logo
logo
Adaptační koordinátoři pro děti/žáky s odlišným mateřským jazykem

Adaptační koordinátoři pro děti/žáky s odlišným mateřským jazykem

02.07.2020
Autorský tým APIV B
Učitel/učitelka
Školní poradenský pracovník/ce
Když jsou ve škole děti/žáci s odlišným mateřským jazykem, nemůžete to nechat na nich. Volba adaptačního koordinátora a krajských center podpory je skvělou pomocí, jak děti/žáky s odlišným mateřským jazykem začlenit do českého vzdělávacího systému.
Obrázek článku

Obr. 1: Návštěva Jany Rösslerové, krajské koordinátorky pro děti/žáky s odlišným mateřským jazykem, v Základní škole Křížová v Jihlavě
Zdroj: Archiv Jany Rösslerové


Děti/žáci s odlišným mateřským jazykem, pokud se do České republiky dostanou během své školní docházky, jsou málokdy vybaveni znalostí českého jazyka natolik dobře, aby se mohli ihned bez problémů zapojit do české školy. Nemluvě o tom, že leckdy nepocházejí ze stejného nebo podobného kulturního prostředí, na jaké jsme zvyklí. Žáci, kteří mluví jiným slovanským jazykem, to mívají o něco jednodušší, ale i pro ně se jedná o krok do neznáma. NPI ČR už několik let zprostředkovává řadu služeb a jednou z nich je činnost a podpora adaptačního koordinátora.


Krajská centra podpory


V krajských centrech podpory zabezpečují podporu pedagogickým pracovníkům pro práci s dětmi/žáky s odlišným mateřským jazykem krajští koordinátoři (interní pracovníci NPI ČR). Zajišťují organizaci vzdělávacích aktivit dané problematiky a poskytují „centralizovanou“ podporu pedagogickým pracovníkům, a to navázáním spolupráce s odborníky a partnery pro zprostředkování základních informací. Na Portálu podpory pedagogických pracovníků vzdělávajících dětí/žáky cizince jsou i kontakty na krajské koordinátory.  Najdete tam také mapu jednotlivých krajů, při poklepání na příslušný kraj si můžete stáhnout rozcestník na partnerské organizace, na jednotlivé tlumočníky, překladatelské služby apod. Přikládáme na ukázku jeden takový rozcestník, a to z Kraje Vysočina (ke stažení jako Příloha 1).


Mgr. Jana Rösslerová, krajská koordinátorka podpory pedagogickým pracovníkům, která působí na pracovišti NPI ČR v Jihlavě, upřesňuje, jakým způsobem mohou zaměstnanci krajských pracovišť pomoci školám v oblasti dětí/žáků s odlišným mateřským jazykem a s adaptačním koordinátorem:


Prostřednictvím krajských center podpory a krajských koordinátorů NPI ČR pro oblast dětí/žáků s odlišným mateřským jazykem, působících v každém kraji České republiky, je ve spolupráci s odborníky a partnery z různých institucí, neziskových organizací, škol a také s Ministerstvem vnitra ČR zabezpečována cílená podpora každé konkrétní škole podle jejích individuálních potřeb. Abychom mohli zajistit dohodu o provedení práce pro adaptačního koordinátora, je třeba, aby se ředitel školy ozval nejpozději jeden týden před nástupem žáka.

Základní škola Křížová v Jihlavě je školou s nejvyšším počtem žáků s odlišným mateřským jazykem v kraji Vysočina. Ve škole mají zaběhlý funkční systém podpory těchto žáků. Krajské pracoviště NPI v Jihlavě pomáhá ve škole se zaváděním pozic adaptačních koordinátorů. Vlevo na fotografii adaptační koordinátorka školy Leona Nováková při práci s žákyní, jejímž mateřským jazykem je čínština.


Adaptační koordinátor pro děti/žáky s odlišným mateřským jazykem


Tato relativně nová pracovní pozice (v tomto významu definovaná od roku 2018) poskytuje dětem/žákům s odlišným mateřským jazykem podporu při adaptaci na nové kulturní prostředí a odlišné životní podmínky. Adaptační koordinátor je žákovi k dispozici po první čtyři týdny výuky od jeho nástupu do školy. Pomáhá s adaptací na české školní prostředí a se začleňováním do třídního kolektivu. Je také k dispozici při překonávání tzv. kulturního šoku, eventuálně nežádoucích stereotypů vůči dítěti/žákovi s odlišným mateřským jazykem.


Adaptačním koordinátorem pro děti/žáky s odlišným mateřským jazykem je přednostně pedagogický pracovník dané školy, v případě potřeby jím může být i externista s minimálně středoškolským vzděláním s maturitou. Výkon práce se odehrává pouze v příslušné škole (koordinátor tedy nedochází do rodiny ani jinam).


Během zmíněných čtyř týdnů koordinátor seznámí žáka se školními právy a povinnostmi, s třídním kolektivem a pravidly chování v dané třídě, ale i se zažitými zvyklostmi. Vysvětlí mu rozvrh hodin, případně princip stěhování mezi učebnami, objasní možnosti stravování zajišťované školou, fungování školní družiny nebo školního klubu. V případě nabídky poukáže na zájmové činnosti a kroužky.


Adaptační koordinátor je nápomocný při realizaci úvodního kurzu českého jazyka pro děti/žáky s odlišným mateřským jazykem, případně dalších navazujících jazykových kurzů. V domluvené míře se podílí na realizaci výuky základů českého jazyka jako cizího nebo druhého jazyka v prvních čtyřech týdnech přímo ve škole (lexikální a gramatické minimum, základní jazykové fráze, v případě potřeby osvojování latinky).


