logo
logo
Jak zvýšit motivaci žáků ve výuce? ZŠ Velké Hamry se rozhodla využít více druhů hodnocení u žáků

Jak zvýšit motivaci žáků ve výuce? ZŠ Velké Hamry se rozhodla využít více druhů hodnocení u žáků

01.07.2020
Autorský tým APIV B
Učitel/učitelka
V sociálně vyloučených lokalitách hraje vzdělávání velmi důležitou roli. Škola ale potřebuje zajmout citlivý a proinkluzivní přístup, aby žáky dokázala dostatečně motivovat. Inspiraci může v tomto ohledu nabídnout například Základní škola Velké Hamry, která se radí o vhodných postupech i s vládní Agenturou pro sociální začleňování. Ke svým žákům se tak snaží přistupovat individuálně, užívá formativní způsob hodnocení, má sjednocená pravidla pro zadávání a hodnocení domácích úkolů.
Obrázek článku

Základní škola Velké Hamry se nachází v Libereckém kraji, v mikroregionu Tanvaldsko. Jde o jedinou základní školu v obci, kde žilo k 1. lednu 2019 dle evidence obyvatel 2 597 lidí, z toho 335 mladších 15 let a kde má trvalý pobyt hlášeno 66 cizinců. Obec již dlouho a systematicky – od roku 2012 – spolupracuje s Agenturou pro sociální začleňování, která zde pomáhá zlepšit situaci v šesti domech, které jsou v současné době považovány za sociálně vyloučenou lokalitu.

Ilustrační foto / FOTO: APIV B

Výchozí situace pro sociální začleňování 


V obci v současné době žije kolem padesáti dětí ohrožených sociálním vyloučením. Obec se snaží situaci zlepšit a s jednotlivými rodinami řeší nejen vzdělávání, ale i bydlení, zaměstnávání, bezpečnost a zajišťuje terénní a sociální práce. Od roku 2016 ve městě začali působit čtyři asistenti prevence kriminality. Práce s rodinami je zajišťována zaměstnanci města Velké Hamry, a to především pracovnicemi z komunitního centra. V něm se scházejí rodiny v klubu pro rodiče a předškolní děti. Dále zde probíhají aktivity v oblasti prevence kriminality dětí a je tu umožněno neformální vzdělávání v době po skončení vyučování. [1]


Bývalo pravidlem, že téměř všechny děti ze sociálně vyloučených lokalit dojížděly do základní školy Tanvald, Údolí Kamenice, která je zřízena jako škola speciální dle § 16 školského zákona. Dnes ale téměř všichni žáci, a to i díky proinkluzivním programům a práci místní terénní pracovnice, docházejí do základní školy ve Velkých Hamrech. Ve škole není zřízena přípravná třída. Důraz je tak kladen na účast dítěte v předškolním vzdělávání v mateřské škole, v případě potřeby dítě nastupuje do prvního ročníku s podpůrnými opatřeními. Terénní pracovnice, která je zaměstnankyní městského úřadu, s rodinami řeší jejich problémy spojené s bydlením či dluhy, a dále také spolupracuje s mateřskou školou. Motivuje a podporuje rodiče při přípravě a řádné docházce dětí do škol: prevence neomluvených absencí a skrytého záškoláctví, spolupráce s pedagogy a pedagogickým asistentem. Pomáhá řešit veškeré další problémy, které se objeví při nástupu dětí i během jejich docházky do mateřské školy. [2] V současné době, dle ústního sdělení ředitelky školy, jsou jedinou výjimkou tři děti na druhém stupni, které do základní školy přímo v Hamrech nedocházejí. 


Aby škola žáky lépe motivovala, využívá několika způsobů hodnocení, a to sebehodnocení, hodnocení známkou, slovní a bodové formou kreditního systému a jejich vzájemnou kombinaci. 


