PODCAST 39: Školní docházka během hospitalizace v dětské psychiatrické nemocnici – díl 2.

Synergie mezi učiteli, rodiči a dětmi: Klíč k úspěšné školní docházce 

V prvním dílu podcastu o školní docházce během psychiatrické péče byly poskytnuty základní informace o Základní škole Psychiatrické nemocnice Havlíčkův Brod. Posluchači se dozvěděli, jak škola funguje, jak probíhá výuka, a také se dozvěděli více o spolupráci školy s rodinami a kmenovými školami. Ve druhém podcastu se krátce vrátíme k tématu komunikace mezi učiteli a rodiči žáků a současně se zaměříme na složení tříd, výuku a činnost školního klubu.

Jak tedy funguje komunikace mezi učiteli a rodiči? Protože jsou děti v této nemocnici často hospitalizovány z jiných krajů, je komunikace s rodinami omezená. Většinou ji zajišťují sociální pracovníci a ošetřující lékaři dítěte. Sociální pracovník má na začátku hospitalizace za úkol získat od rodiny souhlas se zařazením žáka do školy, souhlas s předáním školní dokumentace z kmenové školy a nakonec souhlas se zasláním školní dokumentace zpět do kmenové školy po skončení hospitalizace (viz první díl podcastu). Komunikace obvykle probíhá prostřednictvím elektronických prostředků a telefonicky. Rodiče se ptají na pokrok dětí a zajišťují předávání materiálů z kmenové školy, jako jsou například prezentace.

Po propuštění dítěte hrají rodiče důležitou roli. Klíčovým faktorem je jejich dobrá a účinná komunikace mezi všemi zúčastněnými stranami, včetně školy, zdravotního personálu, psychologů a rodiny. Ideální je, aby se veškeré problémy řešily co nejdříve a společně. Rodič by měl také udržovat komunikaci se školou, do které jeho dítě normálně chodí. Třídní učitel poté může citlivě vysvětlit spolužákům (se souhlasem rodiče), proč jejich spolužák byl delší dobu nepřítomný ve škole a co to znamená být hospitalizován v psychiatrické nemocnici a docházet tam do školy.

Často se stává, že rodiče po propuštění dítěte z péče nedodržují nastavenou léčbu (protože se zdá, že je dítě už v pořádku). To může vést ke zhoršení psychického stavu a v některých případech dokonce k opětovné hospitalizaci. Rodiče by proto měli konzultovat veškeré kroky s odborníky, aby se vyhnuli těmto problémům.

Individuální výuka ve škole při psychiatrické nemocnici: Překonávání výzev a podpora pro děti s duševními poruchami

Do jaké míry dítě prospívá či neprospívá ve škole, vždy souvisí s jeho aktuální fází léčby a s konkrétní diagnózou. V Psychiatrické nemocnici Havlíčkův Brod se léčí děti s poruchami chování a emocí, včetně např. hyperkinetických poruch (ADHD), s poruchami příjmu potravy, poruchami autistického spektra, depresivními poruchami, fobickými úzkostnými poruchami, nespecifickou úzkostí, depresivními poruchami a sebepoškozováním, které je vždy symptomem nějaké duševní poruchy. 

Každá z těchto duševních poruch vyžaduje individuální přístup pedagoga ve vztahu k dítěti. Například dětští pacienti s poruchami chování potřebují pevně vymezené hranice a důslednost. Jak uvádí pedagožka Šárka Rákosníková, dětští pacienti s mentální anorexii jsou většinou pečliví, se zájmem o studium, takže je jejich výuka náročnější na přípravu učitele, co se týče obsahu vědomostí a znalostí. Tito pacienti také potřebují spíše tlumit než podněcovat ve své aktivitě a výkonu.

U žáků s hyperaktivitou a poruchou pozornosti existují výukové strategie, které podporují jejich pozornost. Například je vhodné posadit je do předních lavic, jasně určit, které úkoly mají vypracovat, střídat různé aktivity a umožnit jim krátké přestávky, například procházku po třídě nebo smazání tabule, aby si odpočinuli. Pokud jsou žáci opravdu unavení, což může být způsobeno i užíváním léků, učitelé jim umožní odpočinek přímo ve třídě. Mohou využít relaxačních koutků nebo se projít po chodbě, aby se uvolnili a zahnali únavu.

