logo
logo
Sociální pedagogika v Polsku a na Ukrajině

Sociální pedagogika v Polsku a na Ukrajině

05.10.2020
Autorský tým APIV B
Učitel/učitelka
Ředitel/ředitelka
Význam sociální pedagogiky ve školství je nezpochybnitelný. Pozici sociálního pedagoga je však u nás stále potřeba obhajovat a posilovat. Jak je tomu v Polsku a na Ukrajině?
Obrázek článku

Zdroj: Autorský tým APIV B


Zatímco pozice sociálního pedagoga ve školách je u nás zatím financovatelná pouze ze Šablon (projekty zjednodušeného financování OP VVV), v západní, ale i východní Evropě jde vesměs o standardní pracovní pozici (ať už se jedná o sociálního pedagoga, nebo sociálního pracovníka). O postavení sociálního pedagoga u nás svědčí i to, že tato pracovní pozice stále není zařazena v Katalogu prací ve veřejných službách a správě. Najdete ho alespoň v Katalogu podpůrných opatření nebo v diplomových pracích o situaci v zahraničí. 


Sociální pedagog v zákoně


Když se podíváte k našim sousedům, například na Slovensku tuto profesi upravuje Zákon o výchově a vzdělávaní č. 245/2008. Proto je tam možné sociálního pedagoga zaměstnat ve školských zařízeních výchovného poradenství a prevence, dále pak v systému škol od mateřských po střední a ve speciálních výchovných zařízeních. Ve škole může sociální pedagog pomáhat v oblasti prevence sociálně patologických jevů. V Německu, Polsku, Dánsku, Norsku, Velké Británii, USA, Kanadě, ale i v Rusku a na Ukrajině působí sociální pedagog anebo sociální pracovník běžně na školách. Snad zareaguje na potřebu škol i Česká republika a zakotví profesi sociálního pedagoga do právních předpisů. [1]


Sociální pedagogika v Polsku


Polská sociální pedagogika – tj. pedagogika społeczna – se jako samostatná disciplína začala profilovat od roku 1908. Především pod vedením Heleny Radlińské vznikají první publikace jako například kniha O problémech sociální pedagogiky (Zagadnenie pedagogiky społeczne) z roku 1909. Radlińská v této době označila sociální pedagogiku za aplikovanou vědu interdisciplinárního charakteru, která se zaměřovala na tři hlavní oblasti: na teorii sociální práce, teorii osvěty dospělých a na dějiny sociální a osvětové práce. Významným poválečným sociálním pedagogem byl Rychard Wroczyński, jenž obohatil sociální pedagogiku o oblasti volného času a profylaxe (neutralizace ohrožení a podpora rozvoje pozitivních podnětů). [2]


Samostatnou kapitolu tvoří pak v Polsku resocializační pedagogika – tj. pedagogika resocjalizacyjna –, která spadá pod speciální pedagogiku (do etopedické větve), jež se zabývá především výchovou osob s problematickou socializací (rozumějte s odchylkami od běžných sociálních norem). Z diplomové práce Žanety Wolfové však vyplývá, že ačkoli je obor sociální pedagogika možné bez problémů studovat na univerzitách (např. Bydgoszcz, Gdaňsk, Varšava), legislativní ukotvení sociálního pedagoga je podobně problematické jako u nás. [3]


Sociální pedagog se v legislativních dokumentech Polska mimo zákon o sociální pomoci prakticky nevyskytuje. Podle tohoto zákona splňuje podmínku pro činnost sociálního pracovníka, a tak může působit v zařízeních v zákonu uvedených. Sociální pedagog tak stejně jako v ČR může vykonávat profesi sociálního pracovníka. V oblasti školních a školských zařízeních se uplatní absolventi studijních oborů vycházejících ze sociální pedagogiky: konkrétně sociálně výchovné a resocializační pedagogiky. Kvalifikační předpoklady pro jednotlivá zařízení definují vyhlášky příslušných ministerstev.


