Ukrajinský žák
Válečný konflikt na Ukrajině přináší pedagogům i rodičům nové výzvy. Do českých škol přichází děti, které se svými rodinami, často jen s matkami, utekly před válkou ze své země. Jsou to děti z jiného kulturního prostředí a s odlišným mateřským jazykem. Pedagogové musí přijmout tyto děti do svých tříd, překonat jazykovou bariéru a také spolu s rodiči pomoci dětem vyrovnat se s náročným tématem války. K tomu může posloužit naše nová sekce, kde postupně zveřejňujeme články, podcasty i metodiky k tématu.
Rozcestníky (nejen) pro pedagogy, kteří pracují s ukrajinskými dětmi nabízí také web Člověka v tísni v odkazu ZDE.
Nechte se inspirovat naším vzorovým plánem pedagogické podpory (PLPP) pro žáky s odlišným mateřským jazykem (OMJ) na 2. stupni ZŠ. (ilustrační foto | FOTO: Freepik.com)
V základní škole Jižní na Praze 4 studuje v tomto školním roce 2022/23 celkem přes osmdesát žáků z Ukrajiny. Do školy v loňském školním roce přišlo po únoru 2022 celkem čtyřicet devět ukrajinských žáků uprchlíků. Ve třetím díle seriálu dobré praxe z této školy přinášíme informace o činnosti dvojjazyčných asistentek v heterogenních školních třídách, kam byly tito žáci po adaptačním období následně začleněni. Jak vypadá jejich běžný školní den?
V základní škole Jižní na Praze 4 studuje ve školním roce 2022/23 již přes osmdesát žáků z Ukrajiny, ať už nově příchozích po únoru 2022 nebo z dřívějších let. Ve 2. díle seriálu dobré praxe z této školy se dočtete, jak škola zapojuje do podpory ukrajinských žáků a jejich rodičů školní komunitu, jaké pomůcky využívá pro výuku češtiny a jak pečuje o žáky se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP).
Jste asistent pedagoga či výchovný poradce nebo školní speciální pedagog a chcete, aby se nově příchozí děti (nejen) z Ukrajiny u vás ve škole cítily dobře? V tomto textu najdete informace o nové příručce Stručný průvodce pro asistenty podporující děti a žáky z Ukrajiny. Příručka Vás provede krok za krokem procesem adaptace, integrace a výuky češtiny jako druhého jazyka u žáků z Ukrajiny. Samotnou příručku pak najdete ke stažení pod textem.
V základní škole Jižní na Praze 4 studuje ve školním roce 2022/23 již přes osmdesát žáků z Ukrajiny, nově příchozích po únoru 2022 i z dřívějších let. V prvním díle třídílného seriálu dobré praxe z této školy přinášíme informace o vzdělávacím programu, projektovém dni, adaptaci, výuce a hodnocení žáků z Ukrajiny.
Od března do srpna 2022 mohly děti a rodiče přicházející z Ukrajiny využívat v MŠ Větrná v Českých Budějovicích školní klub a adaptační skupinu. Metodickou podporu při zakládání skupiny poskytlo školce krajské pracoviště NPI ČR. Edita Nevoralová, vedoucí pracoviště, uvádí, co je důležité při realizaci adaptační skupiny neopominout. Přibližuje také přínosy online supervize pro učitele nabízené ve školním roce 2021/22. Ti často hledali odpovědi na otázky, jak podpořit nové žáky z Ukrajiny.
Vedení MŠ Větrná v Českých Budějovicích se k pomoci uprchlíkům z Ukrajiny rozhodlo postavit čelem. Od března do srpna 2022 mohly děti a rodiče využít v rámci MŠ školní klub a adaptační skupinu. Metodickou podporu při zakládání skupiny poskytlo krajské pracoviště NPI ČR. Vedoucí pracoviště Edita Nevoralová přibližuje zkušenosti se zakládáním adaptační skupiny a také s online supervizí, kterou nabízeli učitelům ve školním roce 2021/22. Častým tématem supervize byla podpora žáků s OMJ.
Kamila Finková, ředitelka MŠ Větrná v Českých Budějovicích, představuje školní klub a adaptační skupinu, které fungovaly od března do srpna 2022. Založila je pro nově příchozí děti z Ukrajiny v souvislosti s probíhajícím válečným konfliktem. V projektu zúročila svoje zkušenosti ze zahraničí i ze speciálního školství. Za důležitý faktor pro realizaci podobné aktivity považuje empatii vůči uprchlíkům. Výraznou pomocí byla předchozí zkušenost zaměstnanců školky s dětmi s odlišným mateřským jazykem.