Během psychiatrické péče není možné očekávat, že žák ve škole splní individuální výukový plán stanovený kmenovou školou. Je třeba vzít v úvahu, že žáci často odcházejí na vyšetření a terapie během vyučování, což může způsobit jejich absenci ve škole. Zameškané učivo pak musí žáci postupně dohnat. Na škole při psychiatrické nemocnici je také snížený počet vyučovacích hodin (žáci 2. stupně mají 22 hodin týdně) a některé předměty se nevyučují, například informatika v 8. a 9. ročníku, výchova ke zdraví nebo některé cizí jazyky. Některé předměty, které se běžně vyučují dvě hodiny týdně, jsou vyučovány pouze jednu hodinu týdně. To, zda se žákovi podaří splnit individuální výukový plán, závisí i na dalších podmínkách, jako je například aktuální počet žáků ve třídě.

Učitelé na základní škole při psychiatrické nemocnici mají možnost získat zpětnou vazbu od kmenové školy ohledně pokroku žáků ve vzdělávání během tzv. pětidenních propustek domů. Tímto způsobem mohou získat informace od kmenové školy o tom, zda žák ve srovnání se školním vzdělávacím programem v kmenové škole zaostává nebo je naopak napřed. Následně mohou upravit individuální výukový plán žáka tím, že omezí výuku předmětů, ve kterých je žák pokročilý, a naopak se více zaměří na předměty, ve kterých žák zaostává.

U žáků 9. ročníku se výuka mimo jiné zaměřuje na přípravu na přijímací zkoušky z matematiky a českého jazyka na střední školu, je také možné zajistit žákům doučování z těchto předmětů. 

Pedagogové udržují s žáky kontakt i po ukončení léčby. Žáci jim píšou dopisy nebo přes sociální sítě sdělují, jak se jim daří.

Bezpečný prostor plný přátelství: Děti ve škole při psychiatrické nemocnici budují vztahy a poskytují si oporu

Pedagogové na základní škole při psychiatrické nemocnici z vlastní zkušenosti vědí, že děti v tomto prostředí úspěšně budují přátelské vztahy s vrstevníky. Často totiž přicházejí z nevhodného rodinného prostředí nebo ze škol, kde jsou terčem šikany a posměchu kvůli svému odlišnému chování nebo psychickým obtížím. Na základní škole při psychiatrické nemocnici se setkávají žáci, z nichž každý má své vlastní problémy, a nemá potřebu „řešit“ nebo poukazovat na problémy ostatních – žáci se k sobě navzájem chovají s tolerancí. Vztahy, které mezi dětmi vznikají, jsou skutečně přátelské a kamarádské. Děti se podporují, respektují a některé z těchto vztahů přetrvávají i po skončení léčby, jak učitelé často zjišťují od dětí, které se vracejí do léčby. Po propuštění si děti často dlouhodobě píšou přes sociální sítě a poskytují si vzájemnou oporu.

Děti, které byly propuštěny z léčby, také vždy vyplňují výstupní dotazník, kde mají mimo jiné napsat vzkaz pro ty děti, které přijdou do léčby po nich. Tyto vzkazy jsou často optimistické a podpůrné, jako například: „Nebojte se, zvládnete to!"

Školní klub nabízí dětem klid a bezpečí: Zábava, terapie a podpora v jednom místě

Cílem školního klubu je poskytnout dětem klidné a bezpečné prostředí, kde se uplatňují jasná pravidla. Tím se výrazně předchází konfliktům. Školní klub vytváří prostředí podobné rodinnému, kde mají děti možnost věnovat se svým zájmům a zálibám, mít přístup k oblíbeným hračkám a mohou si přinést drobnosti z domova. Ke každému dítěti je přistupováno individuálně s ohledem na jeho věk, zájmy a zdravotní stav. Školní klub proto úzce spolupracuje se zdravotnickým personálem. Každý den je také veden záznam o aktivitách dítěte s hodnocením na škále od 0 do +2, kde hodnocení 0 znamená nízkou aktivitu, nedostatečnou spolupráci dítěte nebo nevhodné chování, a hodnocení +2 představuje aktivní spolupráci dítěte a dodržování pravidel ve školním klubu.

