PODCAST 20. díl: Vývojová dysfázie 1. díl: Jak se liší od opožděného vývoje řeči?

Jaké jsou fáze vývoje řeči? V kolika letech by dítě mělo plynně mluvit a jaký je rozdíl mezi opožděným vývojem řeči a vývojovou dysfázií? V podcastu s logopedkou Martinou Křivkovou se dozvíte nejen odpovědi na tyto otázky, ale i celou další řadu informací o vývojové dysfázii řeči a o tom, že poruchy řeči neznamenají jen problémy s výslovností, ale že postihují i další jazykové roviny.

Vývojová dysfázie nebo opožděný vývoj řeči?

Ač to může být překvapivé, dětí s vývojovou dysfázií řeči je v populaci poměrně hodně. Péče o ně je vždy dlouhodobá záležitost. Na místě je včasná diagnostika a rychlé a správně zvolené nápravné postupy. Mezi lidmi panuje zažitý, ale bohužel dosti škodlivý mýtus, že logoped řeší pouze špatnou výslovnost. Řeč se však skládá z více rovin a s těmito rovinami se u dětí s vývojovou dysfázií pojí i specifické problémy. Obecně tyto řečové problémy dělíme do 4 skupin:

• problémy se slovní zásobou – nedostatečná a málo bohatá slovní zásoba

• problémy s gramatickou stavbou vět po 4. roce věku – dysgramatismy, například chybné skloňování

• problémy v sociálním užití řeči

• čistě výslovnostní problémy

Tyto roviny fungují v ideálním případě propojeně, pokud je však některá z nich postižena, narušuje to celkovou komunikační schopnost.

Vývoj řeči

Při práci s dětmi s  vadami řeči je vždy klíčová znalost zdravého vývoje řeči. Již před 1. rokem dítě rozvíjí pasivní slovní zásobu, v průběhu 1. roku se objevuje hra s mluvidly, broukání, žvatlání. Kolem 1. roku věku děti začínají zvukově označovat osoby (členy rodiny) anebo konkrétní věci. Jedná se však o izolovaná slova. Do zhruba 1 a ½ roku věku proto převládají v komunikaci dětí gesta. Zhruba kolem 2. roku začne dítě označení členů rodiny propojovat s onomatopoickými citoslovci, díky čemuž vznikají první jednoduché věty typu „mama ham“, „tata pápá“.

Postupně dochází k přibírání sloves a dalších slovních druhů. Mezi 2. a 3. rokem věku se dítě učí používat přídavná jména a zájmena, úplně nakonec si osvojuje znalost předložek, číslovek a spojek. Ve 3. roce věku již dítě obvykle dokáže vytvořit víceslovné věty, postupně začíná používat minulý čas a také množné číslo. Mělo by být schopno odpovídat na jednoduché otázky.

V období mezi 3. a 4. rokem postupně propojuje jednoduché věty do souvětí, takže je řeč pro okolí již srozumitelnější. Za zlomový se ve vývoji řeči považuje 4. rok věku. V tomto věku by již dítě mělo být schopno vyprávět, konverzovat, odpovídat na otázky, mělo by aktivně užívat všechny slovní druhy, v jeho řeči by se také neměly vyskytovat dysgramatismy (nejedná se samozřejmě o děti s odlišným mateřským jazykem než čeština).

Opožděný vývoj řeči

Pokud v některé oblasti přetrvávají problémy i po 3. roce věku, například malá slovní zásoba, patlavost (u dítěte narušena výslovnost jedné hlásky nebo skupiny hlásek mateřského jazyka, zatímco ostatní hlásky jsou vyslovovány správně)* a jedná se o dítě bez patologického nálezu (tedy o dítě, které by mělo například problémy s jemnou motorikou nebo motorikou mluvidel, se sluchem či dítě se sníženým intelektem), je na vině obvykle tzv. opožděný vývoj řeči.

Jeho příčina bývá často dědičná, případně může být způsoben mj. opožděným dozráváním CNS, mohou se na něm podílet negativní výchovné vlivy, nepodnětné prostředí, případně se může projevovat u dětí s lehkou poruchou sluchu. Opožděný vývoj řeči může postihnout všechny roviny řeči, například v podobě patlavosti nebo jazykové úspornosti.