Kamila Finková, ředitelka MŠ Větrná v Českých Budějovicích, představuje školní klub a adaptační skupinu, které fungovaly od března do srpna 2022. Založila je pro nově příchozí děti z Ukrajiny v souvislosti s probíhajícím válečným konfliktem. V projektu zúročila svoje zkušenosti ze zahraničí i ze speciálního školství. Za důležitý faktor pro realizaci podobné aktivity považuje empatii vůči uprchlíkům. Výraznou pomocí byla předchozí zkušenost zaměstnanců školky s dětmi s odlišným mateřským jazykem.
Poslední část desetidílného seriálu z cyklu zahraniční inspirace o začleňování nově příchozích žáků s odlišným mateřským jazykem (OMJ) se zaměřuje na specifické aktivity, jimiž mohou učitelé i spolužáci pomoci novým žákům se zapojením. Většina z nich se týká rozvoje empatie a naslouchání. Důležitou roli v úspěšném začlenění žáků hrají také jejich rodiče a v neposlední řadě rozvíjení původního mateřského jazyka.
Jak probíhá v britské škole podpora nově příchozích žáků s odlišným mateřským jazykem (OMJ) ze strany školních specialistů a dalších profesí? Jaká je náplň práce specialisty pro podporu integrace etnických menšin a jak učitele a žáky může podpořit dvojjazyčný pomocný učitel? Proč školy kladou při péči o tyto žáky takový důraz na vizuální prvky v prostředí školy a v čem se jim osvědčil školní rituál „jazyk měsíce“?
Osmá část desetidílného seriálu o začleňování nově příchozích žáků do britského školství se věnuje procesu nastavování kritérií hodnocení těchto žáků. Jak žákům nastavovat a sdělovat učební cíle, poskytovat jim zpětnou vazbu a jak pracovat s audionahrávkami mluveného projevu nových žáků s odlišným mateřským jazykem (OMJ)?
Výuka žáků s odlišným mateřským jazykem má svá specifika. Nejde jen o to, aktivně je zapojit do procesu učení. Je třeba žákům i jejich rodičům poskytnout zázemí a srozumitelné informace. Oporou může být i školní psycholožka. Školy mohou na podpůrné programy čerpat dotace. Koordinátor péče o žáky s OMJ Martin Šuk uvádí příklady efektivních kroků ze své čtyřleté praxe.
Sedmý díl seriálu o britské zkušenosti se začleňováním žáků s odlišným mateřským jazykem (OMJ) přináší konkrétní tipy na úspěšné výukové metody, jako je modelování, řízená diskuse, plánované příležitosti pro mluvení a poslech, rozhovor ve dvojici, kolaborativní učení a ICT aktivity ve výuce.
V šestém textu seriálu zahraniční inspirace se seznámíte s vybranými vzdělávacími strategiemi, které jsou úspěšně využívány v britském školství v rámci vzdělávacího modelu dočasné intenzivní podpory pro žáky s OMJ, jako je navazování na předchozí znalosti žáků a využívání vizuálních organizérů.
Co znamená vzdělávací model dočasné intenzivní podpory a jak je v zahraniční školní praxi využíván? Nově příchozímu žákovi s OMJ poskytuje učitel nejprve výraznou podporu – jedná se o proces tzv. „intenzivního podpůrného lešení“. Tato podpora je postupně odstraňována. Takový proces krok za krokem dodává žákům důvěru a schopnost při osvojování si nových znalostí a dovedností.
Čtvrtá část 10dílného seriálu z cyklu zahraniční inspirace o začleňování nově příchozích žáků se zaměřuje primárně na metody hodnocení nově příchozích žáků s angličtinou jako druhým jazykem a na 5 klíčových fází Národního kurikula v Anglii a Walesu.
Třetí díl 10dílného seriálu z cyklu zahraniční inspirace o začleňování nově příchozích žáků se zabývá počáteční fází integrace nově příchozích žáků: přináší například informace o prvotní komunikaci se žákem a jeho rodinou, o roli tzv. školních průvodců a pedagogických asistentů a o zaváděcích programech. Text se opírá o anglickou Národní strategii podpory začleňování nově příchozích žáků do školní výuky. [1]
V první části seriálu článků o britské zkušenosti se začleňováním nově příchozích žáků s angličtinou jako druhým jazykem jsme vás rámcově seznámili s touto problematikou. Ve druhém díle přinášíme konkrétní tipy na překonání obtíží, jimž nově příchozí žáci čelí, a rady ohledně prvotní komunikace s jejich rodiči. Text vychází z britského dokumentu Národní strategie podpory začleňování nově příchozích žáků do školní výuky.
