logo
logo
Šikana asistenta pedagoga ze strany rodičů s účastí zřizovatele školy: komentář odborníků NPI ČR

Šikana asistenta pedagoga ze strany rodičů s účastí zřizovatele školy: komentář odborníků NPI ČR

05.05.2022
Autorský tým APIV B
Ředitel/ředitelka
Zřizovatelé škol
Když napjaté vztahy mezi pedagogy vyústí v šikanu ze strany rodičů, bývá obtížné najít řešení a podporu, ať už u ředitele nebo u zřizovatele školy. Seznamte se s vyjádřením odborníků Národního pedagogického institutu ČR ke kauze šikany asistenta pedagoga v malotřídní škole rodiči s účastí zřizovatele školy.
Obrázek článku

Ilustrační foto/FOTO: Pixabay


V úvodním rozhovoru s učitelkou a asistentkou pedagoga malotřídní školy jste se dozvěděli o příčinách konfliktů mezi zaměstnanci školy – jak vznikly, jak se prohlubovaly a odrážely v negativním postoji rodičů i zřizovatele. Pokud podobná situace vyústí až v šikanu pedagogů, bývá obtížné hledat řešení a často končí jejich odchodem. Ve druhém díle přinášíme vyjádření dvou odbornic: právničky a krajské konzultantky Národního pedagogického institutu ČR, které rozebírají pozadí celého případu a uvádějí postupy, jak řešit podobné situace.

Odborný komentář Bc. Lenky Kocumové

Bc. Lenka Kocumová působí na pozici ředitelky 54. Mateřské školy Plzeň se sportovním zaměřením. Má také dlouholeté zkušenosti jako mentorka, koučka a lektorka. Od roku 2017 poskytuje služby jako krajská konzultantka Národního pedagogického institutu ČR v rámci projektu Podpora společného vzdělávání v pedagogické praxi (APIV B).

Jaké kompetence a možnosti má ředitel školy v situaci, kdy dlouhodobě působící pedagog v jeho škole úkoluje jiného, také nového kolegu, zasahuje do jeho činnosti, snaží se ho řídit, vtahuje rodiče do interního dění ve škole, vynáší interní informace a celkově jedná neeticky? 

Ředitel školy, ať už na škole působí dlouhodobě nebo krátkodobě, určitě nejprve prošel konkurzním řízením, kde musel představit svoji koncepci, a také si ji obhájit. V každém případě, pokud konkurz vyhrál, je pravděpodobné, že zřizovatel bude jeho vizi ke změně akceptovat. S novou koncepcí a postupnými kroky by měl seznámit svůj tým spolupracovníků, včetně stanovení postupných kroků, které povedou k naplnění koncepce školy. Připomínám, že učitelé jsou povinni koncepci školy akceptovat a naplňovat ji. Rozhodně ale musí ředitel stanovit jasná pravidla komunikace mezi vedením a učiteli, mezi vedením a rodiči, mezi učiteli a rodiči. Znamená to mimo jiné i dobře zpracovat školní řád s jasnými pravidly. Koncepci školy představí ředitel na první poradě s rodiči. Tato první porada pak bude zásadní pro nastavení vztahů mezi školou, rodiči a zřizovatelem.

A jaké možnosti má ředitel v situaci, kdy řídí (anebo teprve přichází řídit) školu na vesnici / malém městě, kde existují letité pevné osobní vazby mezi rodiči, zřizovatelem a některými učiteli, přičemž dochází například i k obcházení ředitele při rozhodovacích procesech (zřizovatel), které se týkají jeho a školy, kterou vede? 

Malá města a obce mají bezesporu svá specifika. Lidé se tu většinou dobře znají. Mají také pocit, že mohou do všeho zasahovat, že je už nic nemůže překvapit. Ředitel školy by si měl v první řadě vybudovat potřebnou autoritu. Úvodním důležitým krokem je nastolení jasných pravidel, která akceptují potřeby všech zúčastněných, tedy rodičů, žáků, i zřizovatele. Napomohou tomu např. pravidelné schůzky se zřizovatelem, účast ředitele, dětí a žáků na dění v obci. Určitě mohu doporučit stanovení konzultačních hodin učitelů i ředitele pro rodiče. Tím bude jasně dáno najevo, že jsou učitelé připraveni k diskusi, že jsou k dispozici v případě projednání nejasností mezi školou a rodinou. Ředitel by tu měl být také pro své učitele. Provádět dobře zaměřené hospitace, vyhodnocovat práci učitelů, prezentovat ji v dílčí evaluaci i v pravidelném hodnocení školy. Výroční zpráva je veřejný dokument, přístupný zřizovateli rodičům a další veřejnosti.

