Ilustrační foto | FOTO: Freepik
Příklad:
Pedagog vytváří jednu stejnou úlohu (zadání) pro všechny žáky, přičemž otázka, na kterou má žák odpovědět a která se vztahuje k tomuto zadání, graduje ve třech stupních, co se týče obtížnosti. Nejjednodušší otázka se vztahuje jen k části informací uvedených v úloze (nižší rozsah úlohy), zatímco nejnáročnější otázka zahrnuje všechny informace uvedené v úloze (maximální rozsah úlohy).
Příklad:
Pedagog na jedno konkrétní téma vytvoří tři různé úlohy, které spolu navzájem nesouvisí – jednoduchou, složitější a náročnou.
Ve výuce jsou učiteli při diferenciaci zadání úloh užívané nejčastěji gradované úlohy:
Další informace a příklady pracovních listů s gradovanými úlohami:
Standardy - DIGIFOLIO (rvp.cz)
Metodické komentáře a úlohy ke standardům pro základní vzdělávání
Tip:
Diferencované úlohy pro žáky 1. a 2. stupně v různých vyučovacích předmětech nabízí pedagogům například také agentura EDUPRAXE, s.r.o. Součástí nabídky jsou i vzdělávací kurzy, jak vyučovat v heterogenní třídě jednotlivé předměty, jak stanovovat cíle ve výuce, metody skupinové výuky aj.
Praktický tip:
Gradace zadání – napsat kamarádovi pohlednici z prázdnin, a tím ho potěšit. V hodině českého jazyka na prvním stupni může být realizována mírou dopomoci tak, že úroveň A je otevřené zadání vhodné pro zdatnější žáky, úrovně B, C a D poskytují pomoc a podporu slabším žákům. Obtížnost zadání může být nastavena takto:
A – žáci píší celý text sami;
B – text je zčásti napsaný, žáci ho mají dopsat;
C – text obsahuje mezery (chybějící slova) – žáci mají vhodná slova doplnit;
D – celý text je napsaný, ale obsahuje alternativy ve slovech, z nichž žáci vybírají.
Při formulaci těchto zadání je často využívána Bloomova taxonomie [5], která pomůže prostřednictvím aktivních sloves (sloves, která konkrétně popisují výukové cíle žáků, např. rozumí, vysvětlí, aplikují) formulovat zadání gradované úlohy a nastavit její obtížnost tak, aby vyhovovala předpokladům jednotlivých žáků v heterogenní třídě. Pracuje s různými úrovněmi cílů, které mohou být použity pro různé žáky. Formulace gradovaných úloh (pro pochopení principu práce s učivem) se může stát zavedenou praxí a už nemusí představovat překážku pro jejich zařazení do výuky. Je ale třeba, především při zavádění práce s gradovanými úlohami, počítat s tím, že příprava více variant zadání vyžaduje adekvátně větší časový prostor, stejně tak i hodnocení různé náročnosti odvedené práce. Tak jako u všech dalších pedagogických postupů, i u diferenciace výuky je možné s delší učitelskou praxí očekávat i větší časovou efektivitu.
Inspiraci k tvorbě materiálů do výuky i doporučenou literaturu najdete na konci článku.
Praktický tip:
Jak může vypadat aplikace Bloomovy taxonomie v učitelské praxi ve výuce českého jazyka na 1. stupni ZŠ?
Gradace úlohy pro práci s vyjmenovanými slovy umožňuje učiteli pracovat s učivem v podobě jednoduché úlohy na zapamatování látky nebo obtížné úlohy, která u žáků předpokládá schopnost analýzy učiva.
