Co je mobbing a bossing a jak se projevují?

Šikana na pracovišti se může objevit ze strany nadřízených i kolegů a při určitém chování je na místě zpozornět. V období pandemie onemocněním covid-19 se kontakty mezi kolegy na pracovišti přechodně omezily. S nástupem do škol se opět mohou vynořit staré, neřešené problémy ve vztazích na pracovišti. Jak mobbing a bossing rozpoznat a jak se mu účinně bránit?

Mobbing představuje nejčastější formu vztahové patologie na pracovišti. Mívá podobu útoků a psychického násilí ze strany spolupracovníků, kteří jsou v pracovní hierarchii na stejné úrovni. Objevuje se v kolektivech zaměstnanců v podnikové praxi, ale i ve státní sféře, včetně škol všech stupňů. Podstatou mobbingu je chování skupiny, která vnucuje své názory osobě, která nezapadá do skupiny. 

Variantou mobbingu je tzv. bossing. Jedná se o psychický nátlak nadřízeného, který si zasedne na podřízeného. Důvodů, proč se vedoucí pracovníci uchylují k bossingu, je mnoho: frustrace, obavy z konkurence, netolerance, závist, odpor vůči odlišnostem (například jiné rase, národnosti či vyznání), vlastní nejistota, profesní obtíže. Stále častěji se dnes mluví i o poruše osobnosti, např. narcismu, opojení mocí nebo kompenzaci malého sebevědomí, která se může projevit jako závist vůči schopnostem a dovednostem jiných lidí, spojená s obavou o ztrátu vlastní pozice. Přehnané nároky a nátlak mají často zamaskovat skutečný stav věcí. [1]

Formy bossingu mohou být různé: znesnadňování práce, odebírání pracovních aktivit, zadávání příliš složitých úkolů (na které nemá podřízený kvalifikaci nebo jsou nesplnitelné), nedocenění práce či neoprávněná kritika.

Častým důsledkem mobbingu na pracovišti je jednak vysoká míra fluktuace zaměstnanců, jednak zvýšená míra prožívaného stresu u zaměstnanců. Pro prevenci mobbingu na pracovišti je vhodné zřídit institut osoby nezávislé na hierarchii organizace, která má důvěru zaměstnanců a hodnotí a přijímá stížnosti zaměstnanců. Tuto roli může částečně naplňovat například i nezávislý supervizor působící ve školství. [2]

Jak se mobbing projevuje:

  • agrese převážně psychického rázu;

  • systematický nátlak, cílené a opakované útoky, pokusy o znevážení či poškození pověsti dané osoby, její práce a pracovního výkonu, schopností, rodiny apod.;

  • negativní formy komunikace – např. šíření fám, křik, neschopnost přijímat kritiku;

  • snaha o izolaci a vyloučení – ze skupiny, zaměstnání, veřejného života;

  • demonstrace vlastní síly a převahy. [1]

Snaha otevřeně se mobbingu/bossingu bránit a asertivně vystoupit proti agresivnímu jednání nemusí být vždy účinná. Mobbing totiž propuká a probíhá zpravidla na tzv. „intoxikovaném pracovišti“, kde dlouhodobě panuje negativní atmosféra, nefunkční přístup vedení a kde jsou vztahy mezi zaměstnanci zatížené mnoha negativními jevy.

Znaky intoxikovaného pracoviště

Pro pracoviště, kde neplatí férová pravidla a neprobíhá partnerská komunikace, používá psycholožka a autorka Linnda Durré [3] výše zmíněný pojem „intoxikované pracoviště“. Poznáte ho podle těchto průvodních znaků:

Komunikace vedení školy versus zaměstnanci

Nerovné podmínky ohledně požadovaného pracovního výkonu či odměňování 







 
  • Na zaměstnance nejsou kladeny srovnatelné nároky, co se týče pracovního výkonu. 

  • Odměňování zaměstnanců se řídí jinými faktory, než je kvalita odvedené práce a pracovní výkon. Namísto toho platí nejrůznější nepsaná pravidla a zvyklosti.


Příklad z praxe 1: 

Někteří zaměstnanci vykonávají dlouhodobě práci nad rámec svého pracovního úvazku a za tuto práci nejsou honorováni. Jiní zaměstnanci, kteří jednají více asertivně, si u vedení školy vyjednali odměnu za stejnou práci navíc. 


Příklad z praxe 2: 

Některým služebně starším zaměstnancům jsou tolerovány pravidelné pozdní příchody do vyučovacích hodin, odmítnutí spolupráce na společném projektu učitelů, absence na informační schůzce k žákovi se speciálními vzdělávacími potřebami i nedodržení termínu odevzdání slíbeného úkolu, který potřebuje kolega-učitel k vlastní práci. U nových zaměstnanců je ale už tato výše popisovaná práce požadována.