Druhým krokem by mělo být zřízení kvalitních webových stránek, kde budou rodiče podrobně informováni o dění ve škole a kde bude možnost prezentovat práci školy, potažmo práci učitelů.

Odborný komentář Mgr. Veroniky Doležilové

Mgr. Veronika Doležilová je absolventka Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Celou profesní dráhu se věnuje systémovým otázkám soukromoprávních i veřejnoprávních vztahů s důrazem na právo mezinárodní, ústavní a správní. Pracovně působila mj. na Ministerstvu zahraničních věcí ČR a na Úřadu vlády ČR. V současné době je pracovníkem Nadace Open Society Fund Praha a Spolu, z. s. Působí také na pozici expertky Národního pedagogického institutu ČR v projektu Podpora společného vzdělávání v pedagogické praxi (APIV B).


Do jaké míry je popisovaný postup zřizovatele vůči řediteli školy a pedagogickým pracovnicím (usnesení zastupitelstva a školské rady o výměně ředitele školy i celého pedagogického sboru, navržený odchod zaměstnancům dohodou včetně finanční kompenzace, argumenty, že rodiče do školy nezapíšou své děti, pokud tito zaměstnanci neodejdou) v souladu s platnou legislativou?

V odpovědi jedna z pedagožek uvádí, „že se zastupitelstvo a školská rada dohodly na výměně celého pedagogického sboru“.


Platí, že ani zřizovatel, ani školská rada nejsou oprávněni rozhodovat o existenci pracovněprávních vztahů jednotlivých pracovníků školy. Ve vztahu k oběma pedagožkám zřizovatel ani školská rada nemá žádné oprávnění ovlivňovat nebo dokonce zasahovat do pracovněprávní agendy. Ta je v pravomoci ředitele školy. Oprávnění zřizovatele je obsaženo v § 166 školského zákona, oprávnění školské rady pak v § 168 školského zákona. Ani v jednom případě školský zákon neumožňuje popisovaný postup zřizovatele a školské rady vůči konkrétním pedagožkám. 


Jiná situace je v případě ředitele školy. Školský zákon vyjmenovává situace, kdy může (§ 166 odst. 3) a kdy musí (§ 166 odst. 3 a 4) odvolat ředitele školy, „výměna“ (viz text jedné z odpovědí) ředitele školy mezi nimi není. Buď zřizovatel ředitele odvolá, nebo ho neodvolá. Pokud ho odvolá, musí zřizovatel určit, kdo povede školu do nového obsazení pracovního místa, a vyhlásit konkurzní řízení. Popisovaná situace neodpovídá ani jedné možnosti. Je také potřeba uvést, že není v závislosti na velikosti obce identifikovatelné, do působnosti jakého orgánu obce tato „školská“ agenda náleží.


Co se týče návrhu na ukončení pracovního poměru dohodou, tento návrh mohl vůči oběma pedagožkám učinit pouze ředitel školy, nikoli zastupitelstvo obce nebo školská rada, protože nejsou jejich zaměstnavatelem. Tím je právě jen škola, jejímž statutárním zástupcem je ředitel, tj. ten jedná za školu.


Důvodem pro ukončení pracovního poměru dohodou ze strany zaměstnavatele bývá obecně fakt, že buď neexistuje ani jeden z osmi důvodů pro ukončení pracovního poměru výpovědí podle zákoníku práce (§ 52), nebo má zaměstnavatel zájem na rychlém ukončení pracovního poměru, protože při ukončení pracovního poměru dohodou se strany mohou dohodnout i na ukončení v době kratší, než je výpovědní doba. Dalším důvodem bývá skutečnost, že zaměstnavatel nemá zájem na uvádění důvodů k ukončení pracovního poměru, a i pro zaměstnance je v tomto ohledu tento způsob příznivější.


Ukončení pracovního poměru dohodou je doprovázeno odstupným v případě zrušení nebo přemístění zaměstnavatele, nebo pro tzv. nadbytečnost (§ 52 písm. a) až c)). Odstupné ve výši dvou měsíčních platů náleží podle zákoníku práce v těchto třech důvodech každému zaměstnanci, který odpracuje alespoň jeden rok, do jednoho roku jde o odstupné ve výši jednoho platu a se zvyšující se dobou trvání pracovního poměru se zvyšuje i výše odstupného (§ 67).