V polských základních školách je zavedená pozice školního pedagoga, tzv. pedagog szkolny. V této zemi není slovo pedagog vnímáno jako u nás, kde jsou mezi pedagogické profese počítáni především učitelé. V polštině se pro profesi učitele používá výraz nauczyciel a pedagogové jsou pracovníci spojovaní výhradně s poradenskou činností zaměřenou na sociální problematiku v rámci školy. Školní pedagog je v polském zákonodárství zakotven od roku 1975. Mezi jeho činnosti patří například:


  • rozpoznávání individuálních potřeb žáků a zjišťování příčin školních neúspěchů;
  • stanovení vhodné formy pomoci;
  • prevence dysfunkčního chování žáků; 
  • různé formy pedagogicko-psychologické pomoci pro studenty, rodiče i učitele (organizace odborných seminářů a vzdělávacích kurzů);
  • podpora rodičů při řešení výchovných problémů;
  • zajištění intervence v krizových situacích; 
  • vytváření preventivních opatření v rámci předcházení vzniku nežádoucích projevů ve školském zařízení. [4]


Sociální pedagogika na Ukrajině


V rámci sociální pedagogiky na Ukrajině zmiňuje diplomantka Lyudmyla Dubova tradiční roli obecních škol. Za první výraznou ukrajinskou postavu v této oblasti považuje světoznámého pedagoga Antona Semjonoviče Makarenka. Ten se v meziválečném období pokoušel uplatňovat zásady tzv. kolektivní výchovy v jedné z kolonií, které vznikaly pro sirotky a jiné bezprizorní osoby po první světové válce. Kromě výchovného působení hrála důležitou roli i manuální práce.


Na Makarenka navázal po druhé světové válce Vasily Alexandrovič Sukhomlinsky, ředitel Pavliské střední školy (k inovacím této školy patřila krom jiného tradiční turistika, sledování východu a západu slunce, čtení poezie a vyprávění příběhů kolem ohně, poslech hudby apod.). Zajímavý je také odkaz pedagožky Sofie Rusové, a to především směrem ke komunitnímu učení a aktivitě žáků. [5]


Sociální pedagog zařazený v nejvyšší možné platové třídě má vystudovanou sociální pedagogiku na vysoké škole. Při své práci často spolupracuje se školním psychologem. Na Ukrajině mají v každé škole alespoň jednoho sociálního pedagoga, nicméně se ukázalo, že jeden je často na celou školu nedostačující. Pokud je na škole méně než 700 žáků, pracuje sociální pedagog na poloviční úvazek, na středních a základních školách s počtem nad 700 žáků působí jeden sociální pedagog, což nestačí. Navzdory náročnosti práce a vysokým kvalifikačním předpokladům jsou platy žalostně nízké. Sociální pedagog se věnuje opravdu širokému spektru činností, které v českém prostředí zpravidla zastává výchovný poradce nebo metodik prevence. Kromě kariérového poradenství pro žáky poskytuje poradenství a podporu rodinám včetně docházení do rodin, pomáhá rodičům v profesním sebeurčení studentů, pracuje s žáky (adaptace žáků, sociometrie, práce se třídou) i s pedagogickým sborem (přednášky, semináře, konzultace, podpora), věnuje se otázkám zdravého životního stylu (prevence HIV, TBC, AIDS), zdravé výživě, a navíc se systematicky a cíleně věnuje vybraným věkovým skupinám. [6]


Komunikace sociálního pedagoga s rodiči na ukrajinské škole může vypadat třeba takto:


  • Posílání pohlednic rodičům typu „díky“ za dobré vychování dítěte nebo pohlednic typu „znepokojení ze špatného chování, neúčasti na výuce“. 
  • Návštěva rodičů doma i v práci. 
  • Výstupy na rodičovských schůzkách: „Jak pomoci dětem během dospívání“; „Jak zabránit rozvoji egoismu, krutosti, agrese dospívajících“; „Rodičovské mýty“.
  • Práce s rodiči žáků, kteří mají absence ve škole, špatný prospěch, porušují kázeň, jsou zapsáni do inspekce pro otázky mladistvých (domácí návštěva). [6]


Klíčovým dokumentem, který sociální pedagog vede, je tzv. sociální pas. V něm musí být uvedeny všichni žáci, které má na starosti. O každém z nich musí být pečlivě vedeny záznamy pro případné odhalení nevhodné péče nebo jiných nedostatků. Jsou do něj zahrnuty kromě jiných sirotci, děti s různými typy zdravotního postižení, děti, které žijí v obtížných životních podmínkách, ale i děti nesoucí po rodičích následky ozáření z Černobylu aj.