V tomto seriálu článků se dozvíte, jak vyjít vstříc potřebám nově příchozích žáků a sladit je s potřebami své školy. V prvním díle zahraniční inspirace o začleňování nově příchozích žáků se seznámíte s demografickými podmínkami ve Velké Británii, se zaváděním principů začleňování nově příchozích žáků do britských škol a také s tím, jaké konkrétní postupy jsou vhodné. Mnohé z nich se dají přenést do českého vzdělávacího systému.
Jak zapojit do výuky a kolektivní činnosti děti s odlišným mateřským jazykem? Ředitelka mateřské školy Srdíčko Radana Mikšová, která se dětem s odlišným mateřským jazykem věnuje víc než deset let, doporučuje začít co nejdřív, ideálně už u mladších dětí ve školce.
Modřanská školka Srdíčko je zářným příkladem efektivního předškolního vzdělávání dětí s odlišným mateřským jazykem a s různými typy speciálních vzdělávacích potřeb, které vyžadují podpůrná opatření. Přečtěte si, jak ve školce postupují při adaptaci dětí a jaké pomůcky využívají.
Jak vypadá adaptace žákyně s odlišným mateřským jazykem (OMJ) z jejího vlastního pohledu? Jak jí pomohla péče asistentky pedagoga a kurzy češtiny pro cizince? Její zkušenosti se vám mohou hodit i pro děti s jiným odlišným mateřským jazykem.
Jak úspěšně začlenit děti přicházející z Ukrajiny v základní škole? Seznamte se s dobrou praxí v péči o žáky s odlišným mateřským jazykem (OMJ) z rodinné Základní školy T.G. Masaryka v Českých Budějovicích, kde studuje 40 % žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a kde mají předchozí zkušenosti se začleňováním žáků z Nepálu, Ruska či Vietnamu.
Jak úspěšně doučovat češtinu jako cizí jazyk? V článku najdete nejen přiblížení, jak se cítí a češtinu vnímá žák-cizinec, ale především spoustu tipů pro vyučující/doučující: nejen jak se k výuce postavit, ale i na konkrétní metodické materiály pro předškoláky, žáky ZŠ i studenty SŠ.
Text o tom, jak funguje školství na Ukrajině, vznikl na základě rozhovoru s Mgr. Olenou Keronyak. Ukrajinkou, která pracuje jako koordinátorka péče o žáky s odlišným mateřským jazykem na ZŠ Kořenského na pražském Smíchově. Spolu s ní odpovídala její dcera Viktoriya Keronyak, lingvistka, která vystudovala obor ruský jazyk a literatura na Filozofické fakultě MU, a předtím studovala na ukrajinských školách.
Poslední 3. část videorozhovoru s lektorkou, terapeutkou a krizovou interventkou Kristýnou Farkašovou se věnuje procesu přijetí nových žáků, přicházejících z Ukrajiny, do třídního kolektivu. Lektorka poskytuje návody, jak zvládnout první dny ve třídě, aby se nový žák cítil dobře a bezpečně. Také jak tuto změnu ve třídě komunikovat se samotnými žáky. V rozhovoru navíc najdete zásady komunikace pedagoga o válce všeobecně, bez ohledu na to, zda je ve třídě nový žák z Ukrajiny.
Jak moc se liší ukrajinské školství od českého a jak se změnilo po nedávných reformách? Jak probíhá společné vzdělávání ve školách v rámci programu Nová ukrajinská škola? V podcastu Zapojme všechny Marta Kozdas se svým hostem Valentynou Ljulja, projektovou asistentkou transformačních projektů AMO (Asociace pro mezinárodní otázky), přibližuje v reakci na aktuální dění a příchod ukrajinských dětí do českých škol posluchačům některá specifika ukrajinských škol.
Jak komunikovat a pracovat s novými žáky s odlišným mateřským jazykem, kteří přicházejí do nového prostředí, jiné kultury a často po traumatizujících zážitcích při útěku ze své rodné Ukrajiny?
Ve školním poradenském pracovišti v ZŠ Kořenského v Praze zavedli úplně novou organizační strukturu. Založili zde dvě tzv. triády: preventivní tým a inkluzivní tým. Sehraná spolupráce obou týmů mezi sebou i s učiteli výborně funguje také v péči o žáky s odlišným mateřským jazykem. Zajímá vás, jak můžete zlepšit ve své škole práci s těmito a jejich rodiči? Inspirujte se dobrou praxí ze ZŠ Kořenského.
