logo
logo
Ze školského poradenského zařízení rovnou na revizní pracoviště

Ze školského poradenského zařízení rovnou na revizní pracoviště

04.11.2021
Adéla Pospíchalová
Učitel/učitelka
Rodiče
Co můžete jako rodiče, škola nebo školské zařízení dělat, když nejste spokojení s vyšetřením ve školském poradenském zařízení? S důvěrou se obraťte na revizní pracoviště. Přečtěte si, jak to funguje a co k žádosti o revizi potřebujete.
Obrázek článku

Ilustrační foto/FOTO: Unsplash







Na pochybnosti má nárok každý. Revizní pracoviště je tu pro všechny, kteří jsou nespokojení s výsledky nebo průběhem vyšetření ve školském poradenském zařízení. Výsledkem revizního řízení by mělo být řešení, ve kterém se žák, ale i škola budou cítit komfortně.




Kdo se může na revizní pracoviště obrátit?


Na revizní pracoviště se mohou obrátit:


  • zákonní zástupci nezletilého dítěte/žáka, zletilý žák/student, kteří mají pochybnosti o odborně správném závěru školského poradenského zařízení, který je formulován ve zprávě z vyšetření nebo v Doporučení pro vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami ve škole (dále jen Doporučení), a to do 30 dnů ode dne, kdy obdrželi zprávu nebo doporučení školského poradenského zařízení.

  • školy nebo školská zařízení (výchovné ústavy, diagnostické ústavy, dětské domovy se školou aj.), orgány veřejné moci (Orgán sociálně-právní ochrany dětí aj.), které svým rozhodnutím uložily zákonnému zástupci dítěte nebo žáka nebo zletilému žákovi/studentovi povinnost využít odbornou poradenskou pomoc ve školském poradenském zařízení, a to do 30 dnů ode dne, kdy doporučení obdržely.

  • Česká školní inspekce.


Revizní pracoviště se věnuje dětem od předškoláků až po středoškoláky. „Do naší kompetence ale nespadají námitky proti výsledkům posouzení školní zralosti,” upřesňuje Gabriela Mikulková, vedoucí revizního pracoviště. Pracoviště se ročně věnuje přibližně 40 žádostem. Nejvíce žádostí se týká žáků na druhém stupni základních škol. Přechod na druhý stupeň je náročný, klade větší nároky na samostatnost žáků, kteří navíc vstupují do puberty.




Tip:

Podívejte se, jak může být při přechodu na druhý stupeň nápomocná pedagogicko-psychologická poradna a co konkrétně navrhuje pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami.





Pandemie nemoci covid-19 ovlivnila také typ žádostí o revizi zpráv a doporučení z vyšetření školských poradenských zařízení. Aktuálně se velká část žádostí týká asistentů pedagoga. Zatímco dříve byly žádosti o revizi týkající se asistentů pedagoga podávány jak s požadavkem o jejich odejmutí, tak i přidělení, nyní o ně žadatelé o revizi více usilují.



Co musí žadatel o revizi dokládat?


  • Identifikační údaje žadatele

  • Zdůvodnění žádosti o revizi

  • Informace o pracovišti školského poradenského zařízení, které vydalo zprávu nebo doporučení

  • Kopie příslušných dokumentů (zpráva a doporučení ze školského poradenského zařízení)




Tip:

Formuláře k podání žádosti o revizi pro školu, zákonného zástupce i zletilého žáka najdete na stránkách Národního pedagogického institutu ČR.





Jaké jsou nejčastější důvody žádosti o revizi?


Hlavním důvodem pro podání žádosti o revizi vyšetření ze strany školy nebo rodičů bývá nejčastěji nesoulad:


  • se závěry zprávy z vyšetření,

  • se závěry posouzení speciálních vzdělávacích potřeb,

  • s navrhovanými podpůrnými opatřeními (často se například řeší nárok na asistenta pedagoga, jestli je ještě potřeba, nebo ne),

  • s doporučením vzdělávací dráhy žáka, včetně zařazení do škol, tříd, oddělení a skupin podle § 16 odst. 9 Zákona o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školského zákona).




Školy a školská zařízení nejčastěji požadují revizi, když jim nesedí navrhovaná podpora a způsob doporučené intervence a vnímají je pro žáka jako málo efektivní. Školy revizi požadují i tehdy, pokud je pro ně složité podporu zaštítit tak, jak ji školské poradenské zařízení navrhuje. Podporu u revizního pracoviště hledají také, když žák navrhovanou podporu (např. předměty speciálně pedagogické péče) na základě rozhodnutí rodičů nevyužívá, ale školské poradenské zařízení ji odmítá odebrat. (Tzn. rodič v takovém případě neposkytne písemný souhlas s navrhovanými podpůrnými opatřeními, která jsou uvedená v Doporučení.) Vzhledem k tomu, že povinností školy je předepsanou podporu poskytovat, dostává se tím do komplikované situace.




Většinu žádostí ale podávají právě rodiče. Ti totiž výsledky vyšetření a návazná doporučení posuzují daleko více v emoční rovině. „Rodiče mohou mít pocit, že výsledky vyšetření neodpovídají tomu, jak své dítě znají, a vnímají, že by mělo mít větší podporunebo naopak,“  říká Gabriela Mikulková.


V případech žádostí podaných ze strany rodičů bývají obsahem i pochybnosti ohledně samotného průběhu poskytování poradenské služby. Rodiče se například mohou domnívat, že je pracovníci poradny nebo centra dostatečně nevyslechli. Proto žádají o revizi často také v případě, když je výsledek vyšetření v rozporu s posouzením odborníků mimo síť školských poradenských zařízení, například dětského klinického psychologa nebo dětského psychiatra.




Formality, které jsou potřeba k podání žádosti o revizi, už teď znáte. V dalším článku pod názvem Nespokojenost s výsledky vyšetření ve školském poradenském zařízení se dozvíte, co vás během revizního šetření čeká, jaké činnosti provádí revizní pracoviště a jak naložit s revizní zprávou.

Mohlo by Vás zajímat

Projekty, které stmelují třídu a zapojují rodiny do výuky

Projektové dny na děčínské ZŠ stmelují kolektiv, s lehkostí zapojují rodiny dětí a vytvářejí pozitivní klima. Máme pro vás tři tipy na konkrétní aktivity, které vás s dětmi sblíží.

PODCAST 50: Role matky – Zásadní faktor pro vzdělávací úspěch v sociálně vyloučených lokalitách

Práce s dospívajícími může být sama o sobě náročná. Když k tomu připočteme vliv sociálně vyloučených oblastí, vznikají ještě složitější situace. Dospívající, kteří vyrůstají v takových podmínkách, obvykle dle svých rodičů nevnímají vzdělání jako životní hodnotu. Jaké mají šance na dokončení střední školy? Mohou dosáhnout běžného životního standardu, jen když obdrží systematickou podporu? Tyto otázky rozvíjí 2. díl podcastu, v němž je opět hostem Rut Veselá z Člověka v tísni.

Máte „živější“ dítě a zvažujete, zda je zralé pro nástup do školy?

Máte neobratné, impulzivní a náladové dítě, či dítě se syndromem poruchy pozornosti s hyperaktivitou (ADHD) nebo bez ní (ADD) v předškolním věku? Zvažte, zda je pro nástup do školy zralé nebo zda pro něj bude vhodnější odklad školní docházky z důvodu nezralé centrální nervové soustavy. Co to obnáší, se dozvíte v následujícím článku. Máme pro vás také tipy pro práci s těmito dětmi! Ty se mohou hodit jak rodičům, tak pedagogům.

Zobrazit další články