Následující informace v textu, týkající se systému hodnocení žáků, jsou zpracovány na podkladě Směrnice 3 – Hodnocení žáků pro školní rok 2019/2020. (2019) Velké Hamry: ZŠ a MŠ Velké Hamry a Přílohy 1 ke Směrnici 3 – Kritéria pro souhrnné hodnocení (hodnocení na vysvědčení, hodnocení za delší ucelený celek) pro školní rok 2019/2020. (2019). (Směrnici a její přílohu rovněž naleznete ke stažení pod textem jako Přílohu 1 a 2.) 


Sebehodnocení žáků 


Sebehodnocení nenahrazuje hodnocení žáka pedagogem, ale má aktivizovat žáka a vést k sebeúctě a k posílení sebevědomí. V předmětech výchovného, praktického a estetického charakteru může být zahrnuto mezi hodnotící kritéria pro klasifikaci.


Žáci jsou vedeni k sebehodnocení v oblasti různých kritérií vzdělávací činnosti ve vazbě na klíčové kompetence, tedy nejen v oblasti vědomostí a znalostí. Učitel vždy vybírá k sebehodnocení jasná kritéria, včetně schopnosti komunikace, pečlivosti, aktivity při hodině, ale také chování ve skupině či třídě, což by mělo vést k formování osobnosti. 


Kritéria sebehodnocení učitel tvoří s žáky, nebo je s nimi předem seznamuje. Žák musí vědět, co se od něj očekává. Žáci jsou vedeni učitelem ke kladnému hodnocení ve vztahu k vlastním pokrokům. Sebehodnocení se provádí ústně nebo písemně. Pedagogové vedou žáky k dovednosti své výkony a výsledky okomentovat. 



Jedním z prvků sebehodnocení je práce s chybou. Žáci jsou vedeni k dovednosti chybu nalézt, opravit ji a vzít si ponaučení. Chyba je v rámci sebehodnocení vnímána  jako prostředek a součást učení.



Při sebehodnocení žák  pracuje s otázkami:



  • Co jsem si osvojil(a)? 
  • V čem jsem se zlepšil(a)?  
  • Kde mám rezervy?  
  • Co se mi daří?  
  • Co mi ještě nejde?  
  • Co musím udělat pro to, abych se zlepšil(a)? [3]






Kritéria pro sebehodnocení žáka uvádíme jsou podrobně uvedena v příloze Směrnice č. 3 [4]:

 

V rámci hodnotícího systému existují ještě samostatná obecná kritéria:




  1. pro hodnocení samostatné práce žáka: referát, prezentace, myšlenková mapa, zápis, výukový plakát, esej, jiný slohový útvar.

Čtyři základní kritéria pro hodnocení samostatné práce:

  1. Obsah
  2. Rozsah/termín
  3. Porozumění 
  4. Kvalita

Úrovně hodnocení čtyř kritérií:

  • Výborná úroveň – 3 body 
  • Základní úroveň – 2 body 
  • Je co zlepšovat – 1 bod 
  • Práce nevyhovuje – 0 bodů

Rozmezí výsledného bodového ohodnocení – klasifikační stupeň (známka):

  • 12–11  bodů – odpovídá známce 1
  • 10–9  bodů – odpovídá známce 2
  • 8–6  bodů – odpovídá známce 3
  • 5–3  bodů – odpovídá známce 4
  • 2–0 bodů – odpovídá známce 5


Výsledné známce z tohoto výstupu je pak v rámci daného předmětu následně ještě přičtena váha při pololetním hodnocení (viz výše).

Příklad:

Žák je ohodnocen za prezentaci v hodině dějepisu následovně podle 4 kritérií:
Obsah prezentace – základní úroveň – 2 body
Rozsah/termín – výborná úroveň – 3 body 
Porozumění – výborná úroveň – 3 body
Kvalita – základní úroveň – 2 body

Žák získává celkem 10 bodů, tzn. známku 2.

Tento výstup spadá pod KRITÉRIUM 3 – KOMUNIKACE.

Tomuto kritériu učitel určil v rámci předmětu dějepis váhu 2. (Váhu 3 je možné používat pouze u předmětů český jazyk, matematika a cizí jazyky).
Tomuto výstupu je tedy při souhrnném pololetním hodnocení připočtena váha 2 – jedná se o výstup, který má střední důležitost. 
Známka, v tomto případě dvojka, je tedy započtena 2 x.

