logo
logo

Dopady mentálního postižení na vzdělávání žáků

02.01.2024
Prof. PaedDr. Miroslava Bartoňová, Ph.D.
Učitel/učitelka
V tomto pětidílném seriálu jsou popsána specifika vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením (LMP) tak, aby byla zdrojem informací o možnostech podpory těchto žáků v procesu vzdělávání.
Obrázek článku

Ilustrační foto / FOTO: Freepik


Dopady mentálního postižení na vzdělávání 

Mentální postižení se projevuje bariérami v základních akademických i každodenních dovednostech, což je výsledkem omezení pojmové, praktické a sociální inteligence. Mezinárodní zdravotnická klasifikace definuje lehké mentální postižení (LMP) jako „mírnou poruchu vývoje intelektu“, pro kterou jsou charakteristické výrazně podprůměrné úrovně jak v oblasti intelektu, tak i v oblasti adaptivního chování (MKN-11, online, cit. 2023-08-04). Toto postižení zasahuje v celé šíři osobnost jedince s mentálním postižením, jsou narušeny komunikační a sociální dovednosti, aktivity běžného života. Navzdory těmto bariérám jedinci s LMP dosahují velké míry nezávislosti v zaměstnání i v životě. Jedním z důležitých aspektů zlepšení a zkvalitnění života osob s mentálním postižením je správné stanovení vhodné a trvalé podpory. 

Samotné motorické, intelektové, kognitivní a řečové schopnosti žáků s LMP určují, že vyučovací proces probíhá specifickým způsobem. Poškození vnímání, myšlení, pozornosti a paměti velmi ovlivňuje proces osvojování znalostí a dovedností. Žáci si poznatky osvojují pomaleji, až po mnohonásobném opakování. Bezprostřední vnímání je u žáků s LMP vždy výběrové, ovlivněné osobní zkušeností žáka. Motorika je lehce opožděna, vyskytují se poruchy pohybové koordinace. Zvláštnosti vykazuje sociální a emoční vývoj žáků s LMP, často závisí na jejich adaptačních schopnostech. Zvýšená unavitelnost žáků s LMP může negativně ovlivnit školní výkon, může ovlivňovat a zasahovat i do navazování vztahů s ostatními spolužáky. Vyskytuje se emoční nestabilita, úzkostnost, změny nálad, rigidita v chování, nerovnováha aspirace a výkonu, snížená přizpůsobivost sociálním a školním požadavkům. Vedle toho jim chybí také dílčí dovednosti, aby úspěšně využívali strategie myšlení, učení a paměti. Nedostatečná motivace a koncentrace jsou příčinou toho, že v oblasti učení často selhávají. Sebepojetí jedinců s mentálním postižením je více závislé na názorech druhých lidí v jejich okolí [1].

Zdroje:

[1] Valenta a kol. (2020). Katalog podpůrných opatření. Dílčí část pro žáky s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodu mentálního postižení nebo oslabení kognitivního výkonu. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.

Mohlo by Vás zajímat

Pomůcky pro žáky s PAS, ADHD a mentálním postižením – část II.

Žákům s poruchami autistického spektra, ADHD nebo lehkým mentálním postižením se rozhodně uleví, když jim vzhledem k jejich speciálním vzdělávacím potřebám usnadníte výuku různými pomůckami. Jak na to?

Pomůcky pro žáky s PAS, ADHD a mentálním postižením – část I.

Jak zaujmout děti a žáky s PAS, ADHD nebo mentálním postižením? Ve dvoudílném seriálu vám představíme tipy pro učitele i asistenty pedagoga, jaké pomůcky používat ve výuce dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.

IVP pro děti předškolního věku – mentální postižení

Podívejte se, jak může vypadat individuální vzdělávací plán pro žáka se speciálními vzdělávacími potřebami. V tomto případě se jedná o žáka s lehkým mentálním postižením. (Ilustrační foto | FOTO: APIV B)

Zobrazit další články