Během provozu klubu dbá pracovnice školního klubu Veronika Kopecká na to, aby byl u dětí vyvážený poměr klidu a aktivity. Z toho důvodu mají děti možnost uchýlit se do relaxačního koutku, kde se mohou odreagovat, pokud se právě necítí dobře. Plánovaných aktivit se tedy nemusí účastnit – tímto způsobem se předchází vzplanutí afektů (krátkodobým silným emočním reakcím při sníženém sebeovládání).

Režim ve školním klubu se odvíjí od vyučování. Funguje od 9.30 do 15.30 hodin. Žáci přicházejí v návaznosti na vyučování jak v dopoledních, tak v odpoledních hodinách. Činnost školního klubu se řídí školním vzdělávacím programem, který je přizpůsoben léčebnému procesu dětí.

Co se týče pomůcek a her, děti mají k dispozici široké spektrum výtvarných pomůcek, knih, časopisů, společenských deskových her. Velmi oblíbené jsou turnaje v deskových hrách nebo různé sportovní soutěže, projektové dny a výtvarné dílny podle ročního období. Každý den se žáci připravují na vyučování, pravidelně se účastní canisterapie, hipoterapie, autogenních tréninků a také muzikoterapie.

Součástí terapie jsou pravidelné vycházky po areálu nebo sportovní aktivity v tělocvičně nebo venku na hřišti. Školní klub spolupracuje s Fotbalovou asociací České republiky, která pořádá pro děti sportovní odpoledne, dále také s organizací Loutky v nemocnici, která pro dětské pacienty připravuje divadelní představení.

Do klubu nejsou zařazovány všechny děti (už i kvůli kapacitě), většinou se jedná o 6–14 dětí z 1. a 2. stupně. O zařazení dítěte do klubu rozhoduje pedagogický i zdravotnický personál. Přijímány jsou zejména děti se speciálními vzdělávacími potřebami, které se léčí se závažnými, většinou kombinovanými duševními poruchami, což bývají nejčastěji poruchy chování, včetně hyperkinetických poruch (ADHD), a dále poruchy autistického spektra. Tyto děti potřebují individuální přístup a bezpečné rodinné prostředí.

Nabídka aktivit: Projekty, výlety a kroužky obohacují žáky školy při psychiatrické nemocnici

Škola aktivně participuje na různých projektech. Učitelé také sami průběžně vytvářejí různé menší projekty, které mají obohatit a oživit výuku, aby žáci, kteří často pracují individuálně, měli příležitost vyzkoušet si práci ve skupině a kolektivu. Těmito projekty mohou být například Halloween, různé preventivní miniprogramy vybrané s ohledem na diagnostikované potřeby žáků (jako například prevence proti drogám, šikana, prevence rizik spojených s používáním sociálních sítí). Učitelé přitom mají možnost pozorovat, jak žáci pracují ve skupinách a jak se chovají v rámci těchto projektů. Tato pedagogická diagnostika následně pomáhá učitelům při další práci s žáky ve výuce.

Pořádají se také vycházky do města, kde se děti, které jsou obvykle z jiných částí České republiky, seznamují s místními památkami, navštěvují nízkoprahový klub, divadlo a kino. Škola také spolupracuje s Domovem seniorů v Havlíčkově Brodě, kde se děti účastní preventivního programu pod názvem „Na vlastní kůži“. Jedná se o společný projekt Fokusu Vysočina, sociálních služeb města Havlíčkův Brod, Českého červeného kříže a Senior pointu. Děti mají v rámci tohoto projektu možnost vyzkoušet si na jednotlivých stanovištích, jak se například cítí starý a nemocný člověk (poruchy zraku, poruchy hybnosti, duševní onemocnění, popáleniny…), dále se účastní soutěží, vytvářejí kvízy na konkrétní téma a učí se poskytovat první pomoc.