Dimenze kognitivního procesu / výukový cíl u žáka | Příklad z praxe | Tipy do výuky |
ZAPAMATOVAT Žák rozpozná, vyjmenuje, popíše, zařadí. | Žákovi učitel zadá, aby například pouze přeříkal vyjmenovaná slova. Jedná se o jednoduchou úlohu, která vyžaduje pouze zapamatování učiva. | Nejsnazší jsou úlohy vyžadující pouze reprodukci poznatků. Učitel může při jejich zadání používat otázky/pokyny jako např.: Kolik? Kdy? Jak velký? Co je…? Kdo objevil…? Vyjmenujte… . Uveďte pravidlo… . |
ROZUMĚT Žák definuje, vyjádří vlastními slovy, popíše, shrne, vysvětlí, objasní. | Pokud žák objasní použití vyjmenovaných slov při psaní „y“ po obojetné souhlásce, porozuměl úloze. | U úloh vyžadujících u jednotlivých operací s poznatky i jednoduché myšlení je možné pracovat s otázkami/zadáním: Zjistěte… . Vyjmenujte… . Co se stane, když… ? Čím se liší… ? Proč… ? Jakým způsobem… ? |
APLIKOVAT Žák použije, vykoná, aplikuje. | Žák aplikuje, pokud správně v psaném textu použije „y“ ve vyjmenovaném slově. | Při zadání úloh, které vyžadují samostatnou aplikaci učiva, použijte instrukcí jako: Doplňte do vět, do slov… . Vyberte správné řešení. Sestavte… . Proveďte podle vzorce/pravidla… . Použijte pravidlo… . |
ANALYZOVAT Žák provádí rozbor, rozhoduje se, rozlišuje, specifikuje, srovnává, nalézá vztahy. | Žák je schopen analýzy, pokud řeší použití gramatického pravidla v případě slov, na která se vztahuje některá z výjimek použití vyjmenovaných slov. | Při úlohách, které vyžadují zapojení složitějších myšlenkových operací s poznatky, použijte k jejich zadání instrukcí jako: Označte ve schématu… . Přečtěte diagram…. Zhodnoťte význam… Proč myslíte, že… ? Jaké jsou klady a zápory… ? Jaký je vztah mezi… ? |
HODNOTIT Žák vybere postup, jak vyřeší problém, prozkoumá, vytvoří hypotézu, posoudí, otestuje. | Žák hodnotí, pokud je schopen řešit, jestli vypracování jazykového cvičení na základě gramatických pravidel o vyjmenovaných slovech je to nejúčinnější řešení. | Pokud chcete u žáků využít nejnáročnější kognitivní operace, požadujte od nich zpracování přehledu, výtahu, obsahu a zadání formulujte např. takto: Vypracujte zprávu… . Na internetu najděte a porovnejte… . Udělejte přehled… |
TVOŘIT Žák navrhuje, plánuje, vymýšlí, vytváří, vynalézá. | Žák tvoří, pokud přichází s alternativními způsoby, jak nahradit platné gramatické pravidlo pro psaní y po obojetných souhláskách. | Pro rozvoj tvořivého myšlení zadávejte úlohy pomocí instrukcí, jako je např.: Formulujte dotazy… . Jak se dá v praxi využít… ? Na základě vlastního pozorování… |
Osvědčuje se, když učitel ve výuce žákům představí, že úlohy jsou pro ně připraveny ve více variantách. Rozdělení úloh o různé obtížnosti nemusí být v běžné vyučovací hodině organizačním problémem. Úlohy jsou např. v zavedeném systému připraveny na úkolových kartičkách a odlišeny barevně, čísly, písmeny apod. Vhodným řešením jsou i pracovní listy, které obsahují gradovaná zadání jedné úlohy.
Praktický tip 1:
Pro vlastní výběr obtížnosti úlohy (z několika variant) je často využívaná „obálková metoda“. Učitel žákům přichystá obálky s úlohami. Pokud někdo úlohu nezvládá, učitel mu ji vymění za jinou.
Praktický tip 2:
Žáci si individuálně vybírají úlohy podle zájmu a obtížnosti také při „diferenciačním učení na stanovištích“. Na každém z nich mohou řešit úlohu s jinou obtížností. Metodu učení na stanovištích je možné realizovat i ve skupině. O výběru obtížnosti úloh pro jeho jednotlivé členy potom může rozhodovat i tým.
