logo
logo
Dobrá praxe ze ZŠ Lyčkovo náměstí: Podpora dětí ohrožených školním neúspěchem i dětí nadaných

Dobrá praxe ze ZŠ Lyčkovo náměstí: Podpora dětí ohrožených školním neúspěchem i dětí nadaných

24.01.2020
Adéla Pospíchalová
Učitel/učitelka
Rodiče
Jak přistupovat k řešení školní neúspěšnosti a nezvládnutého učiva u žáků? Základní škola Lyčkovo náměstí v Praze 8 sází na prevenci formou individualizovaných hodin a budování sebedůvěry místo obyčejného doučování. Škola se také souběžně zaměřuje na individuální podporu nadaných žáků s cílem udržet jejich motivaci a posílit jejich sebevědomí.
Obrázek článku

Ilustrační foto/ Zdroj fotky: Autorský tým APIV B



Prevence školní neúspěšnosti


Na základní škole Lyčkovo náměstí nadstandardně podporují děti se SVP, které ve škole nejsou úspěšné nebo jsou školní neúspěšností z nějakého důvodu ohrožené. Tyto děti pravidelně jednou, eventuálně dvakrát v týdnu opouštějí svou třídu a jdou na hodinu za Janou Lejdarovou, učitelkou a lektorkou skupinových podpůrných aktivit. Děti z druhých až šestých tříd dostávají individualizované hodiny matematiky a českého jazyka. Škola jim je začala nabízet před sedmi lety v rámci projektu zaměřeného na prevenci školní neúspěšnosti. Projekt sice po roce a půl skončil, ale vzhledem k jeho dobrým výsledkům škola hodiny nabízet nepřestala.




Nezvládnuté učivo


Jana Lejdarová klade velký důraz na srozumitelnost a smysluplnost témat, kterým se věnuje. Naslouchá dětem a snaží se je posunout dál v jejich myšlení. Pomáhá jim najít sebedůvěru a sebejistotu, která jim často chybí. Má k tomu skvělé podmínky, na hodiny k ní přicházejí děti ve skupinách po dvou, třech, čtyřech. 




„Pracuji s dětmi, které mají poruchy učení nebo poruchy chování, které mají potíže vyplývající z jejich osobnostního nastavení nebo které prožívají složitou rodinnou situaci. Tou může být rozvod rodičů, střídavá péče, minulost dítěte toho času v náhradní rodinné péči, ale také rodič, který na dítě vůbec nemá čas nebo je s dítětem trvale nespokojený,“ říká Lejdarová. „Tyto děti často učivo nezvládají, časem nad sebou lámou hůl a pak se snaží školu hlavně přežít.“ Podle Jany na tom bývají špatně také děti pomalé, ke kterým český školní systém není moc přátelský. Několik dětí řeší i tak závažné problémy, jako je nemoc, úmrtí, vězení nebo problémy s drogami na straně rodiče. Dodává, že u znevýhodněného dítěte se obvykle setkává s kombinací více faktorů najednou. 


Odstraňování stigmat


„Pracuji s dětmi na základech,” vysvětluje Jana Lejdarová. Když například probírá vyjmenovaná slova, soustředí se výhradně na ta frekventovaná, která děti v životě pravděpodobně užijí. Ostatní nechává stranou.

„Měly by se hlavně dokázat vyvarovat stigmatizujícím chybám,“ vysvětluje svou strategii. Zároveň přibližuje i častá slova, kde se píše měkké i, aby děti nenabyly dojmu, že „všechno je tvrdé“ (viz obrazová příloha). Na individualizované hodiny češtiny docházejí i některé děti s odlišným mateřským jazykem. I když dobře komunikují, jejich slovní zásoba je výrazně menší. „Nechala jsem dívku z Ukrajiny, aby z jedné stránky knihy, kterou si čtou ve třídě, vybrala slova, kterým nerozumí. Bylo jich přes dvacet, převážně slovesa,“ říká Lejdarová.

