logo
logo
Jak rozvíjet čtenářskou gramotnost u neslyšících dětí? Zkuste tyto aktivity

Jak rozvíjet čtenářskou gramotnost u neslyšících dětí? Zkuste tyto aktivity

29.05.2020
Autorský tým APIV B
Učitel/učitelka
Jazyk nám slouží jako základní nástroj komunikace a způsob, jak se zapojovat do společnosti. To platí samozřejmě také pro sluchově postižené děti, které se proto učí používat český znakový jazyk. Pro dorozumívání s vnějším světem je pro ně ale důležité si také osvojit češtinu v psané formě. Její výuka může být pro neslyšící žáky náročnější, proto je nutné vzdělávání přizpůsobit jejich potřebám. V článku se podíváme na aktivity vhodné ke zlepšování čtenářské gramotnosti u neslyšících.
Obrázek článku

Ilustrační foto/FOTO: APIV B





Děti si už od raného věku osvojují jazyk díky interakci s nejbližším okolím. To platí také pro rodiny, kde jsou rodiče i jejich potomci sluchově postižení. Děti se zde postupně učí používat český znakový jazyk, a tak mezi nimi a matkou či otcem nestojí žádná bariéra. Stejné to je u neslyšících dětí ze slyšících rodin, ale pro takové rodiče je mnohem náročnější najít vhodný komunikační kanál. Mluvená řeč, kterou jsou zvyklí k dorozumívání běžně používat, je pro jejich potomky nepřístupná.


Obecně platí, že je třeba neslyšící děti učit také českému jazyku v psané formě. Skrze ni se totiž mohou dorozumět s okolním slyšícím světem. U dětí s částečně zachovaným sluchem lze díky kompenzačním pomůckám (např. naslouchadlu) vést výuku běžným způsobem. Jiné je to u zcela neslyšících žáků. K výuce zcela neslyšících je dobré přistupovat jako k výuce cizího jazyka u žáků bez handicapu. Neslyšící se tedy učí novému jazyku (češtině) skrze český znakový jazyk, který už zná. Může tak oba jazyky porovnávat a nacházet jejich rozdíly a podobnosti. Roli ve výuce českého jazyka hraje také to, zda se u dítěte objevuje porucha sluchu před osvojením jazyka a řeči (prelingvální sluchová porucha), nebo po osvojení (postlingvální sluchová porucha). Zatímco prelingválně neslyšící mají sluch poškozený tak, že nemohou vnímat mluvenou řeč, a tudíž se musí český jazyk učit pouze v psané formě, postlingválně neslyšící mají řeč vyvinutou, ale v jejich projevu se mohou vyskytovat změny výslovnosti a monotónnost řeči. U všech skupin je potřeba pěstovat čtenářskou gramotnost, s jejímž rozvojem mohou pomoci níže uvedené aktivity.


Zážitkový deník


Jedná se o aktivitu, s jejíž pomocí se rozvíjí slovní zásoba neslyšícího dítěte a zároveň povědomí o gramatice. Dítě spolu s rodiči nebo pedagogem tvoří zážitkový deník, do nějž zaznamenává události dne pomocí obrázků, vlepování fotografií a vytváření popisků. Důležité je události zachytit co nejdříve, aby mělo dítě zážitek ještě čerstvý. Kresbu či fotografii je vhodné doprovodit jednoduchým popisem, aby si dítě zvykalo na souvislost písma a významu na obrázku. [1] Je možné také deník pojmout jako bilingvální slovník (viz. obr. 1), ve kterém budou události vyjádřeny pomocí znaků a zároveň popisem v češtině.


