PODCAST 21. díl: Vývojová dysfázie 2. díl: Rady a tipy pro pedagogy a rodiče
Vývojová dysfázie: Rady a tipy pro rodiče a děti
V minulém dílu podcastu s logopedkou Martinou Křivkovou jsme se blíže seznámili s problematikou vývojové dysfázie a naučili si ji nezaměňovat s opožděným vývojem řeči. Alfou a omegou je včasná a přesná diagnóza, obvykle kolem 4. roku věku dítěte, a následná práce s dítětem.
Při nápravě vývojové dysfázie je nutné po stanovení diagnózy vyhledat pomoc ze strany nejrůznějších odborníků – jedná se o tzv. kruhový model spolupráce, do nějž se zapojují rodiče, pedagogové, logopedi, případně další odborníci (psycholog, foniatr apod).
Poté, co psycholog stanoví diagnózu, vysvětlí rodičům, oč se u vývojové dysfázie jedná, a pošle je s dítětem za logopedem. Logoped posléze řídí dlouhodobou terapii a vede v ideálním případě logopedický deník (deník je také ke stažení v příloze pod textem).
Logopedický deník s ohledem na všechny jazykové roviny zaznamenává konkrétní postupy péče o dané dítě, monitoruje krok za krokem jeho vývoj a zrání a také pokroky. Finální podoba deníku se může různit, osvědčilo se například graficky odlišit a oddělit části s dechovými cvičeními, cvičení na artikulaci, slovní zásobu, hry na zlepšení sluchového vnímání aj.
S logopedickým deníkem pracují doma rodiče, může však sloužit také v mateřské nebo základní škole, kde podle něj mohou s dítětem pravidelně cvičit, co je třeba (učitel ani logopedický asistent nesmí sám vést terapii, to je práce logopeda!). Taktéž v něm lze nalézt konkrétní podpůrné aktivity, což nejsou jen samotná cvičení, ale i doporučení, jak s dítětem komunikovat, jak ho zapojit do kolektivu apod.
Tipy a doporučení při nápravě vývojové dysfázie
Klíčové je zapojení vícesmyslového vnímání. Pokud něco nejde sluchem, je ideální zapojit další smysly – zrak, čich, hmat.
Příklad:
U věty „máma jí“ může mít dítě problém rozpoznat, že se jedná o dvě různá slova, zní mu to jako jeden souvislý zvuk. Pomocí dvou obrázků dítě snáze pochopí, že jde o dvě samostatná slova se specifickým významem a funkcí. Podobně lze graficky ztvárnit celé věty, jednotlivé slovní druhy, vysvětlit časové vztahy, posílit prostorové vnímání, bez ohledu na to, že dítě ještě neumí číst.
Zásadní je také uzpůsobit tempo a styl řeči: redukovat obsah, zřetelně artikulovat, vyjadřovat se přesněji – osvědčilo se také doprovázet informace gesty a mimikou.
Nikdy také není na škodu informaci zopakovat, možné jsou i kosmetické změny sdělení.
Vždy je však nutné řídit se radami logopeda a být si vědom toho, že v případě nápravy vývojové dysfázie se jedná o běh na hodně dlouhou trať.
Vývojová dysfázie a mateřské školy
Pokud je dítěti diagnostikována vývojová dysfázie a dostává se do péče logopeda, speciálně pedagogické centrum stanoví příslušná podpůrná opatření pro vzdělávání dítěte ve stávající mateřské škole. Pedagogové díky tomu vědí, jak se bude u dítěte konkrétně postupovat, co oni sami mohou a nemohou, zda má dítě doporučené nějaké speciální pomůcky, zda má docházet na předmět speciální pedagogické péče apod. U nejtěžších případů lze dle možností využít buď speciálních logopedických tříd, případně i speciální logopedické školy.
Vývojová dysfázie na základní škole
V těžších případech je velmi pravděpodobné, že logoped bude s dítětem pracovat i po přechodu na ZŠ. I zde by mělo mít dítě stanovena konkrétní podpůrná opatření. (Stoprocentní náprava během docházky do MŠ je u dětí se závažnějšími obtížemi málo pravděpodobná).