Je to problém i vzhledem k tomu, že dětí s odlišným mateřským jazykem každým rokem přibývá, v prvních třídách je jich nyní podle statistiky ředitele školy 15 %. 




V matematice se nechce zabývat operacemi, jako je například násobení a dělení dvojcifernými čísly, které může za každého vyřešit kalkulačka. „Část dětí nemá základní představu o čísle, přechod přes desítku počítají ještě v páté třídě na prstech a s chybami, samostatně nerozliší např. „zvětšit o 3“ od „zvětšit 3x“. Pracujeme hlavně na tom, aby byly schopné správné úvahy, zda mají sčítat, odčítat, násobit nebo dělit. A do kalkulačky pak mohly zadat správné informace,“ říká Lejdarová. 




Budování sebedůvěry místo doučování


Drží se zásady, že učí děti to, co mohou v praktickém životě potřebovat. Nechce také ve svých hodinách nekonečně procvičovat látku, která dětem nejde, namísto je podpořit v tom, v čem mohou být dobré, v čem by pro sebe viděly nějaký smysl. Už proto nemá ráda, když někdo považuje individualizované hodiny za doučování.

„Moje děti potřebují především zažít úspěch a udržet si sebeúctu.“ Lejdarová před ně staví výzvy a nevyhýbá se ani nepopulárním aktivitám, jako je například řešení slovních úloh. „Když pak během hodiny zvládnou vypočítat stránku úloh, odcházejí a jsou na sebe hrdé,“ popisuje. 




Někdy pracuje i s manipulací. „Tlačím děti do nepříjemných situací, aby se naučily trvat na svém a uhájit svůj názor. Potřebují si to vyzkoušet tady v bezpečném prostředí, aby získaly jistotu a ustály podobné momenty i jinde.“ Vztah s dětmi buduje na vzájemné důvěře a respektu, a proto podobná cvičení děti přijímají.




Jednotlivé lekce si připravuje sama, podle potřeb dětí. Inspiraci čerpá ze seminářů, od kolegů a z dobrých naukových knih. Zásadně nepracuje s učebnicemi, které – kromě mnohdy diskutabilního obsahu – překypují nejednoznačnými, nepřesnými zadáními, ve kterých se často neorientují ani rodiče. Naukové učebnice navíc používají pro mnohé děti nesrozumitelné pojmy a slovní obraty, s nimiž se počítá jako se samozřejmě známými. 




Jenže respekt a maximálně individuální přístup bohužel nestačí, když dítě nemá motivaci na sobě zapracovat. V takové situaci se Jana neobejde bez spolupráce s kolegy, kteří tomu mohou hodně napomoci, a především s rodiči. „Když nezískám rodiče, tak u nemotivovaného dítěte nemám šanci. Ten musí především zařídit, aby dítě na hodinu přišlo. Když už tam je, poradím si. Zrovna se potýkám s třemi dětmi z 5. a 6. tříd, se kterými mám sice dobrý osobní vztah, ale teď třeba nepřišly na třetí hodinu za sebou,“ líčí.




Podpora třídních učitelů


Někteří učitelé nevidí rádi, když jim děti pravidelně odcházejí z výuky. „Vysvětluji jim, že pro děti je daleko přínosnější, když hodinu stráví s někým, kdo se jim individuálně věnuje, než když jsou ve třídě a poslouchají látku, ve které se stejně ztrácejí,“ říká ředitel školy Jan Korda. Nicméně, aby nebyl narušen sociální aspekt fungování třídy, probíhají podpůrné lekce až od třetí vyučovací hodiny. Třídní učitelé tak mají nerušený prostor pracovat se třídou jako celkem na začátku dne.  




Jedno pololetí musela Jana ze zdravotních důvodů téměř celé vynechat. Čtyři z dětí, které přišly o hodiny, se začaly prospěchově propadat. I to je známka toho, že speciální hodiny mají pro děti, které školu hůře zvládají, velký význam. 