Do tvorby deníku je dobré dítě co nejvíce zapojit. Zpočátku může vytvářet ilustrace, později vybírat a zkoušet zaznamenávat slova. Je opravdu vhodné, aby si dítě samo význam slova poznamenávalo, ať už obrázkem nebo jinak, protože tímto způsobem si ho lépe zapamatuje. [2]


Kartičky se slovy a znaky


Připevňovat kartičky se slovy a znaky na předměty v místnosti může být dobrý způsob, jak dětem rozvíjet slovní zásobu. Stejnou metodu koneckonců využívají i slyšící při učení se cizího jazyka. Užitečné může být také pexeso uzpůsobené speciálně k učení českého jazyka (varianta slovo/znak nebo slovo/obrázek). [2]


Čtení krátkých textů


Je důležité dítě už v raném věku seznamovat s knihami a četbou jednoduchých a poutavých příběhů. Díky tomu přijde do styku s gramatikou, frázemi a podobně. Pozitivní dopady potvrzuje například zahraniční studie expertů Rottenberga a Searfosse, v rámci níž se děti 15–30 minut po čtyři dny v týdnu věnovaly čtení a neformálnímu psaní. „Výsledky studie ukázaly, že se děti učí využívat psaný jazyk jako primární prostředek komunikace. Pokud se děti nepotřebovaly či neuměly vyjádřit mluveným nebo znakovým jazykem, použily kreslení či psaní, jak se svými vrstevníky, tak i s učiteli. Sluchová vada nezabránila, aby se u dětí předčtenářská gramotnost rozvíjela na stejné úrovni jako u slyšících dětí (Williams, 2004),“ uvádějí odborníci. [3]


Vzorníky


Ke čtení vět se dá přistoupit pomocí tzv. vzorníků (viz obr. 2. a 3.), ve kterých se opakuje stále stejná věta a obměňuje se v ní jedno slovo. Například: V moři plave ryba, v moři plave žralok. Zároveň je věta doprovázena obrázkovou ilustrací, na níž si dítě může všimnout, jaký objekt se v různých podobách věty mění. Dítě se tak může zaměřit na změnu jednoho slova a jeho význam. [2]


Narativní metoda


Díky této metodě se děti učí vyjádřit vlastní myšlenku prostřednictvím řeči, písma nebo obrázku. Narativní metodu je možné využít i při práci s neslyšícími žáky.

„Ve finských školách je například mezi žáky oblíbenou aktivitou vyprávění krátkého příběhu, který učitel zapíše, starší žák ho přeloží do angličtiny a žák, který příběh vyprávěl, jej doplní vlastní ilustrací. Příběhy jsou vyvěšovány v prostorách tříd a škol a děti se k nim velmi rády vracejí, což zvyšuje jejich zaujetí pro čtení. Navíc každý příběh vyžaduje po žákovi rozmyšlení hlavního sdělení předem, využití textu pro jeho přímé sdělení, výběr vhodných jazykových prostředků a vyjádření důležité myšlenky nebo momentu obrázkem,“ uvádí k tomu v odborné studii Výzkumný ústav pedagogický v Praze. [4] 


Aplikace


Zajímavou cestou k rozvoji (zbytkového) sluchu, nácviku řeči, čtení a znakového jazyka může být také řada aplikací pro Android a iOS:


  • Trénink sluchu


K tréninku sluchu může posloužit aplikace Hearoes vyvinutá pro děti s kochleárními implantáty, naslouchadly a ztrátou sluchu. Dětí se v ní seznamují s různými zvuky a slovní zásobou. Alternativou pro iOS je aplikace What´s that sound?


  • Nácvik řeči 


K nácviku řeči poslouží aplikace Bla|Bla|Bla navržená pro nejmladší děti (0–3 roky), v níž animace reagují na promluvu dítěte a pomáhají mu ovládat hlas.


  • Znakování


Základní sadu znaků pro každodenní komunikaci se lze naučit v aplikaci Medvěd – Znakujte s Tamtamem, která je určená pro děti do osmi let. Aplikace má dvě části – v první dítě pomáhá medvídkovi nalézt různé předměty a po jejich nalezení se přehraje znakovací video. Druhá část, v níž se děti o medvídka starají, je čistě pro zábavu. 


Rozsáhlejší aplikací, která nabízí výuku znakového jazyka, je Znakujte s Tamtamem. Primárně je určena pro slyšící rodiny neslyšícího dítěte a má podpořit vzájemnou komunikaci. Obsahuje slovník s 1 500 slovíčky a větami i lekce v různém stupni obtížnosti.


  • Čtení


Aplikace Tableto je interaktivní pohádkou rozvíjející čtenářskou gramotnost, která obsahuje vyprávění kombinující text, mluvené slovo, video ve znakovém jazyce, animace a hry. Se čtením dětem pomáhají tři zvířecí hrdinové: pes Emil, kočka Týna a papoušek Pepa, kteří se vydávají na cestu kolem světa.