Problémy s přechodem na základní školu se většinou objeví až v průběhu 1. ročníku, kdy dítě postupně přestává stíhat a potřebuje víc času na práci i zafixování učiva. Na místě je vždy trpělivost ze strany učitele.
Nejčastější tyto děti mívají problémy s tzv. specifickými chybami. Jedná se o rozlišování souhlásek C, S, Z a Č, Š, Ž, dále o diferenciaci délky samohlásek. To, že dítě nepíše háčky a čárky, není lajdáctví, jak se jeho okolí často domnívá, ale problém se sluchovým vnímáním a rozlišováním těchto hlásek.
Podpůrná opatření by v takových případech měla směřovat k toleranci specifických chyb, k fixaci a automatizaci, a především by dítě mělo dostat více času na práci.
Další problémy obvykle na základní škole vyvstávají u četby textů, žáci se v nich hůře orientují a neumí v nich najít podstatné informace. Zde pomáhají opět vizualizace, např. podtrhávání klíčových slov, okénka, grafické zvýraznění částí textu, myšlenkové mapy nebo osnovy aj.
U cizích jazyků se doporučuje posílení konverzační roviny, práce s nejrůznějšími obrazovými materiály a opět v co největší míře vizualizace.
Tip!
U vývojové dysfázie je nejdůležitější trpělivost, a to jak ze strany rodičů, tak pedagogů, protože u nápravy se jedná o skutečně dlouhodobou záležitost. Tyto děti by nikdy neměly být srovnávány s okolím a vrstevníky, nemělo by se poukazovat na jejich nedostatky a to, co jim nejde. Klíčovou roli naopak hraje pochvala, akcentování drobných úspěchů a zdánlivých maličkostí, které mohou dítě/žáka pozitivně motivovat.
Vývojová dysfázie
Vývojová dysfázie není totéž co opožděný vývoj řeči. Jedná se o stav, který přetrvává i přes hraniční věk 4 let věku a zasahuje i další oblasti. Pak se může jednat o vývojovou dysfázii, tedy o specificky narušený vývoj řeči, který se projevuje sníženou schopností, až neschopností verbální komunikace, jež není ovlivněna podmínkami. Jedná se o děti, které nemají žádný mentální handicp, třebaže celkový projev navenek může u laické veřejnosti někdy vzbuzovat zdání, že je dítě mentálně postižené. Klíčová je okamžitá a cílená pomoc, a to celého týmu odborníků: lékaře, speciálního pedagoga, logopeda, neurologa, foniatra či psychologa.
Vývojová dysfázie je zapříčiněna poruchou zpracování řečového signálu, často se jedná o dědičnou záležitost, jíž trpí převážně chlapci.
V případě vývojové dysfázie je zasažena jak hloubka a struktura řeči, tak i povrch. Dítě chybuje ve slovosledu, vypouští slova, má problém s hůře uchopitelnými slovními druhy (spojky, předložky, zájmena apod.), nepoužívá správné gramatické koncovky, jeho slovní zásoba je omezená, v řeči dochází také k redukcím hlásek a celých slabik, případně jejich záměnám.
Dítě má však také narušené sluchové vnímání – špatně zpracovává melodie, rytmus, akustický signál. Tyto problémy se podepisují na analýze a syntéze slov.
S vývojovou dysfázií se pojí také potíže se zrakovým vnímáním. U těchto dětí bývá častá porucha rozlišování barev, tvarů, mají narušenou orientaci v prostoru a čase (neví například, co znamená ráno, večer apod.)
Bývají také narušené motorické funkce a časté bývají poruchy pozornosti – psychomotorický neklid a někdy i emocionální labilita (nevnímá, co se kolem něj děje).
Logicky se všechny tyto problémy odrážejí i na sociální interakci a sociálních kompetencích dítěte – hůře navazuje vztahy s vrstevníky, nezapojuje se do her, má velké problémy se změnami a adaptací.