Chybějící srozumitelná
a všem sdělená pravidla


Chybějící otevřená komunikace
a spolupráce

 
  • Nejsou zřetelně nastavená a dodržovaná pravidla pro komunikaci vedení školy se zaměstnanci. Namísto toho platí nejrůznější nepsaná pravidla a zvyklosti.


Příklad z praxe 3: 

Různí zaměstnanci mají vyjednané různé podmínky pro komunikaci: Někteří zaměstnanci mají například přístup k vedení školy kdykoliv, přičemž vedení školy s nimi sdílí i důvěrné informace, radí se s nimi například o jiných učitelích, zatímco jiní zaměstnanci mají možnost pouze oficiálního pohovoru dvakrát ročně. 


Příklad z praxe 4: 

Vedení školy se při řešení sporu mezi třídním učitelem a rodiči náhle rozhodne pozvat si rodiče zcela samostatně na rychle svolanou schůzku. O schůzce se třídní učitel dozví až po jejím skončení. 


Příklad z praxe 5: 

Vedení pracoviště se nezabývá řešením sporů a konfliktních situací mezi zaměstnanci; žádosti o pomoc odsouvá nebo ignoruje. Nejsou nastavená pravidla, co dělat a jak řešit sporné situace. 

Nedodržování metodických pokynů a pracovně právní legislativy

 
  • Vedení školy nedodržuje plně a vždy pracovně právní legislativu a neřídí se metodickými pokyny. Na pracovišti namísto toho platí nejrůznější nepsaná pravidla.

  • Na pracovišti se nedbá na bezpečnost a zdraví zaměstnanců. Riziko ohrožení zaměstnanců je ignorováno.


Příklad z praxe 6: 

Zaměstnanci jsou z pracoviště propouštěni za nejasných okolností i příčin, přičemž pro propouštění zaměstnanců neplatí srozumitelná a zřejmá pravidla vycházející z platné legislativy. 


Příklad z praxe 7: 

Vedení školy přebírá pracovní agendu zaměstnanců školy, která je zanesena v jejich pracovní náplni, a řeší tuto agendu místo nich. Vedení školy rovněž může úplně odebírat pracovní agendu zaměstnancům.


Příklad z praxe 8: 

Někteří zaměstnanci zneužívají, otevřeně nebo skrytě, návykové látky (alkohol, léky). Ač tito lidé podávají kolísavý výkon a znesnadňují práci svým kolegům, vedení školy řešení problému odsouvá.


Příklad z praxe 9: 

Na několikadenním výletě v odlehlých horách na Ukrajině, kam odjeli tři učitelé se skupinkou žáků, došlo k úrazu učitele, na kterého spadl z výšky padající kámen. Učitel utrpěl závažné poranění lebky a otřes mozku. Jeho zranění bylo bagatelizováno vedoucím výpravy (jiným učitelem) a učitel tak zůstal několik dní bez lékařského ošetření.  

Nerespektování osobního prostoru 


Nedodržování etických norem

 
  • Ve škole jsou zavedena pravidla, v rámci nichž není respektován osobní prostor zaměstnanců. 

  • Vedení školy zadává podřízeným pracovní úkoly, které překračují hranice pracovní etiky. 


Příklad z praxe 10: 

Po dovolené se učitel vrátí do svého kabinetu, ale jeho stůl stojí na jiném místě, jeho pomůcky a osobní věci jsou přestěhovány a zpřeházeny z důvodu instalace nové elektrické zásuvky v době letních prázdnin. Na tuto skutečnost ale učitele nikdo předem neupozornil a ani si nevyžádal jeho souhlas s přestěhováním jeho věcí.


Příklad z praxe 11: 

Vedení školy požádalo třídního učitele o mimořádnou práci. Má svým žákům předložit anketu, ve které mají hodnotit výuku jeho kolegy, který ve třídě rovněž učí. Toto hodnocení má pak učitel předložit vedení školy, přičemž oba učitelé jsou informováni o smyslu a účelu celé akce jen zběžně. 

Komunikace mezi zaměstnanci

Chybějící otevřená komunikace, spolupráce
a vzájemný respekt 

 
  • Vztahy na pracovišti nejsou loajální, otevřené a transparentní. 

  • Na pracovišti nepanuje otevřená komunikace mezi kolegy a spory nejsou včas a efektivně řešeny. 


Příklad z praxe 12: 

V komunikaci mezi zaměstnanci se projevuje přehnaná a opakovaná kritika, zdůrazňování chyb a nedostatků, sarkastický humor a vymýšlení přezdívek. Zaměstnanci očerňují jiné zaměstnance v jejich nepřítomnosti, zveličují jejich chyby. 


Příklad z praxe 13:

Někteří zaměstnanci mají tendenci svalovat vlastní chyby na druhé zaměstnance.


Příklad z praxe 14:

Vztahy na pracovišti jsou zatížené letitými neřešenými spory. Z toho důvodu někteří učitelé pravidelně nejsou zváni na neformální společnou akci učitelů na konci školního roku. 