Zmíněné aktivity nabízejí šíři možností, jakými dítě zaujmout a současně pracovat na rozvíjení čtenářské gramotnosti, jejíž kvalita má vliv na schopnost dítěte komunikovat, vyjadřovat se pomocí textu, přemýšlet o textech ostatních a v důsledku i na možnosti dalšího rozvoje vědomostí a potenciálu dítěte.



Zdroje:     


[1] Jungwirthová, I. (nedatováno) Komunikace s malým dítětem s těžkou sluchovou vadou. [Online] [cit. 12. 12. 2019]. Dostupné z: http://docplayer.cz/2407773-Komunikace-s-malym-ditetem-s-tezkou-sluchovou-vadou-iva-jungwirthova.html


[2] Petráňová, R. (2011). Budování češtiny u malých neslyšících dětí. [Online] [cit. 12. 12. 2019]. Dostupné z: http://ruce.cz/clanky/844-budovani-cestiny-u-malych-neslysicich-deti


[3] WILLIAMS, Ch. (2004). Emergent Literacy of Deaf Children. Journal of Deaf Studies and Deaf Education, 2004, roč. 9, č. 4, s. 352–365 [online]. [cit. 12. 12. 2019]. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/8397450_Emergent_Literacy_of_Deaf_Children. Cit. In: Siková, K. (2014). Předčtenářská gramotnost u dětí se sluchovým postižením. Bakalářská práce. FF UK, Praha.


[4] Málková, M. Možnosti zvýšení čtenářské gramotnosti. Praha VÚP, 2006. [online] [cit. 12. 12. 2019]. Dostupné z: https://clanky.rvp.cz/clanek/k/s/1100/MOZNOSTI-ZVYSENI-CTENARSKE-GRAMOTNOSTI-U-NESLYSICICH-ZAKU.htmlhttp://stary.rvp.cz/soubor/01100.pdf.


[5] Slussareff, M. (2019). 10 aplikací pro rozvoj gramotnosti u dětí s poruchami sluchu. [Online] [cit. 12. 12. 2019]. Dostupné z: http://ruce.cz/clanky/1234-10-aplikaci-pro-rozvoj-gramotnosti-u-deti-s-poruchami-sluchu.


[6] Metodický portál RVP. Specifika vzdělávání žáků se sluchovým postižením – kategorie žáků. [online] [Dat. cit. 4. 5. 2020]. Dostupné z: https://digifolio.rvp.cz/view/view.php?id=12177

Mohlo by Vás zajímat

Další zajímavé odkazy a materiály

K hlubšímu pochopení vzdělávacích potřeb žáků se sluchovým postižením nabízíme další zdroje v podobě tuzemských i zahraničních článků, metodik a odkazů na příslušné asociace, spolky, či nestátní neziskové organizace. Pro pedagogy, kteří hledají inspiraci ve vzdělávání žáků s sluchovým postižením představují tyto zdroje komplexní pohled na aktuální vývoj a postupy v oblasti vzdělávání žáků s TP v kontextu inkluzivní pedagogiky.

Týmová spolupráce při podpoře žáka se sluchovým postižením

Čtvrtá část seriálu o výlučnostech pedagogické práce se sluchově postiženými žáky ve škole cílí na představení výhod využití širšího personálního zajištění péče těmto žákům. Na základě PO stanovených ŠPZ, lze spolupracovat nejen s asistentem pedagoga, ale také s tlumočníkem pro žáky s tímto typem SVP.

Dopady sluchového postižení na vzdělávání žáků

V mnoha heterogenních třídách základní školy jsou vzdělávání žáci se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP), kteří mají nárok na poskytování podpůrných opatření při svém vzdělávání. Žáky se SVP lze pro přesnější popis specifik jejich vzdělávacích potřeb řadit do skupin, které jsou charakteristické složením a podobou potřebných podpůrných opatření ze strany školy. V tomto pětidílném seriálu se zaměřujeme na oblast žáků se sluchovým postižením. První část dává skupinu takových žáků do souvislostí s procesem školního vzdělávání.

Zobrazit další články