Společně s dětským oddělením Psychiatrické nemocnice se škola spolupodílí na vánoční besídce, na různých výletech, pravidelně učitelé s dětmi jezdí do přírodní rezervace Stvořidla u Světlé nad Sázavou, účastní se spolu s dětmi i každoroční benefice, kterou pořádá místní Středisko hiporehabilitace Pirueta v Psychiatrické nemocnici Havlíčkův Brod.

Ve škole pravidelně probíhají tři zájmové kroužky, dvakrát týdně je to papírové modelářství, u dětí velice oblíbené, kdy dokonce děti s hyperaktivitou a narušenou pozorností vydrží sedět a stříhat papírové modely. Dvakrát týdně probíhá kroužek hry na zobcovou flétnu, žáci své úspěchy mohou prezentovat na vánočních besídkách nebo v domovech pro seniory nebo na ostatních odděleních psychiatrické nemocnice. Jednou týdně probíhá kroužek ranního cvičení.

Během mimoškolních aktivit děti většinou doprovází někdo ze zdravotnického personálu, v rámci zařízení také působí dvě dobrovolnice z místního dobrovolnického centra organizace FOKUS Vysočina, z.ú. Dobrovolnice si pro děti připravují projektové dny, například šijí společně s dětmi výrobky anebo pořádají výtvarné dílny.

Doporučení učitelů z psychiatrické nemocnice pro učitele kmenových škol: Adaptace, citlivý přístup a klidná atmosféra jsou klíčové

Co doporučují učitelé v základní škole při psychiatrické nemocnici učitelům kmenových škol? Pedagožka Šárka Rákosníková upřesňuje: „Po návratu z léčby je vhodné dát dětem prostor na adaptaci, aby se nejdříve zvládli sžít s novým kolektivem, protože někteří žáci přestupují na novou školu, když odcházejí od nás z léčby. Anebo žáci dva tři měsíce nebyli ve svých kmenových školách a tím se hodně vzdálili svým spolužákům. V každém případě žáci potřebují prostor, aby se adaptovali na nové či původní prostředí, aby se sžili se spolužáky. Teprve potom je možné začít žáky nějakým způsobem hodnotit. Myslím si, že učitelé by si měli nejdříve zkontrolovat množství a hloubku probraného učiva žáka a pak teprve se s ním snažit domluvit na formě zkoušení – anebo přezkoušení u těch předmětů, které v naší škole nebyly vyučovány. Pokud možno také dát žákům prostor na doučení látky, případně jim umožnit vyzkoušet si testy na zkoušku. Zpočátku spíše pozorovat žáky a dávat jim prostor vyjádřit se během vyučovacích hodin, aby se necítili tolik pod tlakem a ve stresu z ústního nebo písemného zkoušení. Dále si myslím, že je důležitý citlivý přístup, brát tyto žáky jako normální, zdravé děti, a přistupovat k nim ohleduplně. Respektovat jejich zvláštnosti a příliš na ně nepoukazovat. Spíše je jakoby přehlížet a přistupovat k nim podobně jako ke každému jinému žákovi ve třídě.“

Pedagožka Miroslava Ficková doplňuje: „Nejdůležitější je klidný, citlivý a empatický přístup k těmto žákům, všímat si jich, ale nenutit je do všech činností, nechat je i odpočinout, ale snažit se je také aktivizovat, zapojit je vhodnou formou do činností. A navodit takové klima, aby se žáci cítili ve třídě, v kolektivu vrstevníků i ve vztahu k učiteli spokojeni.“

Pedagožka na závěr vzkazuje budoucím dětským pacientům (a i jejich rodičům): „Nemusíte se bát pobytu v nemocnici, všichni zaměstnanci, zdravotníci i učitelé, se snaží o co nejrychlejší návrat dítěte do vlastní rodiny, života i kmenové školy.“ 

Prostory Školního klubu v Základní škole při Psychiatrické nemocnici v Havlíčkově Brodě. | Foto: NPI ČR. 

Tělocvična v základní škole při Psychiatrické nemocnici v Havlíčkově Brodě. | Foto: NPI ČR. 

Středisko hiporehabilitace Pirueta v areálu Psychiatrické nemocnice v Havlíčkově Brodě. | Foto: NPI ČR.