U žáka se SVP se používá v KRITÉRIU 3 – KOMUNIKACE vždy váha 1. Známka je tedy započtena jen 1x. 

  1. Obecná kritéria pro hodnocení skupinové práce (kritéria jsou doporučující a vždy záleží na přesném zadání práce, slouží ke sjednocení hodnocení ve škole (společná prezentace, žákovský projekt, laboratorní práce, týmový úkol…):

Tři základní kritéria pro hodnocení skupinové práce:

  1. Obsah a rozsah (hodnotí se skupina společně)
  2. Zpracování a prezentace (hodnotí se skupina společně)
  3. Spolupráce (hodnotí se zapojení jedince) Body 2x!

Úrovně hodnocení tří kritérií:

  • Výborná úroveň – 3 body 
  • Základní úroveň – 2 body 
  • Je co zlepšovat – 1 bod 
  • Práce nevyhovuje – 0 bodů

Rozmezí výsledného bodového ohodnocení – klasifikační stupeň (známka):

  • 12–11  bodů – odpovídá známce 1
  • 10–9  bodů – odpovídá známce 2
  • 8–6  bodů – odpovídá známce 3
  • 5–3  bodů – odpovídá známce 4
  • 2–0 bodů – odpovídá známce 5

  1. Kritéria hodnocení: připravenost a zájem o výuku (pracovní kompetence). Doporučení ke klasifikaci této kompetence: doporučená frekvence hodnocení v rozsahu 10–20 % z celkového počtu hodnocení a je závazná pro všechny předměty.

Dvě základní kritéria pro hodnocení připravenosti a zájmu o výuku:

  1. Připravenost na výuku
  2. Aktivita (píle) a zájem o výuku

Úrovně hodnocení dvou kritérií:

  • Výborná úroveň – 3 body 
  • Základní úroveň – 2 body 
  • Je co zlepšit – 1 bod
  • Je třeba zabrat – 0 bod 
  • Nevyhovuje – 0 bodů

Rozmezí výsledného bodového ohodnocení – klasifikační stupeň (známka):

  • 6 bodů – odpovídá známce 1
  • 5 bodů –  odpovídá známce 2
  • 4–3 body – odpovídá známce 3
  • 2 body – odpovídá známce 4
  • 1–0  bodů – odpovídá známce 5


Hodnocení se liší rovněž podle skupin předmětů

Skupiny předmětů

matematika, český jazyk a literatura a anglický jazyk,

 tj. předměty s nejvyšší mírou výkonnostního hlediska. Celková klasifikace je výsledkem hodnocení úrovně zvládnutí výstupů za sledované období, které vychází ze školního vzdělávacího programu, popřípadě z IVP žáka. 

Váha 3 se používá pouze u předmětů matematika, český jazyk a literatura a cizí jazyky.

Podrobná kritéria hodnocení jsou popsána v příloze [4] Směrnice č. 3 a vycházejí z dohody učitelů jednotlivých předmětů. [3]

Předměty naukového charakteru: prvouka, přírodověda, vlastivěda, přírodopis, zeměpis, fyzika, chemie, dějepis a výchova k občanství. 

V těchto předmětech tvoří základ pro hodnocení průběžný výkon žáka, kde jsou hodnoceny zejména klíčové kompetence: kompetence k učení, komunikační dovednosti, vyhledávání a zpracování informací, pracovní kompetence, kompetence k řešení problémů, schopnost spolupracovat a využívat ke svému vzdělávání zejména texty (tištěné i elektronické) a moderní technologie (zpracování výstupů). 

Podrobně jsou kritéria a jejich podíl na celkovém hodnocení žáka popsány v příloze [4] ke Směrnici č. 3 a vycházejí z dohody učitelů v rámci předmětových komisí. [3]


Předměty praktického, výchovného a estetického charakteru jsou tyto předměty: svět práce, výtvarná výchova, hudební výchova, tělesná výchova, výchova ke zdraví, etická a osobnostní výchova a volitelné předměty druhého stupně. Do této skupiny zařazujeme také předměty speciálně pedagogické péče. 

