logo
logo
Individuální vzdělávací plán pro žákyni ZŠ s nerovnoměrným rozložením intelektových schopností

Individuální vzdělávací plán pro žákyni ZŠ s nerovnoměrným rozložením intelektových schopností

14.03.2023
Autorský tým PROP, NPI ČR
Učitel/učitelka
Do poradny na webu Zapojmevšechny.cz přichází dotazy od rodičů i pedagogů. Některé otázky využíváme a odpovědi na ně zveřejňujeme v sekci Otázky a odpovědi, protože by se mohly hodit také dalším rodičům a kolegům pedagogům. Dnešní otázka se týká možností podpůrných opatření pro žákyni s nerovnoměrným profilem intelektových schopností, která selhává v početních úkolech. Jak dále postupovat? Více v textu.
Obrázek článku

Ilustrační foto | FOTO: Freepik


Dotaz:

Dobrý den,

potřebovala bych poradit se sestavením individuálního vzdělávacího plánu pro žákyni s hraničními intelektovými předpoklady. Celkové rozložení rozumových schopností je situováno do rozmezí pásma výrazného podprůměru až lehké mentální retardace (přičemž početní dovednosti jsou v pásmu lehké mentální retardace). Žákyně je v péči pedagogicko-psychologické poradny od 1. třídy, má 2. stupeň podpůrných opatření. Aktuálně dochází do 4. třídy. V předmětu matematika selhává nejvýrazněji.

V doporučení pedagogicko-psychologické poradny je uvedeno například: „Modifikovat výuku tak, aby byly zachovány výstupy, využívat však alternativních metod. Zaměřit se na základní učivo, upravovat rozsah úkolů (rovněž pro domácí přípravu), obsah přizpůsobit aktuálním možnostem žákyně."

Nyní probíráme násobení dvojciferným číslem (např.: 78 x 60), dívka nemá upevněny násobkové spoje (používá tabulku), nezvládá rozklady čísel, má obtíže při sčítání/odčítání přes desítku, nedovede příklady řešit ani s pomůckami, potřebuje krokovat postupy.

V rámci objektivní pedagogické diagnostiky znalostmi odpovídá 2. ročníku. Jak dalece mohu nyní učivo v rámci individuálního vzdělávacího plánu modifikovat, aby směřovalo k plnění očekávaných výstupů v 5. ročníku?

Dívka dle mého názoru nezvládne výstupy splnit, co potom s tím? Ročník dosud neopakovala, ale domnívám se, že ani opakování ročníku by jí nepomohlo, v matematice je opravdu nejslabší. Co potom na 2. stupni ZŠ? Mohu používat učebnice matematiky určené pro nižší ročník?

Děkuji za Vaši odpověď.



Odpověď 1:

Vážená paní tazatelko,

postupovala bych cestou konzultací s pedagogicko-psychologickou poradnou. Pokud máte pochybnosti při tvorbě individuálního vzdělávacího plánu, měli by Vám odborníci z poradny poskytnout při konzultacích, na něž máte právo, konkrétní doporučení, jak postupovat na základě konkrétní diagnostiky žákyně. Možná by byla vhodnou možností diagnostika dyskalkulie nebo zvýšení stupně podpůrných opatření na 3 a stanovení širšího spektra podpůrných opatření. Posouzení je však plně v kompetenci poradny.

V individuálním vzdělávacím plánu je potřeba zohlednit učivo, které je pro žákyni dosažitelné. V hlavních předmětech dát přednost kombinaci vybraných témat aktuálního ročníku (u těch, která nenavazují, třeba některá z geometrie nebo slohu) a vybraných témat z ročníků nižších (tak, aby žákyně měla šanci dohnat, co dosud nezvládla).

K úpravám obsahu vzdělávání: Snižovat obsahy a výstupy je oficiálně možné pouze u žáků s lehkým mentálním postižením. U všech ostatních však lze obsahy a výstupy obohacovat nebo navyšovat – oficiálně tedy pro žáka platí běžné obsahy (kterým ale ve výuce věnuje méně pozornosti) a zároveň má „navíc" přidané i obsahy nižších ročníků (protože je dříve nezvládl). Je to trochu slovíčkaření, ale snad pomůže tomu hlavnímu – aby se žákyně učila to, co pro ni má v danou chvíli smysl.  Při přidávání obsahu nižších ročníků je tedy možné používat materiály a pomůcky vztahující se k učivu, které s žákyní procvičujete (pracovní listy, přehledy učiva, sady pomůcek zpracované žákyni na míru, pracovní listy k danému učivu či učebnice). Nutná je maximální názornost. Vybírejte to nejdůležitější tak, aby nedocházelo k přetěžování žákyně.

