Od té doby jsou tito žáci integrováni do všech čtyř základních škol v Krnově. Každoročně se po zápisu žáků do 1. ročníku ředitelé základních škol sejdou ke společnému jednání se zástupci zřizovatele – během společné diskuze je dbáno na rovnoměrné rozdělení těchto žáků do každé školy. Jejich rozptýlení je zřejmé už během předškolního vzdělávání. Pro všechny zúčastněné děti a žáky tímto dochází ke společnému soužití už od útlého dětství a stává se normalitou. Nerada bych žáky rozdělovala na děti majority a děti se sociálním znevýhodněním, ve skutečnosti jde o to, vytvářet rovný přístup ke všem žákům ve škole.

Krnov má velmi otevřený přístup k inkluzivnímu vzdělávání, razí politiku rovných podmínek a možností pro všechny žáky. Má zájem na tom, aby každá škola byla velmi dobře vybavená a všichni žáci v Krnově tak měli stejné možnosti bez ohledu na to, jakou školu navštěvují a z jakého sociálního prostředí pochází. Vnímáme jako velmi důležité, aby každý žák ve škole zažil pocit úspěchu, aby se rodiče zapojovali do vzdělávání, a tím se přirozeně tvořil pocit sounáležitosti se školou jako s místem bezpečí a příležitosti, nikoliv jako s povinným a nechtěným místem. Tím, že si děti s rodiči vytvoří ke škole kladný vztah, přirozeně vzniká pocit sounáležitosti. Vizí je škola jako místo setkávání se, sdílení myšlenek a místo, kde se dbá nejen na povinné vzdělávání, ale také na psychickou pohodu každého žáka. Život každého z nás je zejména o pocitech, a proto je naší prioritou vytvořit v žácích pocity kladné, které nám, jakmile vyrostou, vrátí v podobě své vyzrálé kompetentní osobnosti.

Jako zřizovatel se snažíme být na této cestě školám dobrými partnery a vnímat jejich potřeby, přání, volání o pomoc i umět poklepat po rameni a poděkovat za dobrou práci.

 

Tip na závěr: 

Zaujalo vás téma? 

Více si můžete také přečíst v rozhovoru s Jiřinou Zámarskou, dlouholetou výchovnou poradkyní a zástupkyní ředitelky v základní škole Smetanův okruh v Krnově, která byla aktivně přítomna a zapojena v celém rozsáhlém procesu změn v základních školách v Krnově, nastartovaných zřizovatelem škol už v roce 2008.

Rádi byste se dozvěděli více o tom, jak konkrétně probíhala transformace krnovských škol a jak zřizovatel přistupoval k řešení záškoláctví u žáků? Podívejte se do metodiky Člověka v tísni, o.p.s.: Pasivita, břemeno, nebo výzva? Role zřizovatele ZŠ při zajišťování rovného přístupu ke vzdělání.


Zdroje:

[1] Kol. autorů. (2014). Pasivita, břemeno, nebo výzva? Role zřizovatele ZŠ při zajišťování rovného přístupu ke vzdělání. [online]. Praha: Člověk v tísni, o.p.s. Dostupné z: školy1_posunuté.indd (clovekvtisni.cz) [dat. cit. 27. 1. 2023]. s. 19–25.


Mohlo by Vás zajímat

Zobrazit další články