Základní škola Křížová v Jihlavě využívá práci adaptačních koordinátorů už několik let


V současné době Základní školu Křížová navštěvuje padesát žáků s odlišným mateřským jazykem.
Mgr. Lenka Picková, zástupkyně ředitele, popisuje zkušenosti s pozicí adaptačního koordinátora:


Máte letité zkušenosti s dětmi/žáky s odlišným mateřským jazykem – jaký by měl být ideální adaptační koordinátor?


Pro funkci adaptačního koordinátora je ideální externista s pedagogickým vzděláním, který má čas, chuť a ochotu se dětem/žákům s odlišným mateřským jazykem věnovat, je časově flexibilní a dokáže se přizpůsobit požadavkům školy i žáků. Zapojujeme ovšem i asistentky pedagogů nebo vychovatelky školní družiny, pokud mají ve svém úvazku pro tuto činnost čas. 


Ideální koordinátor má zájem o práci s dětmi, je ochoten poznat a pochopit odlišné kulturní zvyky dětí/žáků s odlišným mateřským jazykem, seznámit je se zvyky a kulturou naší země a napomoci tak jejich začlenění do školního kolektivu a společnosti.


Pracuje s dětmi/žáky s odlišným mateřským jazykem intenzivně, měl by to být člověk empatický, vzbuzující pocit důvěry a bezpečí. Není nutné, aby ovládal cizí jazyk. Naopak, pokud jej neumí, je to pro děti/žáky s odlišným mateřským jazykem dle našich zkušeností lepší, protože je pak více motivován učit se český jazyk a používat jej v běžné komunikaci s učiteli i spolužáky, a ne využívat cizí jazyk (např. angličtinu) jako jakousi pomocnou berličku.


Měl by umět využívat různé zdroje pro výuku dětí/žáků s odlišným mateřským jazykem poskytnuté školou, NPI ČR nebo jinými organizacemi a aktivně si je vyhledat. Dobré je, zúčastní-li se školení, která jsou věnována vzdělávání dětí/žáků s odlišným mateřským jazykem a práci adaptačního koordinátora.


Měl by mít alespoň základní znalosti českého jazyka, které se týkají učiva 1. nebo 2. stupně základní školy, ale zároveň by měl umět pomáhat dětem / žákům s odlišným mateřským jazykem i v orientaci v běžných situacích ve škole i mimo ni (orientace v budově školy, ve městě, obci). Navíc by měl mít základní orientaci i v ostatních předmětech vyučovaných na konkrétní škole. 


Měl by být schopen pracovat v týmu – spolupracovat s různými pedagogy a konzultovat s nimi jejich požadavky na zvládnutí základní slovní zásoby u dětí/žáků s odlišným mateřským jazykem, která je požadována pro výuku daného předmětu. Proto je ideální, jestliže školu dobře zná, je obeznámen s jejím chodem a umí tuto skutečnost dětem/žákům s odlišným mateřským jazykem zprostředkovat. 


Přínosem je i to, má-li škola určeného dalšího koordinátora z řad pedagogů, který koordinuje práci pedagogů a adaptačního koordinátora a je schopen ještě vše propojit s rodinou žáka. Přínosnější by bylo, aby práce adaptačního koordinátora netrvala pouze měsíc (respektive padesát hodin), nýbrž déle. I toto se dá zvládnout, někteří koordinátoři  poté pokračují v práci s dětmi / žáky s odlišným mateřským jazykem v rámci školních kroužků, pokud jejich chod a financování umožní vedení školy.


Je velmi výhodné jak pro děti/žáky s odlišným mateřským jazykem, tak pro školu, když adaptační koordinátor spolupracuje se školou dlouhodobě. Vždy je lepší, pokud stejný adaptační koordinátor přichází na školu opakovaně, než když se jedná pokaždé o jiného člověka, který se musí s chodem školy nejdříve sám seznámit.

Národní pedagogický institut ČR v roce 2019 vyřídil, dle sdělení Mgr. Halky Smolové Závorové, ústřední metodičky pro vzdělávání, celkem 395 žádostí škol o zřízení funkce adaptačního koordinátora, přičemž podpořených žáků bylo 423. Národnostní skladba adresátů zhruba odpovídala zastoupení národností ve statistikách MŠMT v ČR.

Co se týče dalších forem podpory dětí/žáků s odlišným mateřským jazykem nebo jejich pedagogů, NPI ČR nabízí na webu Portál podpory pedagogických pracovníků vzdělávajících děti/žáky cizince celou škálu informací.


Krajská centra podpory dále nabízejí kromě jiného i vzdělávání pedagogických pracovníků, online podporu ve formě e-learningu nebo e-poradenství. Podrobněji se o tom dočtete v článku NPI ČR podporuje děti/žáky s odlišným mateřským jazykem: e-learning, e-poradenství, překlady a tlumočení.



Ke stažení:


Příloha 1: Zasíťované organizace podporující cizince v kraji Vysočina

Mohlo by Vás zajímat

PODCAST 24. díl: Podpůrné pozice pro žáky s odlišným mateřským jazykem (OMJ)

V prvním díle podcastu Zapojme všechny s Kristýnou Titěrovou se zájemci mohli dozvědět o fungování obecně prospěšné společnosti META. V návazném  dílu podcastu si metodička projektu Podpora společného vzdělávání v pedagogické praxi NPI ČR Rumyana Georgieva povídá s Kristýnou Titěrovou o roli dvojjazyčných asistentů pedagoga při začleňování žáků s OMJ, o učitelích češtiny jako druhého jazyka a adaptačních koordinátorech začleňování žáků s OMJ.

Zobrazit další články