Na základě informací poskytnutých v rozhovoru je proto možné označit postup zřizovatele i školské rady za protizákonný. Ale tím, že se obě pedagožky rozhodly buď dát výpověď, nebo přistoupily na dohodu o ukončení pracovního poměru (v textu odpovědí je jen zmínka o jejich rozhodnutí ze školy odejít), v podstatě zřizovateli celou situaci velmi zjednodušily.


„Hrozba“ zákonných zástupců, že děti přihlásí, nebo přehlásí do jiné školy, patří ke standardním ekonomickým nátlakovým postupům. Pokud škola totiž nemá dostatek žáků, pak ji zřizovatel musí dofinancovávat z vlastních finančních prostředků, případně ukončit činnost školy jako své příspěvkové organizace a zajistit vzdělávání coby veřejnou službu v jiné veřejné škole. Hrozit někomu kroky, které mají ekonomický až existenční dopad ani nemůže být v souladu s právem. Pokud by ale zákonní zástupci přihlásili a přehlásili děti do jiných škol bez demonstrace síly, pak by šlo jen o jejich rozhodnutí o volbě školy. V kontextu vyhrůžky ale jde o zneužití práva stejně, jako tomu je při tzv. zápisové turistice, kdy jde o to, že, aby bylo dítě přijato do vybrané veřejné školy s určeným spádovým obvodem, přihlásí zákonný zástupce dítě k trvalému pobytu právě do spádového obvodu této školy.



Mají ředitel školy a pedagogické pracovnice v takové situaci možnost se nějak bránit? Jak by bylo vhodné optimálně postupovat, aby chránili vlastní práva?


Podle odpovědí pedagožek nebyl ředitel školy odvolán a ony nedostaly výpověď, všichni tři se rozhodli odejít sami. V takovém případě je to jejich rozhodnutí, které se považuje za jejich vlastní.


Chránit svá práva měli všichni tři pedagogové tím, že by trvali na postupech, které platí podle zákoníku práce, podle zákona o pedagogických pracovnících a podle školského zákona. V první řadě neměli reagovat na „dohodu o výměně celého pedagogického sboru“ školské rady a zastupitelstva obce, protože takový postup ani jeden právní předpis nezná, tj. nic takového neexistuje.


Návrh na odvolání nebo odvolání pouze ředitele, ne dalších pracovníků školy, je v pravomoci školské rady, a to pouze v případě, že existují konkrétní důvody, které jsou vyjmenované ve školském zákoně. Pokud odvolání z funkce není řádně odůvodněno, pak se musí ředitel školy bránit podáním návrhu na jeho neplatnost u soudu.


S pracovníky školy pak může ukončit pracovněprávní vztah pouze ředitel školy, a to jen z jednoho ze zákonných důvodů. Pokud by byla dána oběma pedagožkám výpověď bez uvedení důvodu, nebo pokud by nebyly podniknuty kroky předcházející výpovědi, pak by se musely domáhat ochrany svých práv soudní cestou – žalobou na neplatnost ukončení pracovněprávního vztahu. Pro pracovněprávní spory a ochranu práv pracovníků včetně těch pedagogických platí shodná pravidla jako pro jakýkoli jiný právní spor. Buď je spor urovnán, nebo je potřeba se domáhat ochrany svých práv právě i u soudu.


Podle informací obsažených v rozhovoru o vztazích na pracovišti je patrné, že význam mělo i jednání učitelky z MŠ vůči pedagožkám ze ZŠ, která je fakticky úkolovala a kontrolovala, což by bylo možné pouze tehdy, pokud by byla současně jejich nadřízenou, tj. zástupkyní ředitele i pro ZŠ – to není z rozhovoru patrné. Mělo být prací ředitele, aby svým podřízeným vymezil jejich pracovní postavení a práci z toho vyplývající. Stejně tak mělo být prací ředitele, aby seznámil své podřízené, s jakými následky bude spojeno nerespektování pracovního postavení a práce samotné.



Kam se učitel může v takové situaci odvolat, případně získat odbornou pomoc?


Pedagogičtí pracovníci a také např. pracovníci v sociálních službách, ve zdravotnictví, místní a státní úředníci, pracovníci ve služebních poměrech (policisté, hasiči, vojáci) atd. se v  případě pracovněprávních záležitostí mohou obracet např. na odborovou organizaci, pokud na pracovišti existuje.