Hodiny pro nadané děti 


Některé nadané děti prožívají školu podobně jako děti s výukovými problémy, protože stejně jako ony „vyčnívají“.  Část z nich se po čase uchyluje k pasivitě a práci „na půl plynu“, ke strategii „školu přečkat“. Proto ve škole na Lyčkově náměstí zavedli individualizované hodiny i pro tyto děti. Potřebují podpořit ve svém nadání, pomoci udržet motivaci a upevnit si sebedůvěru. 


Jana Lejdarová v současnosti vede tři skupiny páťáků. V nižším ročníku se věnovali hlavně matematice a úkolům spojeným s logikou, nyní se zaměřují na rozvoj kritického myšlení, myšlení v souvislostech a na porozumění sobě a druhým. Hodina češtiny se věnuje jazykovým činnostem, které v běžných hodinách nemají dostatek prostoru. Kromě toho si děti mohou půjčovat z knížek pořízených cíleně pro ně. 




Nadané děti na hodiny chodí na základě výběru třídních učitelů a se souhlasem rodičů. „Jsou i kolegové, kteří s tímto konceptem nesouhlasí – namítají, že opouštění třídy popírá princip inkluze. Ano, je nutné koncepty řešení potřeb jednotlivých dětí znovu a znovu promýšlet a diskutovat o nich, učit se ze zkušeností svých i druhých,“ říká Jana. Ještě dodává, že i v případě nadaných dětí je potřeba dostatečně komunikovat nejen s nimi, ale i s jejich rodiči, kteří podporu vítají a jsou rádi, když si mají o výchově nadaného potomka s kým promluvit.


Aktivity pro žáky s OMJ si můžete stáhnout zde. 

Český jazyk – gramatické jevy

Aktivita „Antonyma v příkladech“

Manuál k aktivitě „Antonyma v příkladech“

Aktivita „Cvičení pravopisu ú-ů“

Manuál k aktivitě „Pravopis ú-ů“

Aktivita „Slova pro cvičení přízvuku na první slabice“ - bez manuálu

Aktivita „Čtení dvojic podobných slov“

Manuál k aktivitě „Čtení dvojic podobných slov“

Aktivita „Výslovnost di-ti-ni-dy-ty-ny“

Manuál k aktivitě „Výslovnost di-ti-ni-dy-ty-ny“

Zdroj fotogalerie: Autorský tým APIV B

Přírodověda

Přírodověda

Zeměpis, dějepis

Přemyslovci

Vznik republiky - základní vysvětlení

Mohlo by Vás zajímat

Jak nastavit a udržet bezpečné klima ve třídě s žáky se sociálním znevýhodněním

Bezpečné klima ve třídě s žáky se sociálním znevýhodněním se vám snáze podaří udržet s pomocí diagnostiky klimatu třídy, společně dohodnutých třídních pravidel a reflektování stereotypů a předsudků. Nechte se inspirovat našimi tipy pro realizaci a vyhodnocování těchto aktivit.

Čtenářský klub

Když má školní knihovna svůj čtenářský klub, přináší to pro děti velké výhody. Nejenže se ve čtení zdokonalují, ale čtení jim pomáhá také naučit se kritickému myšlení. Přečtěte si, jak se daří čtenářskému klubu na ZŠ Lyčkovo náměstí v Praze.

Podpora žáka se sociálním znevýhodněním ze strany asistenta pedagoga

Jak na to, aby učitel s asistentem pedagoga tvořili sehranou dvojku, díky které bude učení bavit celou třídu? V seriálu devíti článků vás pomocí praktických příkladů provedeme důležitými kroky k nastavení jejich spolupráce. Připravujeme je se Zbyňkem Němcem, který patří k předním odborníkům na téma práce asistenta pedagoga. V osmém článku vás seznámíme s možnostmi, které se asistentovi pedagoga nabízejí v oblasti podpory žáků se sociálním znevýhodněním.

Zobrazit další články