Lokální zvláštností, kterou musí sociální pedagog ve školách řešit, je problém migrace rodičů dětí za prací neboli „rodiče na dálku“. Jak uvádí učitelka jedné ukrajinské střední školy: „V dnešní době je na Ukrajině mnoho dětí v těžkých životních situacích, rodiče se o ně nestarají, ale zabývají se výdělky peněz za hranicemi. Děti tím pádem vyrůstají s prarodiči, tedy v tom lepším případě.“ [7] Děti postrádající kontrolu ze strany rodičů se mohou zhoršit nejen v sociálním chování, ale i v prospěchu. Proto si vede sociální pedagog seznam dětí z takových rodin a napomáhá v jejich výchově.


Sociální pedagog v katalogu


Kromě již výše zmiňované Metodiky pro školní sociální pedagogy si můžete prostudovat také Katalog podpůrných opatření – přesněji heslo sociální pedagog. Kromě podrobného popisu pozice a seznamu odborné literatury konstatuje, že pozice sociálního pedagoga rozšiřuje poradenské pracoviště školy, které se zpravidla omezuje pouze na výchovného poradce a metodika prevence, o dalšího pracovníka, který má na starosti sociální problematiku rodin. [8]




Výňatek z rozhovoru se sociální pedagožkou působící na střední škole na Ukrajině

Jak vnímáte činnost sociálního pedagoga ve vaší škole. Myslíte si, že je opravdu potřebný?
Profese sociálního pedagoga je dle mého názoru velmi důležitá, protože umožňuje mimo jiné chránit zájmy zanedbaných, problémových žáků. (…) Mezi mé povinnosti patří především rozpoznat různé problémy u dětí a poté navrhnout možná řešení. Sociální pedagog komunikuje s policií, zejména pak s úřady pro záležitosti dětí a mladistvých, opatrovnickými úřady a se soudy. Sociální pedagog provádí diagnostiku nově zapsaných žáků a jejich rodin, vede dokumentaci. (…) Plánuje také spolupráci s psychologem, třídním učitelem a školskými pedagogy. Sociální pedagog též plánuje aktivity, programy a diskuse na celý rok. (…) Dříve, když byl ve školách pouze školní psycholog, bylo jisté, že rozmezí práce nebylo dostatečně rozšířené a mnoha tématům se nedostávalo pozornosti. Dnes je sociální pedagog na školách běžný a bez něj si neumím představit harmonii na škole. (…)

Zmínila jste školní psycholožku. V čem se tedy liší jednotlivé profese? Jak probíhá vaše spolupráce?
Školní psycholog provádí diagnostiku, psychologické poradenství a psychologickou prevenci. (…) Mezi úkoly naší psycholožky patří například práce s žáky, jejich rodiči a učiteli. Cílem její práce je zlepšit vzdělávací proces, a to se zohledněním specifických obtíží, které vznikají během procesu učení. Provádí také individuální a skupinové kurzy s vyučujícími – zvyšování motivace pro vzdělávací činnost, vytváření mezilidských vztahů atd. Dalším z úkolů psychologa je sestavit program rozhovorů s budoucími prvňáčky a zjistit jejich připravenost na školu. To vše nespadá do pracovní náplně sociálního pedagoga.