Pozn.: Výuková aktivita pod názvem Průvodce očekáváním rozvíjející čtenářské dovednosti nabízí příklady a tipy, jak pracovat ve třídě se stanovišti. Manuál a pracovní list k této aktivitě najdete zde:
Manuál k aktivitě Průvodce očekáváním.pdf (zapojmevsechny.cz)
Pracovní list k aktivitě Průvodce očekáváním (zapojmevsechny.cz)
Praktický tip 3:
Možným propojením několika metod je příklad pedagogického postupu „vyber si obtížnost“, kdy učitel rozdá týmům úlohy s označenou obtížností a každý žák řeší úlohy s obtížností, kterou si sám zvolí. Týmu se počítají správná řešení bez ohledu na jejich náročnost. Jedná se o individuální selekci, která se odehrává uvnitř týmu. Je jasné, že složení týmu, a tedy i zájem o jednotlivé obtížnosti úloh, může učitel svým rozhodnutím o složení týmu ovlivnit.
Tipy pro učitele k dosažení optimálních výsledků při práci s různě náročnými úlohami:
V samostatném článku najdete check-list: stručný přehled všech deseti zásad pro úspěšnou práci s heterogenní třídou. Check-list můžete využít jako nástroj pro sebehodnocení, kolegiální hodnocení, během stáží apod. U každé ze zásad je možné označit, do jaké míry ji naplňujete, hodnocení je také možné doplnit dalšími postřehy a poznámkami.
Pro ukázku uvádíme bod check-listu, který se vztahuje k zásadě č. 4:
Nabízím žákům úlohy s různou obtížností, čímž jim umožňuji odhadovat své schopnosti a věnovat čas úlohám, které je v učení posunují.
Pedagogický lexikon/Pedagogická diagnostika (wiki.rvp.cz)
Metodický portál RVP – modul AudioVideo: APIV A: Pedagogická diagnostika v základním vzdělávání
Odborný článek: Rozvoj gramotností žáků v heterogenní třídě (rvp.cz)
Videa o výuce: Základní škola Heuréka – YouTube
Tip:
Podívejte se také na videoreportáž a navazující webinář, které se vztahují k této zásadě:
Videoreportáž ze ZŠ a MŠ Krnov
BARTOŇOVÁ, M. (2013). Inkluzivní didaktika v základní škole se zřetelem na edukaci žáků s lehkým mentálním postižením. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita.
COUFALOVÁ, J. (2006). Projektové vyučování pro první stupeň základní školy: náměty pro učitele. 1. vyd. Praha: Fortuna.
ČAPEK, R. (2015). Moderní didaktika: lexikon výukových a hodnoticích metod. Vydání 1. Praha: Grada.
ČAPEK R. (2017). Líný učitel – Jak učit dobře a efektivně. Praha: Raabe.
ČAPEK R. (2020). Líný učitel – Kompas moderního vyučování. Praha: Raabe.
ČAPEK R. (2018). Líný učitel – Cesta pedagogického hrdiny. Praha: Raabe.
GINNIS, P. (2019). Efektivní výukové nástroje pro učitele: strategie pro zvýšení úspěšnosti každého žáka = The teacher's toolkit: raise classroom achievement with strategies for every learner. Vydání druhé, v Euromedia Group, a.s., první. Praha: Euromedia Group.
GORDON, T. (2015). Škola bez poražených: praktická příručka efektivní komunikace mezi učitelem a žákem. Vydání první. Praha: Malvern.
HEJNÝ, M. et al. (2015). Matematika. 2. vydání. Praha: H-mat, o.p.s.
KALHOUS, Z. a kol. (2002). Školní didaktika. Vyd. 1. Praha: Portál.
KOPŘIVA, P. et al. (2008). Respektovat a být respektován. 3. vyd. Kroměříž: Spirála.
KREJČOVÁ, L., ed., MERTIN, V., ed. a BUČILOVÁ KADLECOVÁ, J. (2010). Pedagogická intervence u žáků ZŠ: výklad je zpracován k právnímu stavu ke dni 31. 10. 2010. Praha: Wolters Kluwer.