Jak předejít případným zmatkům a nedorozuměním v situaci, kdy k vám do školy přichází v důsledku nenadálých okolností větší množství žáků s odlišným mateřským jazykem (OMJ)? Využijte žákovský pas, nástroj inspirovaný a prověřený dlouholetou praxí anglických škol.
Nové situace, nové výzvy a zkušenosti. Do českých škol přichází děti z Ukrajiny, které se svými rodinami, často jen s matkami, utekly před válkou ze své země. Jsou to děti z jiného kulturního prostředí a s odlišným mateřským jazykem. Před námi všemi, před školami i pedagogy, stojí další výzva, a to přijmout tyto děti do svých tříd, překonat jazykovou bariéru. Je potřeba se také vyrovnat s náročným tématem války, které rezonuje českou společností a samotnými dětmi.
V prvním díle podcastu Zapojme všechny s Kristýnou Titěrovou se zájemci mohli dozvědět o fungování obecně prospěšné společnosti META. V návazném dílu podcastu si metodička projektu Podpora společného vzdělávání v pedagogické praxi NPI ČR Rumyana Georgieva povídá s Kristýnou Titěrovou o roli dvojjazyčných asistentů pedagoga při začleňování žáků s OMJ, o učitelích češtiny jako druhého jazyka a adaptačních koordinátorech začleňování žáků s OMJ.
O některých věcech se dá s dětmi mluvit lehce, v případě válečného konfliktu to tak jednoduché není. Věříme ale, že s našimi tipy můžete s dětmi mluvit o válce na Ukrajině upřímně a bez obav, ať už jste v roli rodiče nebo pedagoga.
Jaké konkrétní služby nabízí organizace META pro žáky s odlišným mateřským jazykem? Jaká jsou úskalí při učení se češtině jako druhému jazyku a jak to dětem s OMJ co nejvíce usnadnit? Na tyto otázky i mnoho dalších odpovídá v podcastu Zapojme všechny Rumyaně Georgievě programová ředitelka a vedoucí služeb pro pedagogy obecně prospěšné společnosti META Kristýna Titěrová.
Co čeká děti z odlišného jazykového prostředí, když nastoupí do české školy? Jaké bývají nejčastější problémy a jaké možnosti mají učitelé i žáci, aby integrace proběhla co nejlépe? Hostem tohoto podcastu je Jan Heinrich ze společnosti META o.p.s., zabývající se integrací dětí s odlišným mateřským jazykem.
Děti a žáci s odlišným jazykem nebo cizinci potřebují během vzdělávání různé formy podpory. Jak postupovat, když takové dítě nastoupí k vám do školy nebo školky, jaké pomůcky a další podpůrná opatření jim můžete poskytnout?
Děti a žáci s odlišným jazykem nebo cizinci potřebují během vzdělávání různé formy podpory. Jak postupovat, když takové dítě nastoupí k vám do školy nebo školky, jaké pomůcky a další podpůrná opatření jim můžete poskytnout?
Česko už dávno není uzavřeným státem izolovaným od zbytku světa, ve třídách se tak můžete setkat i s dětmi cizích národností. Jejich začlenění někdy komplikují předsudky a stereotypy, o kterých je s žáky potřeba hovořit. S rozvíjením tolerance mohou třídám pomoci například speciální aktivity a hry.
Bezpečné klima ve třídě s žáky se sociálním znevýhodněním se vám snáze podaří udržet s pomocí diagnostiky klimatu třídy, společně dohodnutých třídních pravidel a reflektování stereotypů a předsudků. Nechte se inspirovat našimi tipy pro realizaci a vyhodnocování těchto aktivit.
Když jsou ve škole děti/žáci s odlišným mateřským jazykem, nemůžete to nechat na nich. Volba adaptačního koordinátora a krajských center podpory je skvělou pomocí, jak děti/žáky s odlišným mateřským jazykem začlenit do českého vzdělávacího systému.
Máme pro vás plán pedagogické podpory (PLPP). Tento vzor uplatníte na prvním stupni u dětí s neznalostí českého jazyka, když potřebují pomoci s komunikací, rozšiřováním slovní zásoby a s matematikou. (Ilustrační foto. | FOTO: APIV B)
Máme pro vás plán pedagogické podpory (PLPP). Tento vzor uplatníte na prvním stupni u dětí s nedostatečnou znalostí českého jazyka, když potřebují pomoci s komunikací a rozšiřováním slovní zásoby. (Ilustrační foto. | FOTO: APIV B)
Máme pro vás plán pedagogické podpory (PLPP). Vzor, který uplatníte ve školce u dětí, které s vaší laskavou pomocí zvládnou potíže s komunikací nebo výslovností. (Ilustrační foto. | FOTO: APIV B)
Zapojmevsechny.cz