Můžete mi říct, co je činností pozice sociálního pedagoga? Co dle vašeho mínění dělá a je jeho náplní?
Často pomáhám dětem v těžkých životních situacích. (…) Pracuji s dětmi v případech, kdy je obvyklý přístup k nim nemožný nebo neúčinný, vedu individuální vzdělávací práci a navštěvuji také osobně rodiny obtížných dětí. Konkrétní činnosti se týkají převážně práce a komunikace s rodinoudále je zde také dohled nad dodržováním školní docházky a řešení záškoláctví, pomoc s neukázněnými žáky, kontakt se školními poradenskými zařízeními, administrativa u žáků s problémy, pomoc a poradenství rodinám sociálně slabým. Pořádání přednášek na různá výchovná témata jak pro děti, tak i pro rodiče. Co se týče práce s rodinou, tak úkolem sociálního pedagoga při práci s rodinou je řešit krizové situace. Kromě toho by měl sociální pedagog věnovat pozornost jejich včasnému varování a neutralizaci těchto situací. Sociální pedagog, kromě pedagogických problémů, pracuje s rodinou, řeší sociální, ekonomické, zdravotní a psychologické problémy. Jsme taková poradna ve škole. (…)

V neposlední radě je také funkcí sociálního pedagoga identifikace pracujících studentů, kteří pracují během školních hodin. (…) Sleduje dodržování pracovních podmínek, zákonných norem (zejména pokud jde o platy). Sociální pedagog taky udržuje pod kontrolou vyplácení dávek a dalších sociálních dávek, které jsou poskytovány málo zabezpečeným rodinám (bezplatné snídaně ve školní jídelně, poskytování školních uniforem, pokrývání nákladu na dopravu apod.).

(…) Sociální pedagog nepracuje ve třídě jako učitelé předmětů, ale mimo jiné ve školních klubech, kruzích a s různými věkovými skupinami.“ [9]


Výňatek z rozhovoru s rodiči žáka střední školy na Ukrajině 

Jaké speciální aktivity probíhají v rámci práce sociálního pedagoga? Můžete mi některé vyjmenovat, pokud si vzpomenete?
Vím, že probíhají pravidelně přednášky na různá témata a rodiče jsou zváni, poté vždy probíhá otevřená diskuse, kde se každý rodič může vyjádřit. Podle mě je škoda, že zrovna ti rodiče problémového žáka se nezúčastnili přednášky. Dle mého názoru by měly být povinné, protože se na nich rodiče dozví hodně o svých dětech, jak by se třeba měli chovat v případě šikany, jak ji rozpoznat apod. Dále jsou organizovány také různé aktivity s žáky samotnými, dělají se různá cvičení a hry k různým tématům: jak se chovat ve škole, jak se chovat, pokud by měli problémy doma s rodiči atp.

Myslíte si, že ty aktivity byly pro žáky přínosné? Co si z nich dle vás žáci nejvíce odnesli a bylo to pro ně užitečné?
(…) Témata, kterými se zabývají, jsou užitečná a děti si uvědomí spoustu věcí. Pokud pak přijdou domů a vykládají, o čem si povídali a co dělali, tak i rodič zůstává informovaný. Pamatuji si například, že měli přednášku ohledně prevence drog a delikvence u adolescentů. (…)

10. Jaká je vaše role při spolupráci se sociálním pedagogem?(…) Mě přednášky baví a je to příležitost potkávat se s rodiči jiných dětí. Jako příklad přednášek můžu uvést Práva a povinnosti rodičů ohledně bezpečnosti dítěte na ulici, nebo Role rodinného vzdělávání v prevenci trestných činů[10]












Zdroje


[1] KOLEKTIV AUTORŮ. (2019) Metodika pro školní sociální pedagogy. [online]. Ostrava: Rozvoj rovného přístupu ke vzdělávání ve městě Ostrava, s. 7. 


[2] VOLFOVÁ, Ž. (2012). Pojetí sociální pedagogiky v České republice, Slovenské republice a Polsku – teorie a praxe. [online]. Diplomová práce, vedoucí doc. PhDr. Mgr. Tomáš Čech, Ph.D., Masarykova univerzita, s. 23–24. [cit. 20. 1. 2020]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/zyxu5/ 


[3] VOLFOVÁ, Ž. (2012). Pojetí sociální pedagogiky v České republice, Slovenské republice a Polsku – teorie a praxe. [online]. Diplomová práce, vedoucí doc. PhDr. Mgr. Tomáš Čech, Ph.D., Masarykova univerzita, s. 25–29. [cit. 20. 1. 2020]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/zyxu5/ 