Příklad z praxe 15:

Služebně starší učitel, který byl léta zvyklý pracovat určitým způsobem, začal najednou očerňovat jiné kolegy ve vyučovacích hodinách přímo před svými žáky. Motivy podobného chování mohou být různé. Pokud škola například aktuálně prochází změnou, kdy přicházejí služebně mladší kolegové, může tato obměna pracovního týmu vyvolávat strach ze ztráty statusu oblíbeného učitele.  

Nerespektování osobního prostoru


Nerespektování pravidel


Nedodržování etických norem 

 
  • Objevuje se porušování a obcházení dohod i pravidel. 

  • V pracovním týmu se objevuje absence respektu zaměstnanců vůči sobě navzájem. 

  • Zaměstnanci zažívají diskriminaci kvůli svému věku, etnickému původu, pohlaví, náboženskému vyznání nebo sexuální orientaci. 


Příklad z praxe 16: 

Zaměstnanci se navzájem obtěžují různými zlozvyky, například se vyrušují od práce. 


Příklad z praxe 17:

Na pracovišti se objevují krádeže nápadů kolegů (například pracovních listů a pomůcek) anebo přivlastňování si zásluh za práci jiného kolegy.


Příklad z praxe 18:

Na pracovišti se může objevit sexuální obtěžování, dvojsmyslné poznámky a vtipy. 


Příklad z praxe 19:

Na pracovišti se objevují žádosti o krytí porušování pravidel u jiných kolegů anebo o lhaní a zatajování některých skutečností ohledně jiných kolegů vůči vedení (porušování pravidel, předpisů, krádeže, falšování zápisů v dokumentech). 


Příklad z praxe 20:

Zaměstnanci na základě vlastního rozhodnutí úkolují svoje kolegy, kteří jsou na stejné pracovní pozici jako oni sami. 

Popisované projevy chování, které jste nalezli v tabulce v pravém sloupci, jsou projevem kultury celého pracoviště, která se odvíjí od přístupu vedení. Podhoubí pro podobné chování tedy vždy nastavuje vedení školy, ať už vědomě (proklamacemi, pravidly, komunikačním stylem) nebo nevědomě (tolerováním, přehlížením určitých skutečností, vyhýbáním se řešení určitých skutečností).

Vedení školy by mělo optimálně ve škole společně se zaměstnanci vytvořit a nastavit jednotná pravidla komunikace i etický kodex. Jedině tento postup vede ke kýženému výsledku, tedy k vytvoření bezpečné a přátelské atmosféry ve škole. Nejasné jednání a kroky ze strany vedení školy naopak představují živnou půdu pro mobbing na pracovišti.

Tip:

Pokud vás téma zaujalo, v navazujícím textu pod názvem Co dělat, když zažíváte mobbing nebo bossing? Kde hledat pomoc? se dozvíte, na jaké instituce či poradce se můžete při řešení obtíží spojených se šikanou na pracovišti obrátit. 

Zdroje

[1] BEŇO, P. (2015). Šarmantní násilníci: antimobbingová příručka. Vydání první. Praha: Portál, s. 69–91

[2] HARTL, P. a HARTLOVÁ, H. (2009). Psychologický slovník. Vyd. 2. Praha: Portál, s. 321

[3] DURRÉ, L. (2012). Jak přežít na intoxikovaném pracovišti: braňte se problémovým chvastounům, vzteklounům, sabotérům, sexuálním manipulátorům, závislákům. Vyd. 1. Praha: Práh, s. 10–13

vytisknout článek

Mohlo by Vás zajímat

Program „Začít spolu“ učí žáky větší samostatnosti a zodpovědnosti
Že se dá učení dělat i trochu „jinak“, dokazuje například vzdělávací program „Začít spolu“, který se objevuje čím dál tím častěji také na českých školách. Orientuje se především na děti, při čemž se snaží individuálně podporovat jejich rozvoj, vést je k aktivitě, samostatnosti i zodpovědnosti. Chybu nepovažuje za konec světa, ale přirozenou součást procesu učení. Inovativní je také uspořádání učeben, které jsou rozděleny podle zaměření do jednotlivých center aktivit.
Mapy učebního pokroku a Bloomova taxonomie cílů
Vnitřní motivace dítěte dokáže ve vzdělávání zázraky, zejména když ji škola vhodně podpoří. Jak vypadá aplikace map učebního pokroku a Bloomovy taxonomie cílů v praxi na ZŠ Lyčkovo nám.?
Mentoring ve školství jako prevence syndromu vyhoření
Mentoringem, koučinkem a supervizí se dá předcházet syndromu vyhoření. Jak si základní škola profesora Švejcara na Praze 12 udržuje kvalitní pedagogy, a tedy kvalitní výuku? O tom vypráví zástupce ředitele a externí mentor.
Potřebujete konzultaci s odborníkem?
Napište nám.