Ilustrační foto | FOTO: PROP
Dotaz:
Dobrý den,
ráda bych se informovala na metody a postupy práce s romským dítětem ve věku patnácti let, které je diagnostikované s hyperkinetickou poruchou chování (hyperkinetická porucha sdružená s poruchou chování, F 90.1.). Potřebovala bych zejména pomoc v těchto oblastech: výchova dítěte (vhodné usměrňování impulzivního chování, vzdorovitosti, nesoustředěnosti, agresivity apod).
Dítě pochází z romského sociokulturního prostředí a aktuálně hledá vlastní místo a roli ve společnosti, což je spojené i s hledáním vlastní romské identity v prostředí, kde žije. Dítě je aktuálně umístěno v dětském domově se školou. Uvítala bych tipy, jak dítěti pomoct.
Odpověď:
Dobrý den,
děkujeme za dotaz, který je velmi komplexní.
S projevy náročného chování u dítěte by měl nejlépe pomoci například školní psycholog, případně místní středisko výchovné péče. Dětský domov se školou by měl rovněž mít navázanou spolupráci s odborníky – zde se nabízí zapojení například etopeda, dětského klinického psychologa, psychoterapeuta či psychiatra.
Pokud by Vás více zajímalo téma hyperaktivity, odborníci doporučují Národní institut pro děti a rodinu, z.s.(dále jen NIDAR). Sdružení bylo založeno odborníky věnujícími se problematice vývojových poruch u dětí a po celou dobu své existence funguje jako expertní organizace. Obrátit se můžete např. přímo na Mgr. Terezii Pemovou, která poskytuje poradenskou péči o hyperaktivní děti a jejich rodiče. Věnuje se také vzdělávání pedagogických pracovníků a pracovníků v sociálních službách v oblasti ADHD, hyperaktivita a porucha pozornosti (v rámci akreditovaných kurzů – MPSV, MŠMT).
Druhou linii pak představuje romská identita a její hledání
Identita u člověka představuje prožívání a uvědomování si sebe samého, své vlastní jedinečnosti i odlišnosti od ostatních. Kulturní identita znamená ztotožnění jedince se sociálními a mravními normami určité etnické či sociální skupiny. Skupinová identita znamená ztotožnění se s určitou sociální skupinou, zájmovým sdružením, ale také národem či státem.
Identita je utvářená jazykem a zároveň je prostřednictvím jazyka vyjadřována. (Zdroj: Evans, David (2015): Language and Identity: Discourse in the World. New York: Bloomsbury Publishing).
Při hledání vlastní sociální a kulturní identity může být nápomocné nejen setkávání se s romským jazykem, ale také s dospělými Romy, kteří mohou pro dítě představovat vhodné vzory. Zde bych proto doporučovala obrátit se na organizace, jejichž součástí jsou i samotní Romové a Romky.
Inspiraci můžete nalézt v těchto následujících projektech a vzdělávacích programech nestátních neziskových organizací:
Projekt Amaro Drom / Naše romské dítě: Zabývá se sice primárně podporou náhradních rodin a romských dětí vyrůstajících v náhradní rodinné péči, pracovníci realizačního týmu by ale mohli mít tipy na to, jak přistupovat k romskému dítěti a jeho identitě v náhradní péči obecně. Na jejich stránkách jsou také k dispozici různé publikace a metodiky, ze kterých lze čerpat, pořádají i různá setkávání a podpůrné skupiny.
Vteřina poté, zapsaný spolek: Jedná se o nezávislou platformu pro práva dětí vyrůstajících v zařízení institucionální péče, kterou vede Michal Ďorď, Rom, který sám vyrůstal v dětském domově. Ze známějších osobností je do ní zapojen například i Radek Laci. Platforma pořádá i programy v dětských domovech.
Programy Romská stipendia a program volnočasových aktivit známých pod názvem Romský mentor v rámci neziskové organizace Romea.
Edukační programy, výstavy a akce v rámci Muzea romské kultury. Muzeum také nabízí online materiály ke stažení a tzv. online muzeum s virtuálními prohlídkami.
Vzdělávací program Gendalos v rámci zapsaného spolku IQ Roma Servis. V rámci vzdělávacího programu Gendalos pracovníci organizace podporují motivované romské studenty. Společně hledají cestu, jak danému studentovi pomoci co nejlépe překonat úskalí studia a rozvíjet svůj potenciál.
Další vhodnou cestou by mohlo být napojení dítěte na staršího mentora z romské komunity, který o něj bude mít opravdový zájem a chovat se k němu s respektem. Doporučujeme obrátit se na dobrovolnická centra v místě pobytu dítěte a informovat se na možnosti doprovázení dítěte. Organizace můžete vyhledat například zde:
Mapa expertních služeb | Zapojmevšechny.cz (zapojmevsechny.cz)
Moznosti_dobrovolnictvi_v_CR_7_8_2020.pdf (dofe.cz)
Romskou identitou se částečně zabývá například i AraArt, zapsaný spolek: Jedná se o sdružení mladých lidí, kteří se zabývají uměleckou tvorbou a pořádáním kulturních akcí se sociálním rozměrem a přesahem. Hlavním polem působnosti je především hudební a divadelní tvorba. Speciálním tématem ARA ART je romská LGBTIQ menšina a problematika tzv. vícečetné diskriminace. Ředitelem spolu je David Tišer, herec, scénárista a aktivista romské národnosti. Organizace pořádá různé akce například také v rámci oslav Mezinárodního dne Romů.
Přednášky a motivační programy pro školy realizuje například i zpěvák, herec a skladatel Radoslav Banga:
Radek Banga - Oficiální stránky.
Dále je možné doporučit literaturu v romštině:
Publikace Nakladatelství romské literatury Kher. Nakladatelství mj. vydává knihy v romském jazyce, opatřené českým překladem.
Publikace Amendar (Pohled do světa romských osobností): Kniha obsahuje 254 životopisných medailonů romských osobností působících na území České republiky v průběhu celého 20. století.
Skvělým počinem na poli literatury a podpory romského jazyka je i literární soutěž Romano Suno, kterou pořádá Nová škola, obecně prospěšná společnost.
Možností je opravdu hodně a seznam by mohl být daleko delší. Jakmile začnete pátrat, otevřou se před Vámi další cesty.
Z Vašeho dotazu je zřejmé, že Vám na dítěti opravdu záleží, věřím proto, že společně najdete směr, který bude vyhovovat Vám oběma, a především dítěti samotnému.
Na dotaz odpověděla Bc. Eva Nováková, metodička sociální intervence projektu Podpora rovných příležitostí při Národním pedagogickém institutu ČR.
Problémové chování tresty nevyřešíte, to už asi víte. Co tedy můžete dělat? Nejlepší metodou je analytické pozorování a skutečný zájem o dítě. Přečtěte si zkušenosti a tipy, jak na to.
Na sebepoznání není nikdy pozdě. Martin se ve svých 40 letech rozhodl projít diagnostikou jak specifických poruch učení, tak i pozornosti a aktivity. Potvrdil tak své podezření na ADHD, dyslexii a dysortografii. Jaká byla jeho cesta a jaké má tipy pro zvládnutí zaměstnání?
Ve 3. díle naší série pěti článků se podíváme na důležitost nastavení a dodržování pevných pravidel pro žáky a žákyně s ADHD a na význam, který má stanovování adekvátních důsledků za porušení těchto pravidel.