Je zřejmé, že oslabení žákyně souvisí s deficity kognitivních funkcí, které souvisejí s procesy osvojování si znalostí a dovedností. Někdy je bezprostřední zaměření na osvojování učiva méně efektivní než rozvoj dílčích kognitivních operací. Posilování a trénink jednotlivých oslabených oblastí – trénink paměti, krátkodobé a dlouhodobé pozornosti, rozvoj řeči – slovní zásoby, porozumění řeči, schopnosti verbálně se vyjadřovat, podpora pojmového myšlení a další vhodné intervenční postupy zaměřené na specifické deficity mohou vést ke komplexním změnám ve způsobu řešení problémů žákyně, resp. osvojování znalostí a dovedností ve škole.

Co se týká možnosti opakování ročníku, posouzení je na vás a také na odbornících z pedagogicko-psychologické poradny, ti by měli společně s Vámi posoudit, zda žákyni opakování ročníku může pomoci. Vycházela bych především ze sociálního kontextu. Vytržení z kolektivu vrstevníků a kamarádů může být někdy kontraproduktivní. Pokud žákyně prosperuje v ostatních předmětech, nebylo by opakování ročníků zřejmě nejefektivnějším opatřením.

Někdy je však u žáků s hraničním intelektem využití opakování ročníku vhodné. To, jestli to žákyni pomůže, procvičí a upevní si učivo, nebo to přesto nezvládne ani při opakování ročníku, to dopředu nelze předvídat. Pokud k této situaci po zvážení všech možností, konzultacích s odborníky z poradny i zákonnými zástupci žákyně, dojde, následovat by mělo kontrolní vyšetření.

V hodnocení je vhodné vycházet hlavně ze snahy a aktivity žákyně, bez ohledu na míru dosahovaných výstupů. Úpravu hodnocení tak, aby „zohledňovalo sociální kontext" a bylo pro žákyni motivační, připouští vyhláška (č. 27/2016 Sb.) už v prvním stupni podpůrných opatření. Určitě máte k hodnocení žákyně i doporučení z pedagogicko-psychologické poradny.

Na dotaz odpověděla Mgr. Zonna Bařinková, metodička školního poradenství projektu Podpora rovných příležitostí při NPI ČR. 

 

Odpověď 2:

Dobrý den,

oceňuji Váš přístup při vzdělávání žákyně. Je vždy nutné mít upevněno předchozí učivo, abychom na něj mohli navazovat. Z této logiky je jasné, že žákyně bez znalosti násobilky nemůže zvládat počítání ve vyšších řádech a se složitějšími početními operacemi. Zcela správně užíváte učební materiály rozvíjející právě oblast malé násobilky. Zde se obávám, že vzhledem ke komplikovanosti případu i přes vysokou míru Vaší podpory žákyně obtížně dosáhne požadovaných výstupů.

Na Vašem místě bych kontaktovala školské poradenské zařízení (pedagogicko-psychologickou poradnu), které vypracovalo Doporučení ke vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami ve škole, s tím, že stanovená podpůrná opatření nejsou dostačující. Pracovníkům školského poradenského zařízení bych zdůraznila rizika, která při realizaci nedostačujících stávajících podpůrných opatření (jako např. nedostatečná známka z matematiky) mohou nastat.

Na dotaz odpověděla Mgr. et Ing. Marta Kozdas, Ph.D., vysokoškolská pedagožka, koučka, lektorka a speciální pedagožka.



Mohlo by Vás zajímat

Pomůcky pro žáky s PAS, ADHD a mentálním postižením – část II.

Žákům s poruchami autistického spektra, ADHD nebo lehkým mentálním postižením se rozhodně uleví, když jim vzhledem k jejich speciálním vzdělávacím potřebám usnadníte výuku různými pomůckami. Jak na to?

Pomůcky pro žáky s PAS, ADHD a mentálním postižením – část I.

Jak zaujmout děti a žáky s PAS, ADHD nebo mentálním postižením? Ve dvoudílném seriálu vám představíme tipy pro učitele i asistenty pedagoga, jaké pomůcky používat ve výuce dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.

IVP pro děti předškolního věku – mentální postižení

Podívejte se, jak může vypadat individuální vzdělávací plán pro žáka se speciálními vzdělávacími potřebami. V tomto případě se jedná o žáka s lehkým mentálním postižením. (Ilustrační foto | FOTO: APIV B)

Zobrazit další články