V těchto předmětech tvoří pro hodnocení a klasifikaci rozhodující hledisko úroveň přístupu žáka ke zvládání požadovaných činností, učitelé uplatňují zejména formativní hodnocení, tj. hodnocení ve vztahu k pokroku žáka, s podáváním zpětné vazby žákovi s převahou ústního hodnocení, s přihlédnutím k dispozicím žáka pro daný obor. 

Důležitou roli zde hraje i sebehodnocení žáka, které by mělo být nedílnou součástí výuky i hodnocení. 

Celkové hodnocení zohledňuje individuální předpoklady žáka, jeho přístup a osobní pokrok. Předměty speciálně pedagogické péče se hodnotí na vysvědčení vždy slovně.  [3]


Zásady pedagogického taktu


Důležitou roli ve výuce hraje i tzv. pedagogický takt, což je laicky řečeno ohleduplnost učitele k okolnostem souvisejícím se vzdělávacím procesem. Byť se tyto zásady mohou zdát samozřejmé, nejsou vždy aplikované – a proto není od věci mít je zapsané ve školním řádu či příslušné směrnici. 


V základní škole Velké Hamry učitelé dodržují tyto zásady pedagogického taktu [3]:


  • společně s žáky nastavují konkrétní cíle vzdělávání a výchovně vzdělávacího procesu v souladu se ŠVP a s předstihem informují žáky o způsobu a kritériích hodnocení, 
  • neklasifikují žáky hned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než pět po sobě jdoucích dní, 
  • základem klasifikace je tzv. kladná klasifikace, tj. hodnotí se to, čeho již žák dosáhl, co umí a zvládl, hodnocení motivuje žáka k dalšímu učení, chyba v průběhu učení se považuje za prostředek učení, 
  • učitel klasifikuje jen probrané učivo, zadávání nové látky k samostatnému nastudování celé třídě za domácí úkol není přípustné, prověřování znalostí se provádí po dostatečném procvičení a zažití učiva, 
  • při průběžném i souhrnném hodnocení učitel uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi, přihlíží k věkovým a osobnostním aspektům žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici a je mu umožněna oprava, 
  • kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích, 
  • termínu kontrolní práce, která bude trvat víc než 25 minut, informuje učitel ostatní pedagogy zápisem do třídní knihy, v jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru, tyto kontrolní práce vyučující archivuje do uzavření klasifikace za daný školní rok, tento typ práce se zadává pouze z matematiky a českého jazyka
  • učitel je povinen vést soustavnou a přehlednou evidenci o každé klasifikaci žáka i o způsobu získávání známek (ústní zkoušení, písemně apod.), za splnění tohoto bodu se považuje zápis hodnocení v systému Bakaláři, 
  • na konci klasifikačního období zajistí vyučující zapsání výsledné známky, popřípadě sepsaní slovního hodnocení v souladu s touto směrnicí a udělená výchovná opatření, 
  • při dlouhodobějším pobytu žáka mimo školu (léčebné a lázeňské pobyty, dočasné umístění v ústavech, žáka, který přestoupil z jiné školy v průběhu hodnotícího období apod.) respektuje vyučující známky žáka, které sdělí škola při instituci, kde se žák vzdělával, žák se znovu nepřezkušuje, 
  • stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období, výsledná známka za klasifikační období musí odpovídat předem určeným kritériím hodnocení, tj. nejen znalosti, ale i další klíčové kompetence, 
  • přechází-li žák do jiné školy, zašle ředitel škole, na niž žák přechází, dokumentaci o žákovi a záznam o jeho chování a prospěchu za neukončené klasifikační období. 
  • Chování neovlivňuje klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech, je hodnoceno výchovnými opatřeními.  