[4] SKALOVÁ, N. (2013). Možnosti zavedení školské sociální práce na základní školy v České republice. [online]. Diplomová práce, vedoucí PhDr. Pavla Kodymová, Ph.D., Univerzita Karlova, s. 27. [cit. 20. 1. 2020]. Dostupné z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/51468

[5] DUBOVA, L. (2018). Sociální pedagog na střední škole na Ukrajině. [online]. Diplomová práce, vedoucí Mgr. et Mgr. Martina Kurowski, Ph.D., Masarykova univerzita, s. 20. [cit. 20. 1. 2020]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/gcju7/30.3._diplomova_prace_Dubova_L.pdf 


[6] DUBOVA, L. (2018). Sociální pedagog na střední škole na Ukrajině. [online]. Diplomová práce, vedoucí Mgr. et Mgr. Martina Kurowski, Ph.D., Masarykova univerzita, s. 107 -115. [cit. 20. 1. 2020]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/gcju7/30.3._diplomova_prace_Dubova_L.pdf 


[7] DUBOVA, L. (2018). Sociální pedagog na střední škole na Ukrajině. [online]. Diplomová práce, vedoucí Mgr. et Mgr. Martina Kurowski, Ph.D., Masarykova univerzita, s. 56. [cit. 20. 1. 2020]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/gcju7/30.3._diplomova_prace_Dubova_L.pdf 


[8] MICHALÍK, J., BASLEROVÁ, P., FELCMANOVÁ, L. a kol. (2015) Katalog podpůrných opatření pro žáky s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodu zdravotního nebo sociálního znevýhodnění: obecná část. [online]. Olomouc: Univerzita Palackého. [cit. 20. 1. 2020]. Dostupné z: http://katalogpo.upol.cz/obecna-cast/personalni-podminky/12-2-7-socialni-pedagog/ 


[9] DUBOVA, L. (2018). Sociální pedagog na střední škole na Ukrajině. Příloha 2: Rozhovor se sociálním pedagogem. [online]. Diplomová práce, vedoucí Mgr. et Mgr. Martina Kurowski, Ph.D., Masarykova univerzita, s. 94 [cit. 20. 1. 2020]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/gcju7/30.3._diplomova_prace_Dubova_L.pdf 


[10] DUBOVA, L. (2018). Sociální pedagog na střední škole na Ukrajině. Příloha 5: Rozhovor s rodiči. [online]. Diplomová práce, vedoucí Mgr. et Mgr. Martina Kurowski, Ph.D., Masarykova univerzita, s. 102 [cit. 20. 1. 2020]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/gcju7/30.3._diplomova_prace_Dubova_L.pdf

Mohlo by Vás zajímat

Jak nastavit a udržet bezpečné klima ve třídě s žáky se sociálním znevýhodněním

Bezpečné klima ve třídě s žáky se sociálním znevýhodněním se vám snáze podaří udržet s pomocí diagnostiky klimatu třídy, společně dohodnutých třídních pravidel a reflektování stereotypů a předsudků. Nechte se inspirovat našimi tipy pro realizaci a vyhodnocování těchto aktivit.

Čtenářský klub

Když má školní knihovna svůj čtenářský klub, přináší to pro děti velké výhody. Nejenže se ve čtení zdokonalují, ale čtení jim pomáhá také naučit se kritickému myšlení. Přečtěte si, jak se daří čtenářskému klubu na ZŠ Lyčkovo náměstí v Praze.

Podpora žáka se sociálním znevýhodněním ze strany asistenta pedagoga

Jak na to, aby učitel s asistentem pedagoga tvořili sehranou dvojku, díky které bude učení bavit celou třídu? V seriálu devíti článků vás pomocí praktických příkladů provedeme důležitými kroky k nastavení jejich spolupráce. Připravujeme je se Zbyňkem Němcem, který patří k předním odborníkům na téma práce asistenta pedagoga. V osmém článku vás seznámíme s možnostmi, které se asistentovi pedagoga nabízejí v oblasti podpory žáků se sociálním znevýhodněním.

Zobrazit další články