*Pozn.: Je potřeba rozlišovat, v jakém věku by mělo dítě konkrétní hlásky vyslovovat správně. Chybná výslovnost hlásek může v určitém věku ještě odpovídat vývoji dítěte.

Tip:

U dětí s opožděným vývojem řeči se obecně doporučuje nástup do MŠ, ideálně hned po dosažení věku 3 let. V první řadě se mu budou věnovat odborně vyškolení pedagogové, kteří tuto věkovou kategorii velice dobře znají, umí s ní pracovat a umí ji přiměřeným způsobem vychovávat a vzdělávat s ohledem na věk a schopnosti. Zkušený učitel MŠ ví, kdy má dítě kupříkladu znát základní barvy, geometrické tvary, kdy má co a jak nakreslit (kdy ještě kreslí hlavonožce a kdy už by mělo zvládat postavu s detaily), jaký je přirozený vývoj motoriky apod.

V prostředí MŠ je také dítě vystaveno dostatku vhodných podnětů – i komunikace ze strany dospělých je uzpůsobena jejich potřebám: zpomalené tempo řeči, kratší věty, srozumitelné výrazy, učitelé také doplňují informace neverbálním způsobem. Dochází tak k podpoře vícesmyslového vnímání. Všechny tyto aspekty se podílejí na zdravém rozvoji řeči. Ve většině případů opožděného vývoje řeči by proto během prvního roku pobytu dítěte v MŠ mělo díky podnětnému prostředí dojít k celkovému zlepšení a nastartování rozvoje řeči.


Vývojová dysfázie

Problém nastává, pokud se ani po přelomovém 4. roce věku celkový stav řeči nezlepší a přidávají se i problémy v dalších oblastech. V tomto případě by měl dítě každopádně vidět odborník, a to nejen logoped, ale také např. psycholog. Mohlo by se totiž jednat o tzv. vývojovou dysfázii, tedy o specificky narušený vývoj řeči.

Vývojová dysfázie se projevuje sníženou schopností až neschopností verbální komunikace, která není ovlivněna okolními podmínkami. Jedná se o děti, které nemají žádný mentální handicap, třebaže celkový projev navenek může u laické veřejnosti někdy vzbuzovat zdání, že je dítě mentálně postižené. Klíčová je okamžitá a cílená pomoc, a to celého týmu odborníků: lékaře, speciálního pedagoga, logopeda, neurologa, foniatra či psychologa. Je třeba odlišit, zda dítě nemá „jen“ problémy se sluchem, či se nejedná například o tzv. selektivní mutismus, tedy ztrátu řečových projevů podle situace (děti odmítají komunikovat v cizím a neznámém prostředí, jako např. v MŠ). Děti trpící vývojovou dysfázií mají totiž problém vždy a všude.

Vývojová dysfázie je zapříčiněna poruchou zpracování řečového signálu, často se jedná o dědičnou záležitost, jíž trpí převážně chlapci. Rozlišujeme 2 typy dysfázie:

dysfázie motorická: dítě spoléhá na neverbální komunikaci. Jeho řeč je velmi těžkopádná, má malý mluvní apetit.

dysfázie senzorická: dítě nemusí mít chudý slovník, ale nechápe obsah slov, má sice přiměřený mluvní apetit, chce mluvit, ale jeho řeč je nesrozumitelná.

Vývojová dysfázie se může kombinovat s jinými handicapy, nikdy však s mentálními. Především však u takovýchto dětí panuje značný nesoulad mezi verbální a neverbální složkou inteligence.

 

Projevy vývojové dysfázie

Je zasažena jak hloubka a struktura řeči, tak i povrch. Dítě chybuje ve slovosledu, vypouští slova, má problém s hůře uchopitelnými slovními druhy (spojky, předložky, zájmena apod.), nepoužívá správné gramatické koncovky, jeho slovní zásoba je omezená, v řeči dochází také k redukcím hlásek a celých slabik, případně jejich záměnám.

Dítě má však také narušené sluchové vnímání – špatně zpracovává melodie, rytmus, akustický signál. Tyto problémy se podepisují na analýze a syntéze slov.

S vývojovou dysfázií se taktéž pojí potíže se zrakovým vnímáním. U těchto dětí bývá obvyklá porucha rozlišování barev, tvarů, mají narušenou orientaci v prostoru a čase (nevědí například, co znamená ráno, večer apod.)