I tato následující opatření lze zařadit k zásadám pedagogického taktu [3]:


  • Souhrnné písemné práce jsou oznámeny nejméně 1 týden předem, a to prostřednictvím elektronického systému, popřípadě v žákovské knížce. Práce tohoto rozsahu se zadávají tak, aby žáci psali maximálně jednu souhrnnou práci v rámci jednoho dne. Souhrnné písemné práce se zadávají pouze z českého jazyka a matematiky.
  • Pokud žák chybí nebo v práci neuspěl, je mu umožněno napsat jakoukoliv hodnocenou práci, popřípadě opravnou práci v náhradním termínu v odpoledních hodinách, nebo před vyučováním, vždy mimo výuku.
  • Učitel umožní opravu neuspokojivého průběžného hodnocení, pokud se jedná o jednorázové selhání, a to u písemných prací ve stanoveném náhradním termínu mimo výuku. 




Následující opatření přispívají k rovným a spravedlivým podmínkám při hodnocení:  


  • ústní zkoušení je prováděno zásadně před kolektivem třídy, nepřípustné je přezkušování po vyučování v kabinetech (výjimka je možná jen při diagnostikované vývojové poruše nebo poruše komunikačních schopností, kdy je tento postup doporučován psychologem a je uveden v IVP), 
  • učitel sděluje žákovi všechna hodnocení, které bere do úvahy při celkové klasifikaci, 
  • učitel rozhoduje o tom, která práce bude hodnocena učitelem, která sebehodnocením, která vzájemným hodnocením, 
  • učitel řádně zdůvodní každé hodnocení v návaznosti na předem stanovená kritéria, 
  • žák má právo se vhodným způsobem k hodnocení vyjádřit. [3]




Pozornost je věnována i způsobu sdělování výsledků hodnocení rodičům: 


  • zákonným zástupcům žáka se sdělují tato hodnocení prostřednictvím zápisu do žákovské knížky nebo pomocí elektronického systému, při osobním jednání v rámci hodnotících setkání, na které jsou rodiče spolu s žáky zváni, 
  • při osobním jednání je hodnocení sdělováno zákonným zástupcům individuálně bez přítomnosti nezúčastněných osob, 
  • třídní učitel informuje rodiče o prospěchu žáka, který nemá možnost využívat elektronický systém na základě jejich žádosti vytištěním týdenního výpisu ze systému. [3] 


Domácí úkoly


V českém školství velice často vyvstávají nejasnosti ohledně domácích úkolů. Mnohdy na jedné škole, v rámci téhož předmětu, nejsou sjednocená pravidla jejich hodnocení, kontroly a ani jejich smysl – proto uveřejňujeme tuto část ze směrnice základní školy Velké Hamry:


Domácí úkoly:


  • domácí úkoly slouží k upevnění a procvičení učiva, 
  • učitel může zadávat domácí úkoly jednotlivým žákům nebo celé třídě, 
  • domácí úkoly mohou být závazné nebo dobrovolné, což určuje vždy učitel předem, 
  • při zadávání domácích úkolů učitel respektuje pravidla: jednoduché a jasné zadání, smysluplný obsah, zadání musí být přiměřené věku žáka a samostatně zvládnutelné, 
  • domácí úkoly slouží zejména pro poskytnutí zpětné vazby o tom, zda žák učivo zvládá, popřípadě kde učivo potřebuje doplnit, pokud žák nezvládne vypracování sám, může požádat učitele o konzultaci, 
  • termín splnění úkolu musí respektovat jeho časovou náročnost a možnost volby jeho vypracování, tj. nezadává se ze dne na den, učitel vždy stanoví termín jeho splnění, u žáků 1.–3. ročníku je zapsán do úkolníčku, u žáků 6.–9. ročníku je úkol vždy zaznamenán do elektronické žákovské knížky, pokud zaznamenán není, nemůže být vyžadován, 
  • domácí úkoly může zadávat i školní speciální pedagog nebo doučující lektor v rámci podpory žáka v jeho vzdělávacích potřebách, 
  • u domácích úkolů se nehodnotí správnost, ale jejich vypracování a odevzdání v dohodnutém termínu, 
  • u skupinové a projektové práce je možné část zadání zadat jako domácí úkol, u této dílčí části se rovněž nehodnotí správnost, mělo by jít zejména o vyhledávání informací a přípravu materiálů k další společné činnosti v rámci vyučování. [3]




Cílem tohoto textu bylo seznámit zájemce s dobrou praxí na základní škole Velké Hamry, obzvláště co se týká motivace a hodnocení žáků, pedagogického taktu, domácích úkolů a obecně snahy o začlenění všech žáků – i těch z vyloučených lokalit – do vzdělávacího procesu. Podrobnější informace lze nalézt v odkazech a přílohách níže uvedených.