Všichni pracovníci svá „pracovní“ práva chrání sami, stejně jako chrání i další svá „nepracovní“ práva. Pokud potřebují odbornou pomoc, pak se standardně obracejí na advokáty coby poskytovatele právních služeb. V tomto konkrétním případě nejde ve své podstatě o řešení pracovněprávních otázek tří pedagogů, ale o postoj a přístup zřizovatele ke škole jako k instituci, která poskytuje veřejnou službu vzdělání, kterou musí zřizovatel obecně podle zákona zajišťovat.


Tím, že v tomto konkrétním případě ukončili všichni tři pedagogičtí pracovníci své působení ve škole sami, byť tomu předcházela dlouhodobější nevstřícná atmosféra nejen na pracovišti, formálně to byli oni, kdo práci ukončili. Pokud by postupovali všichni tři podle pravidel pro ukončování jejich konkrétních pracovněprávních vztahů, pak by bylo identifikovatelné, do jaké míry byl nebo nebyl postup zřizovatele v souladu s právem.


Souhlasíte s názorem, že pedagogičtí pracovníci ve školství by měli mít možnost využít v podobných situacích bezplatnou pomoc právníka se specializací na pracovní právo a se znalostí specifik zaměstnávání pedagogických pracovníků? Pokud ano, jaké by bylo optimální řešení (právník pro určitý počet škol …)?


Ačkoli se čas od času takové úvahy objevují nejen v případě pedagogických pracovníků, v popsaném případě nejde o pracovněprávní spor jednotlivých pedagogických pracovníků, ale o postupy zřizovatele školy a orgánu školy – školské rady. Tím, že je zajištění vzdělávání zákonnou povinností v samosprávné působnosti obcí, není možné, aby stát kontroloval obce napřímo. Pokud ale pozice nebo kroky zřizovatele svědčí o tom, že obec nevykonává samosprávnou agendu v oblasti vzdělávání řádně, pak je podle zákona o obcích možné toto kontrolovat ministerstvem vnitra. To se věcí zabývá na podnět, ne samo od sebe – z moci úřední. Proto by bylo dobré, aby se informace o špatné praxi soustředily na jednom místě, nejlépe na ministerstvu, protože za realizaci práva na vzdělání včetně jeho zajištění po stránce materiální a personální je odpovědný stát, který představuje právě Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy. Z tohoto jednoho místa by stát koordinovaně mohl řešit nesprávné postupy zřizovatelů.


Obecně platí, že pokud si svá práva aktivně chráníte, pak to přirozeně vyvolá negativní reakci toho, kdo do práv zasahuje, protože on potřebuje práva omezit nebo dokonce popřít, a vy mu svým postupem maříte jeho „úsilí“. Tomu odpovídá i míra negativní reakce – čím více si je omezitel jistější svým postupem, tím intenzivnější je jeho negativní reakce. Proto je ochrana práv vždy doprovázena negativní reakcí toho, kdo do práv zasahuje. Je to přirozená součást takového procesu, a proto je potřeba s ní počítat. Oproti omeziteli práv má však ten, kdo hájí svá práva, výhodu – ví, že omezitel zasahuje do jeho práv a je na jeho negativní reakci připraven.


Tipy na závěr:


Řešíte podobnou situaci? Níže najdete seznam organizací, které (online nebo osobně) bezplatně poskytují pracovněprávní poradenství:

Vaše Nároky.cz | Vaše Nároky.cz (vasenaroky.cz)

Pracovní právo - poradna - Bezplatná právní poradna online zdarma pro všechny (bezplatnapravniporadna.cz)

Poradna Dialog z. s.

Poradny (obcanskeporadny.cz)



Mohlo by Vás zajímat

Rodičovské schůzky formou poradního kruhu

Stížnost bývá krajní formou, kterou rodiče vyjadřují nespokojenost s prací učitelů. Chcete těmto situacím předejít? Zkuste formu poradního kruhu. Hodí se pro zlepšení vašich vztahů s rodiči i dětmi. Formu poradního kruhu můžete využít místo tradičních třídních schůzek. Školy ve Spojených státech, Kanadě a některých dalších zemích postupně zavádějí poradní kruh jako jeden z předmětů už třicet let, ve větší míře pak od roku 2006.

Zobrazit další články