Bývají také narušené motorické funkce a časté bývají poruchy pozornosti – psychomotorický neklid a někdy i emocionální labilita (nevnímá, co se kolem něj děje).

Logicky se všechny tyto problémy odrážejí i na sociální interakci a sociálních kompetencích dítěte – hůře navazuje vztahy s vrstevníky, nezapojuje se do her, má velké problémy se změnami a adaptací.

Doporučujeme!
Ve 2. dílu podcastu o vývojové dysfázii s logopedkou Martinou Křivkovou přinášíme nejen konkrétní tipy o možnostech nápravy, ale celou řadu dalších informací o práci s těmito dětmi v předškolních i školních zařízeních.

Mgr. Martina Křivková – logopedka s 35letou praxí

Ilustrační foto.  FOTO APIV B.

Martina Křivková vystudovala magisterský obor speciální pedagogiky (se zaměřením na logopedii, surdopedii, specifické poruchy učení) a následně se věnovala 3 roky specializovanému studiu logopedie ve školství, které jí umožnilo proniknout do hloubky a získat cennou praxi. Po dokončení studia začala poskytovat ve speciálně pedagogickém centru metodické, diagnostické a terapeutické poradenství dětem, žákům, studentům, rodičům a pedagogům. Vypracovala pro oblast logopedie metodické příručky, názorné pomůcky a pracovní listy. V současné době působí jako logopedka ve speciálně pedagogickém centru v Jihlavě a v logopedické poradně, věnuje se vzdělávání pedagogů v oblasti narušené komunikační schopnosti.

Je autorkou nástroje logopedický deník (deník je rovněž ke stažení pod textem). Je také autorkou nástroje Obrázkové magnety.

Více info: Logopedická poradna | ERUDITO – školicí a ubytovací centrum

Tip! Inspirace a další vzdělávání k tématu poruchy řeči

Pro zájemce o řečovou výchovu dětí pořádá Národní pedagogický institut nejrůznější vzdělávací programy, webináře atd., například Logopedický asistent – primární logopedická prevence ve školství.

Logopedickou garancí a prevencí v MŠ se také zabývá 17. díl podcastu zapojmevsechny.cz.


Ke stažení:

Příloha 1: Křivková, M. Logopedický deník a jeho využití v intervenci.

Pozn.: Jedná se o materiál z veřejně dostupné databáze OP VK (MŠMT), volně přenositelný pro účely vzdělávání.



Doporučená literatura:

Kutálková, D. (2018). Opožděný vývoj řeči: dysfázie: metodika reedukace. Praha: Septima.

Kutálková, D. (2005). Vývoj dětské řeči krok za krokem. Praha: Grada.

Kutilová, M. a Tichá, M. (2021). Vývojová dysfázie: Průvodce pro rodiče a další zájemce o tuto problematiku. Vsetín: Libristo.

Sychrová, P. (2013). Selektivní mutismus v dětském věku v otázkách a odpovědích. Dostupné na: Selektivní mutismus v dětském věku v otázkách a odpovědích | Šance Dětem (sancedetem.cz)

vytisknout článek

Mohlo by Vás zajímat

Doporučení rodičům pro rozvoj nadaných předškolních dětí
Nadané děti si žádají aktivnější rodiče. Jaké důsledky má autoritativní, demokratická a liberální výchova na jejich nadání? Máme pro vás sadu praktických doporučení, jak o nadání předškoláků pečovat.
Dítě se závažnou zdravotní diagnózou
Závažná diagnóza je pro všechny, kterých se týká, bezesporu traumatizující záležitost. Celá rodina vynakládá maximální úsilí k tomu, aby se s nastalou situací vyrovnala, a zaslouží si vaši plnou podporu a empatii. Tady je pár zásad a tipů, jak na to.
Plán pedagogické podpory pro nadaného žáka s nedostatkem odvahy
Máme pro vás plán pedagogické podpory (PLPP). Vzor uplatníte na prvním stupni u nadaného žáka, který s vaší laskavou pomocí zvládne všechny své úzkosti a obavy. (Ilustrační foto | FOTO: APIV B)
Nabídka poradenství v ukrajinštině
Пропонуємо консультації українською мовою
Potřebujete konzultaci s odborníkem?
Napište nám.