Mgr. Martina Křivková – logopedka s 35letou praxí
lustrační foto 1. Vlevo Martina Křivková, vpravo redaktorka Marta Kozdas. | FOTO: APIV B
Martina Křivková vystudovala magisterský obor speciální pedagogiky (se zaměřením na logopedii, surdopedii, specifické poruchy učení) a následně se věnovala 3 roky specializovanému studiu logopedie ve školství, které jí umožnilo proniknout do hloubky a získat cennou praxi. Po dokončení studia začala poskytovat ve speciálně pedagogickém centru metodické, diagnostické a terapeutické poradenství dětem, žákům, studentům, rodičům a pedagogům.
Vypracovala pro oblast logopedie metodické příručky, názorné pomůcky a pracovní listy. V současné době působí i jako logopedka ve speciálně pedagogickém centru v Jihlavě a v logopedické poradně, věnuje se vzdělávání pedagogů v oblasti narušené komunikační schopnosti.
Je autorkou nástroje logopedický deník. Je rovněž autorkou nástroje Obrázkové magnety.
Více info: Logopedická poradna | ERUDITO – školicí a ubytovací centrum
TIP! Inspirace a další vzdělávání k tématu poruchy řeči
Pro zájemce o řečovou výchovu dětí pořádá Národní pedagogický instituthttps://www.nidv.cz/vzdelavaci-programy nejrůznější vzdělávací programy, webináře atd., například Logopedický asistent – primární logopedická prevence ve školství.
Logopedickou garancí a prevencí v MŠ se také zabývá 17. díl podcastu Zapojme všechny.
–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
Ke stažení:
Příloha 1: Křivková, M. Logopedický deník a jeho využití v intervenci.
Pozn.: Jedná se o materiál z veřejně dostupné databáze OP VK (MŠMT), volně přenositelný pro účely vzdělávání.
Doporučená literatura:
Kutálková, D. (2018). Opožděný vývoj řeči: dysfázie: metodika reedukace. Praha: Septima.
Kutálková, D. (2005). Vývoj dětské řeči krok za krokem. Praha: Grada.
Kutilová, M. a Tichá, M. (2021). Vývojová dysfázie: Průvodce pro rodiče a další zájemce o tuto problematiku. Vsetín: Libristo.
Sychrová, P. (2013). Selektivní mutismus v dětském věku v otázkách a odpovědích. Dostupné na: Selektivní mutismus v dětském věku v otázkách a odpovědích | Šance Dětem (sancedetem.cz),
Mohlo by Vás zajímat
Asistent pedagoga a bezpečné prostředí pro dítě s autismem a vadou řeči
Když děláte asistenta pedagoga dítěti s autismem a vadou řeči, mohly by se vám hodit dva nástroje pro vytvoření bezpečného prostředí. Screening a komunikační tabulky práci s dítětem se specifickými vzdělávacími potřebami ulehčí.
Případová studie – žák s poruchou chování, narušenou pozorností spojenou s hyperaktivitou (ADHD) a vývojovou dysfázií
Seznamte se s konkrétním příběhem začlenění žáka s ADHD a vývojovou dysfázií do třídy. Uvidíte, že vždy je cesta, že ani poruchy chování, oslabená pozornost a vývoj řeči nejsou překážkou ve vzdělávání.
Co znamená narušená komunikační schopnost
V mnoha heterogenních třídách základní školy jsou vzděláváni žáci se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP), kteří mají nárok na poskytování podpůrných opatření při svém vzdělávání. Žáky se SVP lze pro přesnější popis specifik jejich vzdělávacích potřeb řadit do skupin, které jsou charakteristické složením a podobou potřebných podpůrných opatření ze strany školy. V tomto pětidílném seriálu si klademe za cíl představit vám specifika podpory a vzdělávání těch žáků, kteří pro úspěšné zapojení do školní práce potřebují zohlednění svých komunikačních obtíží. První část textu vás seznámí s definicí narušené komunikační schopnosti (NKS), osvětlí vám pozorované roviny řeči a určí základní typy NKS, s nimiž se ve školách setkáváte.