MAREŠ J. (2013). Pedagogická psychologie. Praha: Portál.
MERTIN, V. a kol. (2016). Metody a postupy poznávání žáka: pedagogická diagnostika. 2., doplněné a aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwer.
MIKOVÁ, Š. (2018). Nejsou stejné: jak díky Teorii typů porozumět dětem i sami sobě. Praha: Mea Gnosis.
SIEGLOVÁ, D. (2019). Konec školní nudy: didaktické metody pro 21. století. První vydání. Praha: Grada.
SILBERMAN, M. a LAWSON, K. (1997). 101 metod pro aktivní výcvik a vyučování: osvědčené způsoby efektivního vyučování. Překlad Milan Koldinský. 1. vyd. Praha: Portál.
SITNÁ, D. (2013). Metody aktivního vyučování: spolupráce žáků ve skupinách. Vyd. 2. Praha: Portál.
VALIŠOVÁ, A. a kol. (2007). Pedagogika pro učitele. Vyd. 1. Praha: Grada.
[1] Helus, Z. et al. (1979). Psychologie školní úspěšnosti žáků. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.
[2] Brincková, J. (2007). Gradované série úloh v matematice ZŠ. In: Dva dny s didaktikou matematiky 2006: Sborník příspěvků. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta a Společnost učitelů matematiky JČMF, s. 81–84.
[3] H-mat, o.p.s. (2022). Hejného metoda: Zasloužená radost z poznávání [online]. Dostupné z: https://www.h-mat.cz/ [dat. cit 19. 10. 2022].
[4] Křížová, A. (2019). Gradované úlohy v učivu matematiky 2. stupně ZŠ. [online]. Olomouc: Katedra matematiky, PF UP. Dostupné z: Gradované úlohy v učivu matematiky 2. stupně ZŠ – Bc. Alžběta KŘÍŽOVÁ (theses.cz) [dat. cit 19. 10. 2022].
[5] Byčkovský, P., & Kotásek, J. (2004). Nová teorie klasifikování kognitivních cílů ve vzdělávání: Revize Bloomovy taxonomie. [online]. Pedagogika, 54(3), 227–242. Dostupné z: https://pages.pedf.cuni.cz/pedagogika/?p=1821 [dat. cit. 7. 9. 2022]
[6] Metodický portál RVP.CZ. (2014). Bloomova taxonomie. [online]. Dostupné z: https://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/B/Bloomova_taxonomie [dat. cit. 7. 9. 2022]
[7] Tollingerová, D. aj. (1987). K teorii učebních činností. 1. vyd. Praha: SPN.
Když učitel plánuje vzdělávání svých žáků nebo vyučuje, měl by myslet na to, že se žáci ve svých individuálních předpokladech pro učení i při samotném průběhu procesu učení liší. V novém článku nabízíme desatero zásad učitele pro práci s heterogenní třídou shrnující osvědčené postupy, které učitelé využívají při individualizaci v učitelské praxi. To se hodí jak pro třídní a předmětové učitele na 1. a 2. stupni základní školy, tak pro učitele školy střední. Své v něm najdou i asistenti pedagoga.
Různé styly učení si žádají různé uspořádání lavic ve školní třídě. Rozdělení třídy na učební centra podle Davida Thornburga zlepšuje studijní výsledky a naplňuje individuální potřeby dětí, jak dokazuje například montessori pedagogika.
Národní pedagogický institut ČR ve spolupráci s UNICEF představuje další videoreportáž z cyklu zaměřeného na práci s heterogenní třídou. Toto video se zaměřuje na práci s nadanými žáky a vytváření vhodných vzdělávacích podmínek v heterogenních třídních kolektivech. Vedení školy a učitelé ze ZŠ Klatovy, Čapkova ulice, se již od roku 2017 systematicky věnují podpoře nadaných žáků. Na závěr videa můžete nahlédnout do práce školního parlamentu, kde žáci mají možnost rozvíjet měkké dovednosti.