Ilustrační foto/FOTO: APIV B
Tady pozor:
Otázky typu „Rozuměl jste mi?“ rozhodně taktní nejsou a nic nevyřeší, protože většina lidí se sluchovým handicapem vám ji (otrávena jejím neustálým pokládáním od ostatních) odkývá. Je vhodné volit otázky: „Může to tak být?“ nebo „Souhlasíte s tím?“ apod.
Pozn.:
Znakový jazyk je agramatický (nedokáže slova ohýbat), může se proto stát, že písemný projev vašeho partnera nebude zcela standardní – mohou se v něm vyskytovat infinitivy, špatně volené tvary slov apod.
Rovněž buďte připraveni na to, že hlas vašeho partnera může být velmi zvláštní, deformovaný či doprovázený různými pazvuky. Pokud nebudete rozumět, je lepší včas přejít na písemnou komunikaci – předejdete tak mnoha trapným nedorozuměním.
Je už v podstatě standardem, že u důležitých jednání by měl být přítomen tlumočník znakového jazyka. Jedině jeho přítomnost vám zaručí, že druhá strana jednání plně pochopila (řada lidí neslyšících od narození či raného dětství má totiž značné problémy s chápáním některých abstraktních pojmů a pouze odborník je dokáže náležitě vysvětlit).
Pozn.: Nezapomeňte, že když vám za zády zazvoní telefon, neslyšící jeho zvonek neslyší. Pokud se k němu bez vysvětlení „jen otočíte zády“, bude to považovat za neslušné a komunikace se může vážně zkomplikovat. Vždy je dobré napřed říci: „Promiňte, zvoní mi telefon“, a pak se teprve obrátit.
Wiener, P., Manuál kurzu Přátelská místa, 3. upravené a přepracované vydání, Etnetera 2017 © Pavel Wiener 2017
Praktická školení v komunikaci s lidmi s handicapem naleznete na webových stránkách www.pratelskamista.cz
K hlubšímu pochopení vzdělávacích potřeb žáků se sluchovým postižením nabízíme další zdroje v podobě tuzemských i zahraničních článků, metodik a odkazů na příslušné asociace, spolky, či nestátní neziskové organizace. Pro pedagogy, kteří hledají inspiraci ve vzdělávání žáků s sluchovým postižením představují tyto zdroje komplexní pohled na aktuální vývoj a postupy v oblasti vzdělávání žáků s TP v kontextu inkluzivní pedagogiky.
Čtvrtá část seriálu o výlučnostech pedagogické práce se sluchově postiženými žáky ve škole cílí na představení výhod využití širšího personálního zajištění péče těmto žákům. Na základě PO stanovených ŠPZ, lze spolupracovat nejen s asistentem pedagoga, ale také s tlumočníkem pro žáky s tímto typem SVP.
V mnoha heterogenních třídách základní školy jsou vzdělávání žáci se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP), kteří mají nárok na poskytování podpůrných opatření při svém vzdělávání. Žáky se SVP lze pro přesnější popis specifik jejich vzdělávacích potřeb řadit do skupin, které jsou charakteristické složením a podobou potřebných podpůrných opatření ze strany školy. V tomto pětidílném seriálu se zaměřujeme na oblast žáků se sluchovým postižením. První část dává skupinu takových žáků do souvislostí s procesem školního vzdělávání.