Ke stažení:


Příloha 1: Směrnice 3 – Hodnocení žáků pro školní rok 2019_2020. (2019) Velké Hamry_ ZŠ a MŠ Velké Hamry


Příloha 2: Příloha 1 ke Směrnici 3 – Kritéria pro souhrnné hodnocení (hodnocení na vysvědčení, hodnocení za delší ucelený celek) pro školní rok 2019_2020. (2019) Velké Hamry_ ZŠ a MŠ Velké Hamry



Zdroje:


[1] Místní plán inkluze ve vzdělávání Velké Hamry 2020–2022. (2019) Praha: Agentura pro sociální začleňování, s. 3–7. [online]. [cit. 13. 2. 2020].  Dostupné z: https://www.socialni-zaclenovani.cz/wp-content/uploads/MPI-Velk%C3%A9-Hamry.pdf 


[2] Večerníková, L. a Bolf, Š. (2014). 7. Setkání pracovní skupiny pro vzdělávání Lokální partnerství Velké Hamry. Praha: Agentura pro sociální začleňování. [online]. [cit. 24. 6. 2020].  


Dostupné z: https://www.velke-hamry.cz/e_download.php?file=data/editor/142cs_17.pdf&original=Velk%C3%A9+Hamry+-+7.+Pracovn%C3%AD+skupina+pro+bezpe%C4%8Dnost+a+vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD.pdf


[3] Směrnice 3 – Hodnocení žáků pro školní rok 2019/2020. (2019) Velké Hamry: ZŠ a MŠ Velké Hamry, s. 1–12. [online]. [cit. 13. 2. 2020].  Dostupné z: https://www.zsvhamry.cz/upload/files/zakl-dokumenty/sm-3-hodnoceni-zaku-2019-2020.pdf


[4] Příloha 1 ke Směrnici 3 – Kritéria pro souhrnné hodnocení (hodnocení na vysvědčení, hodnocení za delší ucelený celek) pro školní rok 2019/2020. (2019) Velké Hamry: ZŠ a MŠ Velké Hamry, s. 1-7. [online]. [cit. 13. 2. 2020].  Dostupné z: https://www.zsvhamry.cz/upload/files/zakl-dokumenty/sm-3-hodnoceni-zaku-prilohy-20192020.pdf

Mohlo by Vás zajímat

Představení vybraných zásad (02, 05, 06, 09) z Desatera práce s heterogenní třídou II – Videoreportáž ze ZŠ a MŠ Olomouc

NPI ČR představuje třetí díl videoseriálu Práce s heterogenní třídou, kde uvidíte virtuální hospitaci hodiny českého jazyka v 6. ročníku. Reportáží provází odborná pracovnice v oblasti Společné vzdělávání NPI ČR Zonna Bařinková, která hovoří s Jiřím Vymětalem, ředitelem ZŠ a MŠ Olomouc, Svatoplukova 11, Karlou Halabicovou, učitelkou českého jazyka a občanské výchovy na 2. stupni, a Filipem Svobodou, učitelem českého jazyka a výtvarné výchovy na 2. stupni.

Představení vybraných zásad (02, 05, 06, 09) z Desatera práce s heterogenní třídou II – Tematický webinář, ZŠ a MŠ Olomouc

NPI ČR představuje čtvrtý díl z videoseriálu Práce s heterogenní třídou II, kde pedagogové ze ZŠ a MŠ Olomouc, Svatoplukova 11 společně s odborníky z NPI ČR diskutují nad segmenty reportáže a videohospitace z hodiny českého jazyka na druhém stupni. Tématem webináře je představení zásad 02, 05, 06 a 09 z Desatera zásad pro úspěšnou práci s heterogenní třídou, které slouží jako inspirace pro učitele.

Zobrazit další články